|
|
Capital adequacy of Czech banks in the context of macro-prudential policy
Janoušek, Adam ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Gevorgyan, Kristine (oponent)
Tématem diplomové práce je kapitálová přiměřenost českých bank v kontextu makroobezřetnostní politiky. Cílem diplomové práce je kvantitativní a kvalitativní analýza kapitálových poměrů českého bankovního sektoru, v kontextu pravidel regulace kapitálu Basel III a CRD IV. Práce za zvolené období analyzuje vývoj kapitálové struktury českého bankovního sektoru jako celku a také za jednotlivé segmenty bank. Kromě změny objemu samotného kapitálu se práce zaměřuje také na determinanty, které změnu kapitálu ovlivnili. Odolnost bankovního sektoru vůči nepříznivému vývoji finančního systému je analyzována prostřednictvím zátěžových testů České národní banky.
|
|
|
Řízení likvidity bank a ostatních finančních institucí
Hanzálek, Michal ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Obešlo, František (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na řízení rizika likvidity komerčních bank na českém bankovním trhu mezi lety 2002-2015. Tohoto hlavního cíle je dosaženo pomocí komplexní analýzy, v rámci které je využito několik různých metod. Pro celkové teoretické zhodnocení je vypracován teoretický rámec v oblasti řízení likvidity bank, shrnut současný stav odborné literatury v této oblasti, dále je pak vypracováno shrnutí regulatorního rámce včetně nově zaváděných požadavků a ukazatelů v rámci Basel III. Výzkumná část je zaměřena na zhodnocení vývoje a současného stavu likvidity českých bank pomocí analýzy poměrových ukazatelů likvidity a regresní analýzy panelových dat. Úroveň likvidity a velikost likvidního polštáře je z výsledků jednotlivých analýz hodnocena jako dostačující a stabilní. Pro dobrou úroveň likvidity vypovídá také čistá pozice českých bank na mezibankovním trhu z mezinárodního měřítka. Významnými determinanty likvidity českých bank ve sledovaném období jsou především kapitálová přiměřenost, velikost banky, kvalita úvěrového portfolia a makroekonomický vývoj HDP a úrokových sazeb.
|
|
|
Impact of the Basel III Liquidity Rules on EU Banks
Klímová, Dana ; Šopov, Boril (vedoucí práce) ; Džmuráňová, Hana (oponent)
Nová pravidla likvidity zavedená v rámci Basel III definují ukazatel čistého stabilního financování (NSFR), který zajišťuje dostatečnou likviditu bank v dlouhodobém horizontu. NSFR vstoupí v platnost v roce 2018 a banky se obávají následného snížení profitability. V této práci analyzujeme likviditní požadavky Basel III a definujeme vlastnosti NSFR. Dále se věnujeme dopadu splnění ukazatele na profitabilitu bank na vzorku více než 500 institucí v EU. Docházíme k závěru, že menší banky (dle velikosti aktiv) spíše splňují NSFR, stejně tak jako banky s vyšším podílem neúrokových příjmů a nižší kapitálovou přiměřeností. Také potvrzujeme, že vyšší NSFR negativně ovlivní návratnost průměrného vlastního kapitálu, nicméně vyšší hodnoty ukazatele se nepromítají do nižších výnosů z průměrných aktiv, ani do čisté úrokové marže. Klasifikace E58, G21, G28, G32 Klíčová slova NSFR, Basel III, likvidita, banky, EU, profitabilita, kapitálová přiměřenost, regulace E-mail autora 45724231@fsv.cuni.cz E-mail vedoucího práce boril.sopov@gmail.com
|
|
|
Counterparty credit risk modelling
Volek, Mikoláš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Kreditní riziko protistrany je důležitým druhem finančního rizika. Tento fakt se ukázal zejména během roku 2008 ve světle pádu mnoha velkých bank. Důležitým prvkem při kalkulaci CVA je korelace tržních proměnných. Nejdůležitějším dopadem korelace je tzv. wrong-way riziko, tedy riziko ztráty v důsledku velké korelace mezi pravděpodobností defaultu a velikostí expozice. Toto riziko základní vzorce pro CVA nepostihují a mnoho aplikací se wrong-way riziku vyhýbá, nebot' jeho modelování je složité. Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, zda a jak dobře lze wrong-way riziko aproximovat jednoduchým faktorem, který by závisel na pozorované korelaci ceny podkladového aktiva a kreditního spreadu protistrany. Přílohou práce je plně dokumentovaná implementace modelu v programu Mathematica.
