|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Vliv Dostojevského myšlení na teologii smrti Boha
Kuthan, Robert ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Rybák, David (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem Dostojevského na teologii smrti Boha. Jedná se o komparativní studii, která tento vliv ozřejmuje na pozadí toho, jakým způsobem četli a interpretovali Dostojevského dílo někteří představitelé dialektické teologie. Práce sleduje, na která témata Dostojevského tvorby se oba tábory zaměřují a jakým způsobem je interpretují v rámci své teologie. Jejich odlišné recepce Dostojevského jsou v rámci této práce porovnávány nejen mezi sebou navzájem, ale i s původními kontextem Dostojevského tvorby. KLÍČOVÁ SLOVA: Dostojevskij, smrt Boha, teologie smrti Boha, radikální teologie, dialektická teologie, teologie krize, Altizer, Barth, Thurneysen, Hromádka
|
|
|
Kdo tedy může být spasen? Tři vstřícné přístupy k soteriologickému universalismu (Barth, Tillich, Rahner)
Roll, Benjamin ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Kdo tedy může být spasen?" se zabývá přístupem tří významných teologů 20. století k soteriologickému univerzalismu. V první kapitole představuje inkluzivní novozákonní pasáže a starocírkevní autory vstřícné k otázce spasení všech lidí. Hlavní část práce se věnuje dvěma evangelickým teologům, Karlu Barthovi a Paulu Tillichovi, a jednomu římskokatolickému teologovi Karlu Rahnerovi. Práce stručně uvádí do jejich životů a díla a následně se věnuje popisu těch jejich pojmů a myšlenek, které dosvědčují jejich otevřenost k otázce spásy nabídnuté daleko za hranice křesťanských církví. Na jejich příkladu chce autor ukázat oprávněnost tématu v současném křesťanském myšlení.
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
host ::
RSS.