|
|
Study of the content of risk elements in river sediments of the Váh River
Držíková, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of selected heavy metals in the river sediment of the Váh River. The elements were selected based on their relatively frequent occurrence and adverse effects on humans, fauna, and flora. Also due to their ability of good accumulation and persistence in sediments. The selected elements have a chalcophile character, which plays a significant role in the occurrence of the elements at the sampling sites. The analysis of the collected sediment samples was carried out using atomic absorption spectroscopy. The highest concentration of zinc (386.58 mg/kg), followed by copper (57.67 mg/kg), lead (42.24 mg/kg), and the lowest concentration of mercury (0.332 mg/kg) was measured in the sediments. Sediments are used in agriculture and forestry to improve soil properties. Their application to soils is regulated by Slovak legislation, which sets limit values for risk elements in the concerned sediment and soil. These established limits were not exceeded in any of the sediment samples.
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Studium chování nanočástic platiny ve složkách životního prostředí
Berka, Michal ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice představují riziko pro složky životního prostředí. Cílem této diplomové práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic v širokém spektru koncentrací, na vlastnosti půdy při různých vlhkostech. Konkrétně se jedná o ovlivnění stability vodních molekulových můstků, obsahu alifatických krystalitů, zadržovací kapacity vody v půdě a síly vazby vody. Dále bylo také měřeno množství nanočástic sorbovaných na půdu. Tyto ukazatelé nám dají bližší informace o vlivu platinových nanočástic na evapotranspiraci a zhoršení funkce půdy. Pro tyto výzkumy byly využívány metody termické analýzy (diferenční kompenzační kalorimetrie), a metody optické (atomová absorpční spektrometrie). Teoretická část práce je věnována komplexnímu seznámení s platinou a jejími nanočásticemi, a také vodním molekulovým můstkům. Bylo zjištěno, že 200 nm platinové nanočástice ovlivňují pevnost vodních molekulových můstků, nemají vliv na obsah alifatických krystalitů, mají minimální vliv na zadržování vody v půdě, a že síla vodní vazby vlivem platinových nanočástic při vysoké relativní vlhkosti klesá. U 200 nm platinových nanočástic dochází v celém rozsahu koncentrací k úplnému naadsorbování na půdu. U 3 nm nanočástic se půda při větších koncentracích přesytí a větší množství neadsorbuje. Z výsledků vyplývá, že čím je větší velikost platinových nanočástic, tím klesá jejich negativní vliv na evapotranspiraci i samotnou funkci půdy.
|
|
|
Study of the content of risk elements in river sediments of the Váh River
Držíková, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of selected heavy metals in the river sediment of the Váh River. The elements were selected based on their relatively frequent occurrence and adverse effects on humans, fauna, and flora. Also due to their ability of good accumulation and persistence in sediments. The selected elements have a chalcophile character, which plays a significant role in the occurrence of the elements at the sampling sites. The analysis of the collected sediment samples was carried out using atomic absorption spectroscopy. The highest concentration of zinc (386.58 mg/kg), followed by copper (57.67 mg/kg), lead (42.24 mg/kg), and the lowest concentration of mercury (0.332 mg/kg) was measured in the sediments. Sediments are used in agriculture and forestry to improve soil properties. Their application to soils is regulated by Slovak legislation, which sets limit values for risk elements in the concerned sediment and soil. These established limits were not exceeded in any of the sediment samples.
|
|
|
Elektrochemické generování hydridů telluru a bismutu s detekcí AAS
Resslerová, Tina ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tellur a bismut jsou nebiogenní prvky, které se ale v lidském těle mohou kumulovat. V této práci je věnována pozornost jejich stanovení pomocí elektrochemického generování hydridů pomocí bezmembránové elektrolytické cely spojeného s atomovou absorpční spektrometrií s křemenným atomizátorem. V průběhu práce bylo optimalizováno stanovení studovaných prvků v kontinuálním módu a následně byly zjištěny kalibrační charakteristiky těchto stanovení. Dále byla vybrána stanovení s nejnižšími limity detekce v kontinuálním módu a byly provedeny jejich další optimalizace pro průtokové injekční uspořádání (FIA) uspořádání. Nakonec byly zjištěny kalibrační charakteristiky stanovení při FIA. Optimální podmínky v kontinuálním zapojení byly zjišťovány pro platinovou, olověnou a stříbrnou katodu v roztocích kyseliny chlorovodíkové a sírové a jejich sodných solích. Optimální podmínky pro FIA zapojení byly zjišťovány pro bismut na platinové katodě v kyselině chlorovodíkové, pro tellur byla použita olověná katoda a kyselina sírová. V případě stanovení telluru bylo dosaženo limitu detekce 1,1 ppm s lineárně dynamickým rozsah do 20 ppm. U bismutu bylo dosaženo limitu detekce 9,5 ppm a limitu linearity 50 ppm. Klíčová slova Bismut, tellur, elektrochemické generování hydridů, atomová absorpční spektrometrie, průtoková...