|
|
|
The impact of Basel III on trade finance
Malešová, Jana ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Žigraiová, Diana (oponent)
Práce se zabývá dopadem bankovní regulace Basel III na bankami zprostředkované exportní financování. V teoretické části práce vysvětluje detaily pravidel Basel III, historii vývoje Basel regulace a její budoucnost v podobě Basel IV, vlastnosti jednotlivých produktů exportního financování a charakterizuje celé odvětví. Instituce poskytující exportní financování vyjádřily obavy nad možným negativním dopadem těchto nových požadavků na jejich odvětví. Práce odhaduje determinanty bankami zprostředkovaného exportního financování a zahrnuje proměnnou zohledňující regulaci. Používáme trade finance data pro Českou republiku a Hong Kong v letech 2000−2014 a pro Indii v letech 2007−2014. Pooled OLS regrese odhadla negativní dopad Basel III na růst exportního financování. Na rozdíl od předchozí literatury náš model také odhaduje negativní koeficient proměnné podíl kapitálu na celkových aktivech bank. Pokud je nám známo, práce je prvním empirickým zpracováním dopadu Basel III na exportní financování. Výzkum v oblasti exportního financování se obvykle více soustředí na vztah exportního financování a mezinárodního obchodu a práce poskytuje rozsáhlý přehled literatury na toto téma. Závěrečná část práce uvádí do kontrastu odlišnou míru rizika jednotlivých produktů exportního financování a ukazuje, že deklarovaná...
|
|
|
Právní regulace činnosti bank
Košťál, Filip ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
- Diplomová práce - Filip Košťál Tématem této práce je "Právní regulace činnosti bank". Práce v první řadě popisuje důvody a teoretická východiska regulace bank. Dále se práce soustředí na tři úrovně regulace bankovnictví, tedy regulaci na úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled, který vypracovává doporučení, kterými se však ve velké míře řídí také regulatorní činnost na úrovni Evropské unie. V neposlední řadě se také práce zaměřuje na českou legislativu, která je společně s přímo použitelnými předpisy Evropské unie závazná pro bankovní subjekty podnikající v České republice. Cílem této práce je poskytnout čtenáři konsolidovaný vhled do těchto tří úrovní regulace a upozornit na možné problematické body, které z ní vyplývají. Zároveň práce ilustruje některé z aspektů bankovní regulace na konkrétních případech z českého bankovního sektoru. Výše uvedené regulatorní počiny pojednávají zejména o obezřetnostních pravidlech, práce se však zaměřuje na některá další vybraná odvětví bankovní regulace, a to bankovní tajemství a jeho uvolnění zejména s ohledem na registry dlužníků, povinnosti vyplývající pro banky ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a v závěru také na výzvy, které pro bankovní sektor představuje momentálně neregulované, ale...
|
|
|
"Regulatorní pravidla Basilejského výboru pro bankovní dohled"
Beneš, Ondřej ; Dupáková, Lenka (vedoucí práce) ; Borkovec, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá regulatorními pravidly vydávanými tzv. Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision). Jedná se o neformální organizaci bez právní subjektivity, která funguje při Bance pro mezinárodní platby, a jí vydávané dokumenty postrádají právní závaznost. Tato práce se zaměřila na dvě oblasti činnosti Basilejského výboru - kapitálovou přiměřenost bank a corporate governance v bankovním sektoru. Basilejský výbor pro bankovní dohled je významnou autoritou v oblasti bankovní regulace, jehož historie sahá do poloviny 70. let 20. století. Basilejský výbor je složen z guvernérů centrálních bank členských států a organizací a v současné době představuje významnou autoritu v oblasti bankovnictví, neboť obsah dokumentů Basilejského výboru inkorporuje do svých právních řádů již více než 100 států světa. Vydávání komplexních dokumentů v oblasti kapitálové přiměřenosti Basilejský výbor započal v červenci roku 1988, kdy došlo ke zveřejnění dokumentu pod zkráceným názvem Basel I. Přestože se jednalo o úpravu velmi nedokonalou a z velké části založenou spíše na kompromisech, než hlubších analýzách, znamenal Basel I první významný krok k nadnárodní regulaci kapitálové přiměřenosti bank s cílem eliminovat rizika vyplývající z jejich činnosti. Ačkoli se stejně jako u...
