|
|
Host Specialization and Evolution of Cuckoo Behavior in Bees
Policarová, Jana ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Orr, Michael Christopher (oponent) ; Litman, Jessica (oponent)
Kukaččí včely jsou hnízdními parazity samotářských a někdy i sociálních druhů včel. Nestaví si svá hnízda a nezásobují je potravou pro své larvy. Místo toho hledají vhodné hostitelské hnízdo, do kterého své vajíčko nakladou. Jejich larvy se pak živí na zásobách hostitele. V této disertační práci jsem zkoumala hostitelskou specializaci kukaččích druhů včel. Zaměřila jsem se na to, jak se v průběhu evoluce hostitelská specializace kukaččích druhů vyvíjela a jaké faktory mohou výběr hostitele limitovat - konkrétně pak především zda a jakým způsobem kukaččí včely ovlivňuje potravní specializace hostitele. Předpokladem pro výzkum výše zmíněných otázek bylo sestavení fylogenezí zkoumaných skupin včel. Vytvořili jsme první fylogenetickou rekonstrukci tribu Sphecodini (Halictidae). Zrevidovali jsme taxonomii linií Neolarrini, Biastini a Townsendiellini (Apidae), které jsme všechny sloučili do jediného tribu Neolarrini. Zrekonstruovali jsme fylogenezi především palearktických druhů rodu Nomada, na jejímž základě jsme druhy rozdělili do 13 podrodů. Mapování ancestrálních stavů znaků ukázalo, že u kukaččích včel rodu Sphecodes docházelo v průběhu evoluce ke změnám hostitelů poměrně často a že kukaččí včely přeskakovaly i na fylogeneticky vzdálené hostitele z různých čeledí. Také se ukázalo, že zde není...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Apidofauna v podmínkách druhově bohatých porostů genetických zdrojů pro potřeby opylení zelenin a speciálních plodin
Vládek, Aleš
Cílem bakalářské práce bylo provést literární rešerši o opylování zejména zahradnických a jiných speciálních plodin ve vztahu k vlivům prostředí působících na utváření společenstev včel. Poznatky dát do vztahu se současnými potřebami pro zajištění opylování nejen zahradnických plodin a provést monitoring populací včel na porostech genových rezerv ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a také na sousedních srovnávacích plochách v Olomouci. V roce 2016 bylo provedeno od června do září osm monitorování populací včel. Výsledky prokázaly přímou závislost mezi bohatostí druhů kvetoucích rostlin a bohatostí druhů včel a stejně důležitý význam hnízdních míst. Pěstováním mnoha entomofilních rostlin a v hodnou správou území je podporováno opylování kulturních a volně rostoucích rostlin.
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Přenos pylu jako funkce prostorového uspořádání rostlin a vlastností opylovačů
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Přenos pylu mezi zoogamními rostlinami je zásadně ovlivněn prostorovým uspořádáním rostlinné populace a vlastnostmi svých vektorů - opylovačů. Prostorové uspořádání rostlin lze popsat pomocí vlastností, které mohou mít vliv na přenos pylu v rámci populace, jako je velikost populace, denzita, agregovanost a složení společenstva okolních rostlin. Jak hlavní skupiny opylovačů, tak jednotliví opylovači se liší v mnoha ohledech. Konkrétně ve vzdálenostech na které šíří pyl, množství pylu který mohou přenášet, své potravní specializaci, preferencích a smyslových schopnostech. Na základě rozdílů v těchto vlastnostech mají různý význam pro přenos pylu v různém prostorovém uspořádání rostlin. Pochopení vlivu jednotlivých vlastností těchto dvou složek zásadně ovlivňujících opylování nám může pomoci udělat si lepší představu o fungování pohlavního rozmnožování na úrovni populací rostlin. Klíčová slova opylování, interakce opylovačů a rostlin, prostorová struktura populace, přenos pylu, opylovači, pohlavní rozmnožování rostlin
|
host ::
RSS.