|
|
|
Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Tůma, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením obsahu lithia v minerálních vodách Vincentka a Bílinská kyselka kapilární elektroforézou s bezkontaktní vodivostní detekcí. Laboratorně sestrojená aparatura pro provádění separací v krátkých kapilárách byla nejprve testována modelovým roztokem běžných anorganických kationtů a následně použita pro analýzu vzorků minerálních vod. Obsah lithia byl stanoven na základě metody standardního přídavku. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými atomovou absorpční a atomovou emisní spektroskopií, kde byl obsah lithia stanoven metodou standardního přídavku a také metodou kalibračního grafu. Experimentálně získané výsledky byly v dobré shodě s obsahy lithia deklarovanými na etiketách minerálních vod. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, bezkontaktní vodivostní detekce, minerální vody, lithium, atomová absorpční spektroskopie, atomová emisní spektroskopie
|
|
|
Studium chování nanočástic platiny ve složkách životního prostředí
Berka, Michal ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice představují riziko pro složky životního prostředí. Cílem této diplomové práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic v širokém spektru koncentrací, na vlastnosti půdy při různých vlhkostech. Konkrétně se jedná o ovlivnění stability vodních molekulových můstků, obsahu alifatických krystalitů, zadržovací kapacity vody v půdě a síly vazby vody. Dále bylo také měřeno množství nanočástic sorbovaných na půdu. Tyto ukazatelé nám dají bližší informace o vlivu platinových nanočástic na evapotranspiraci a zhoršení funkce půdy. Pro tyto výzkumy byly využívány metody termické analýzy (diferenční kompenzační kalorimetrie), a metody optické (atomová absorpční spektrometrie). Teoretická část práce je věnována komplexnímu seznámení s platinou a jejími nanočásticemi, a také vodním molekulovým můstkům. Bylo zjištěno, že 200 nm platinové nanočástice ovlivňují pevnost vodních molekulových můstků, nemají vliv na obsah alifatických krystalitů, mají minimální vliv na zadržování vody v půdě, a že síla vodní vazby vlivem platinových nanočástic při vysoké relativní vlhkosti klesá. U 200 nm platinových nanočástic dochází v celém rozsahu koncentrací k úplnému naadsorbování na půdu. U 3 nm nanočástic se půda při větších koncentracích přesytí a větší množství neadsorbuje. Z výsledků vyplývá, že čím je větší velikost platinových nanočástic, tím klesá jejich negativní vliv na evapotranspiraci i samotnou funkci půdy.
|
|
|
Elektrochemické generování hydridů telluru a bismutu s detekcí AAS
Resslerová, Tina ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent)
Tellur a bismut jsou nebiogenní prvky, které se ale v lidském těle mohou kumulovat. V této práci je věnována pozornost jejich stanovení pomocí elektrochemického generování hydridů pomocí bezmembránové elektrolytické cely spojeného s atomovou absorpční spektrometrií s křemenným atomizátorem. V průběhu práce bylo optimalizováno stanovení studovaných prvků v kontinuálním módu a následně byly zjištěny kalibrační charakteristiky těchto stanovení. Dále byla vybrána stanovení s nejnižšími limity detekce v kontinuálním módu a byly provedeny jejich další optimalizace pro průtokové injekční uspořádání (FIA) uspořádání. Nakonec byly zjištěny kalibrační charakteristiky stanovení při FIA. Optimální podmínky v kontinuálním zapojení byly zjišťovány pro platinovou, olověnou a stříbrnou katodu v roztocích kyseliny chlorovodíkové a sírové a jejich sodných solích. Optimální podmínky pro FIA zapojení byly zjišťovány pro bismut na platinové katodě v kyselině chlorovodíkové, pro tellur byla použita olověná katoda a kyselina sírová. V případě stanovení telluru bylo dosaženo limitu detekce 1,1 ppm s lineárně dynamickým rozsah do 20 ppm. U bismutu bylo dosaženo limitu detekce 9,5 ppm a limitu linearity 50 ppm. Klíčová slova Bismut, tellur, elektrochemické generování hydridů, atomová absorpční spektrometrie, průtoková...
|
|
|
Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Tůma, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením obsahu lithia v minerálních vodách Vincentka a Bílinská kyselka kapilární elektroforézou s bezkontaktní vodivostní detekcí. Laboratorně sestrojená aparatura pro provádění separací v krátkých kapilárách byla nejprve testována modelovým roztokem běžných anorganických kationtů a následně použita pro analýzu vzorků minerálních vod. Obsah lithia byl stanoven na základě metody standardního přídavku. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými atomovou absorpční a atomovou emisní spektroskopií, kde byl obsah lithia stanoven metodou standardního přídavku a také metodou kalibračního grafu. Experimentálně získané výsledky byly v dobré shodě s obsahy lithia deklarovanými na etiketách minerálních vod. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, bezkontaktní vodivostní detekce, minerální vody, lithium, atomová absorpční spektroskopie, atomová emisní spektroskopie
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
host ::
RSS.