|
|
|
Interbank contagion under the Basel III regulatory framework
Chleboun, Jakub ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Lešanovská, Jitka (oponent)
Tato studie hodnotí dopad regulatorního rámce "Basilej III" na mezibankovní nákazu. Studie se zaměřuje na přímou mezibankovní nákazu šířící se skrze mezibankovní zahraniční pohledávky mezi národními bankovními sektory. Síťový model založený na rozvahách bankovních sektorů využívá čtvrtletní konsolidované bankovní statistiky shromažďované Bank for International Settlements k simulaci úvěrového šoku a šoku financování za nepříznivých tržních podmínek. V porovnání s "Basilejí II" regulatorní rámec "Basilej III" snižuje pravděpodobnost mezibankovní nákazy (následující po simulované insolvenci jednoho bankovního sektoru) z 31 % na 14 % a snižuje dopad nákazy o 63 % měřeno průměrnou ztrátou bankovního sektoru. Simulace při obou regulatorních rámcích ukázaly, že i poměrně malé bankovní sektory mohou vyvolat závažnou nákazu porovnatelnou s velkými bankovními sektory. Během období 2005 až 2009 stabilizoval regulatorní rámec "Basilej III" výkyvy v rozsahu mezibankovní nákazy.
|
|
|
Liquidity risk under Basel III in the EU
Mošnová, Alžběta ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Doležel, Pavel (oponent)
V návaznosti na nedostatky bankovní regulace, které odhalila nedávná globální finanční krize, Basel III zavádí dva nové požadavky na likviditu bank, Liquidity Coverage Ratio (LCR) a Net Stable Funding Ratio (NSFR). Cílem této práce je zjistit, zda je NSFR optimálně nastaveno, či zda bude předmětem změn, tak jako jsme mohli vidět u LCR. Na základě aproximace NSFR pro vzorek 3 128 evropských bank v období od roku 2007 do roku 2012 zkoumáme, zda budou banky schopny NSFR splnit. Výsledky ukazují, že se banky tomuto požadavku doposud nezačaly přizpůsobovat, ale i přesto by v budoucnu neměly mít problém NSFR splnit, jelikož v roce 2011 by NSFR splňovalo již 40,3% bank z našeho vzorku. Na základě analýzy Probit modelu můžeme říci, že NSFR je správně nastaveno, v budoucnu opravdu sníží pravděpodobnost defaultů bank a proto i zvýší stabilitu celého finančního systému. NSFR stress testing ukazuje, že pokud by NSFR bylo definováno striktněji, na celkovou stabilitu systému by to již nemělo vliv. Současná verze NSFR se proto zda být optimální a podle našeho názoru by měla být implementována dříve než v roce 2018.
|
|
|
The Impact of Basel III on European Banks
Šútorová, Barbora ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Lešanovská, Jitka (oponent)
Cieľom tejto práce je komplexne analyzovať dopad prísnejších kapitalových požiadaviek definovaných vrámci nového regulatorného rámca Basel III na banky v Európskej únii, pričom detailne je študovaný dopad na úrokové sadzby a objem poskytnutých úverov, ziskovosť, rizikovať a tržnú hodnotu bánk. Naša analýza, ktorá aplikuje metódu simultánnych rovníc a modely panelových dát na historické dáta pre takmer 600 Európskych bánk v období 2005- 2011, vedie k nasledujúcim zisteniam: (1) Banky, ktoré budú nútené zvýšiť svoju kapitálovú primeranosť meranú pomerom vlastneho kapitálu k rizikovo váženým aktívam (CE/RWA), zvýšia úrokové sadzby úverov o 18,8 bázických bodov na každý percentuálny bod daného pomeru. (2) Toto, za predpokladu nutnosti zvýšiť CE/RWA na 9,5%, povedie k miernemu poklesu objemu poskytnutých úverov o 2% zo súčasného objemu. (3) Naša štúdia ďaľej prináša očakavaný výsledok, že nutnosť zvýšiť kapitalovú primeranosť spôsobí bankám zníženie ziskovosti. Konkrétne, každé zvýšenie CE/RWA o jeden percentuálny bod zníži ziskovosť bánk v absolútnych hodnotách o 0,174 percentuálnych bodov. (4) Tieto efekty sa ukázali byť negatívnymi signálmi pre investorov investujúcich do verejne obchodovaného kapitálu bánk, a preto očakávame, že tržná hodnota bánk zvyšujúcich svoju kapitalovú primeranosť poklesne.
|
host ::
RSS.