|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
|
|
Vývoj vybraných CD znaků a jejich role ve fylogenezi imunitního systému člověka
Podolská, Tereza ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
V první části práce byl zjišťován původ vybraných povrchových CD znaků člověka, konkrétně molekul CD19, CD20, CD21, CD24, CD27 a CD38. Dále byly v práci mezidruhově porovnávány sekvence nukleotidů a aminokyselin těchto molekul pomocí in silico přístupu. Využity byly bioinformatické databáze sekvencí vybraných molekul na úrovni DNA, mRNA a proteinu, například GeneBank, NCBI BLAST, Homologene a OrthoDB. Záměrem bylo na doménové úrovni identifikovat nejpůvodnější organismy, u nichž lze sledovaný protein poprvé nalézt. V N-koncové doméně molekuly CD38 ptáků byla nalezena sekvence vykazující významnou podobnost s archebakteriální flagelinovou doménou. Tato flagelinová sekvence se u ptačí molekuly CD38 nachází v oblasti transmembránové domény, což naznačuje, že výskyt této sekvence mohl se vznikem tramsmembránové domény souviset. Použitý postup by bylo možné zařadit do komparativních hybridizačních studií jako nástroj v přípravné nelaboratorní fázi výzkumu existence paralogů a ortologů u fylogeneticky starých druhů. Klíčová slova: CD znak, imunocyt, B lymfocyt, vrozená a adaptivní imunita, databáze sekvencí, aminokyselina, nukleotid
|
|
|
Vývoj vybraných CD znaků a jejich role ve fylogenezi imunitního systému člověka
Podolská, Tereza ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
V první části práce byl zjišťován původ vybraných povrchových CD znaků člověka, konkrétně molekul CD19, CD20, CD21, CD24, CD27 a CD38. Dále byly v práci mezidruhově porovnávány sekvence nukleotidů a aminokyselin těchto molekul pomocí in silico přístupu. Využity byly bioinformatické databáze sekvencí vybraných molekul na úrovni DNA, mRNA a proteinu, například GeneBank, NCBI BLAST, Homologene a OrthoDB. Záměrem bylo na doménové úrovni identifikovat nejpůvodnější organismy, u nichž lze sledovaný protein poprvé nalézt. V N-koncové doméně molekuly CD38 ptáků byla nalezena sekvence vykazující významnou podobnost s archebakteriální flagelinovou doménou. Tato flagelinová sekvence se u ptačí molekuly CD38 nachází v oblasti transmembránové domény, což naznačuje, že výskyt této sekvence mohl se vznikem tramsmembránové domény souviset. Použitý postup by bylo možné zařadit do komparativních hybridizačních studií jako nástroj v přípravné nelaboratorní fázi výzkumu existence paralogů a ortologů u fylogeneticky starých druhů. Klíčová slova: CD znak, imunocyt, B lymfocyt, vrozená a adaptivní imunita, databáze sekvencí, aminokyselina, nukleotid
|
|
|
Imunotypové rozdíly v subpopulacích CD27+ B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi
Valatová, Pavla ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Petanová, Jitka (oponent)
Imunitní systém udržuje integritu organismu, rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami a spolu s nervovým a endokrinním systémem patří mezi nejdůležitější regulační systémy organismu. V současné době přibývají důkazy, že se různé subpopulace B lymfocytů, přímo či nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů zapojena do patologických procesů a jak samotný průběh nemoci nebo samotné léčby ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Tato práce je zaměřena na studium periferních CD27+ B lymfocytů (jedné z nejméně prozkoumaných lidských B lymfocytů) u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi, v tomto případě jsou prezentovány reprezentativní výsledky pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme vyšetřili z toho 14 kontrol, 7 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 5 s ulcerózní kolitidou (UC). U 6 pacientů s CD jsme měli možnost námi studované imunofenotypy stanovit také 2 hodiny po intravenózní aplikaci Infliximabu a u jednoho po 14 dnech od podání léku. Paměťové B lymfocyty charakterizované jako CD19+CD27+, CD19+CD20+CD27+ a CD19+CD20+CD27+IgM+ byly u pacientů s CD přítomné vždy ve zvýšených...
|
|
|
Raritní populace B lymfocytů na pozadí periferní B lymfopoézy u lidí
Grígelová, Andrea ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Hrušák, Ondřej (oponent)
B lymfocyty periferní krve u lidí představují heterogenní buněčné prostředí, které v imunitním systému vykazuje mnoho významných funkcí. V současné době narůstají důkazy o tom, že se B buněčné subpopulace podílejí na patogenezi mnoha různých chorob. Avšak existuje velmi málo nebo téměř žádné poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena, a jaká je jejich distribuce a zastoupení za fyziologického stavu a za patologických podmínek. Existuje důvodný předpoklad, že podobně jako je tomu u dendritických buněk, NK/NKT buněk a T lymfocytů, také B lymfocytární populace budou obsahovat malé až raritní subpopulace, u nichž se předpokládají relativní frekvence četnosti v rozmezí 0,01% - 0,1 ‰. Primárním cílem bylo na základě komparativní studie napříč různými druhy obratlovců postihnout rozsah fylogenetické a ontogenetické heterogenity populace periferních B lymfocytů a lymfopoetických orgánů. Dalším cílem práce bylo na souboru 183 jedinců, z toho 50 kontrol a 133 pacientů s různými (imuno)patologiemi nebo nádorovými onemocněními použít polychromatickou průtokovou cytometrii se záměrem vytypovat vhodnou strategii vymezení a kombinaci povrchových znaků, jejichž prostřednictvím by bylo lze detekovat a prokázat konkrétní minoritní/raritní subpopulace....
|
|
|
Imunofenotypové rozdíly v B lymfocytárních populacích non-memory B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s imunopatologiemi.
