|
|
Normalizační kinematografie v současném televizním vysílání
Jabůrek, Václav ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Normalizační kinematografii se věnuje řada studií - ať už sémiologických, historických či jiných. Dosud ale nebylo zmapováno, jak často se tato díla objevují v televizním vysílání po Sametové revoluci. Tato práce přináší vhled do toho, jak se zastoupení normalizačních titulů vyvíjelo v pětici nejvýznamnějších českých televizí - konkrétně na obou hlavních kanálech ČT, a na komerčních stanicích Nova, Prima a Barrandov. Zkoumané období zahrnuje osm let v rozmezí 1994 až 2015. Obsahová analýza díky tomu odhaluje dlouhodobé trendy, jež tyto televize ve spojení s normalizačními tituly aplikovaly. Věnuje se například tomu, nakolik je normalizační tvorba zastoupená o víkendech a ve svátečních programech. Jeden oddíl se pak zabývá otázkou propagandy - respektive tím, nakolik je v soudobém vysílání zastoupena normalizační agitace. Tato část studie se opírá o výzkumy Haralda Welzera, podle kterého dobový film výrazně ovlivňuje vnitřní výklad minulosti. Důraz je proto kladen na výskyt československých děl, která překrucují historické události - například seriál Třicet případů majora Zemana nebo komedie Bouřlivé víno. Vedle toho ale byly sledovány i tituly s menší mírou ideologických sdělení, které předkládají idealizovanou podobu normalizační reality a zdůrazňují hodnoty tehdejšího vládnoucího režimu.
|
|
|
Nové formy reportážní zprávy v televizním zpravodajství
Lukašiková, Evženie ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Předložená práce se věnuje způsobu zpracování televizních zpravodajských příspěvků v případě čtyř celorepublikových televizních stanic. Na základě vlastního pozorování se snaží postihnout hlavní vývojové tendence v oblasti televizního zpravodajství. Podává přehled o zpravodajské rutině tak, jak je znázorněna v odborných publikacích a dodává i výsledky vlastního autorčina pozorování. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. První oddíl se nejprve věnuje základním součastem zpravodajství obecně, následuje detailnější pohled do zpravodajství televizního. Na závěr první části budou nastíněny vývojové trendy v televizním zpravodajství, a to v rámci vizuální a audiální složky a rovněž role reportéra v příspěvcích. Zohledněn přitom bude jak verbální projev, čili lingvistické pojetí příspěvků a vyjadřování reportérů a moderátorů, tak i stránka neverbální, čili význam reportéra jako takového a jeho úloha v rámci příspěvku. Praktická část se pak bude věnovat analýzám vybraných zpravodajských příspěvků. Opře se přitom o poznatky, získané v teoretické části, a analýza tak bude postupovat podle výše uvedených kritérií. Na základě těchto analýz se pak práce pokusí znázornit, jakým způsobem televize zpracovávají a následně zprostředkovávají události divákovi.
|
host ::
RSS.