Polák, Milan ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šplíchal, Igor (oponent)
B-lymfocyty jsou subpopulace buněk charakterizované zejména tím, že na svém povrchu nesou klonálně diversifikovaný membránový imunoglobulin sloužící k rozpoznávání různých antigenů. Spolu s ostatními imunocyty hrají centrální roli v adaptivním imunitním systému, který se svým působením podílí na obraně organismu proti širokému spektru patogenů. V současné době narůstají důkazy o tom, že se různé B lymfocytární subpopulace přímo nebo nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena a jak samotný průběh nemoci, případně léčby, ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Proto byla tato práce zaměřena na analýzu změn profilu B buněčných subpopulací za patologického stavu, zjištění míry asociace mezi jednotlivými B buněčnými subpopulacemi a jejich souvislost s klinickými parametry. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme analyzovali frekvence 11 B buněčných subpopulací zahrnující stádia od tranzientních B-lymfocytů, až po efektorové plazmatické buňky produkující protilátky. Vyšetřili jsme celkem 81 jedinců, z toho 22 zdravých kontrol a 59 pacientů s různými patologiemi (revmatoidní artritida/RA - 29, kolorektální karcinom/CRC - 19, ostatní choroby - 11). Zajímavá data byla...
|
|
|
Vývoj metody 8-mi barevného cytometrického testování pacientů s primárním imunodeficitem
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Primární imunodeficity jsou způsobeny vrozenou poruchou imunitního systému a tvoří heterogenní skupinu onemocnění s velmi variabilním projevem. Multiparametrická cytometrie se stala velmi účinným nástrojem při diagnóze a výzkumu primárních imunodeficitů, protože poskytuje podrobný náhled na fenotyp jednotlivých imunitních buněk a jejich zastoupení. Vyvinuli jsme panel složený z pěti osmibarevných zkumavek určených pro imunofenotypizaci základních lymfocytárních subpopulací a k další podrobnější analýze B a T lymfocytárních subpopulací. Panely jsme optimalizovali a standardizovali tak, aby umožnily detekci jakýchkoliv změn způsobených primárním imunodeficitem a poskytovaly srovnatelná data na úrovni spolupráce více laboratoří. Toho bylo docíleno spoluprací s dalšími šesti evropskými laboratořemi, které jsou součástí projektu Euroflow. Funkčnost a spolehlivost panelů jsme ověřili na vzorcích periferní krve zdravých kontrol, pacientů s molekulárně definovanou mutací způsobující primární imunodeficit a pacientů s běžným variabilním imunodeficitem. Klíčová slova: T lymfocyt, B lymfocyt, primární imunodeficit, průtoková cytometrie, imunofenotypizace, Euroflow, optimalizace, standardizace
|
|
|
Subpopulace B- a T-lymfocytů pří imunodeficitních stavech
Šinkorová, Vendula ; Kalina, Tomáš (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
1 Abstrakt B a T lymfocyty tvoří antigenně specifickou část imunitního systému. Spolu s buňkami nespecifické imunity začínají svůj vývoj ve fetálních játrech a později v kostní dřeni ze společného progenitoru, tzv. hematopoetické kmenové buňky. Obě hlavní větve krvetvorby dále procházejí diferenciačními procesy regulovanými mnoha cytokiny a transkripčními faktory, vedoucími k velmi heterogenní skupině subpopulací. Protože imunitní systém slouží k obraně těla nejen před vnějšími vlivy a nádorovým bujením, ale také před sebou samým, je diferenciace lymfocytů podmíněna mnoha kontrolními body, při kterých jsou klony B a T lymfocytů přísně selektovány. Obě hlavní lymfocytární linie spolu navzájem i s buňkami nespecifické imunity úzce spolupracují a komunikují. Pokud dojde k narušení diferenciace nebo efektorové funkce v důsledku mutace genů, kódujících proteiny zajišťující některé z těchto funkcí, nastává stav zvaný primární imunodeficit. Velmi vhodnou metodou pro studium lymfocytárních subpopulací a jejich imunodeficitů je multiparametrická imunofenotypizace a její detekce technikou průtokové cytometrie. Na vybraných příkladech primárních lidských imunodeficitů B a T lymfocytů je v této práci ukázáno, jaký mají dopad na jednotlivé subpopulace lymfocytů, co z toho vyplývá pro zdraví organismu a proč je nutné...
|
host ::
RSS.