|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
| |
|
|
Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích
Štemberková, Marie ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Postava apoštola Petra v kanonických evangeliích se zaměřuje na zobrazení předního Ježíšova učedníka, o němž pojednávají všechna evangelia a který je z Ježíšových učedníků nejčastěji zmiňován. Všechna kanonická evangelia vznikla s určitým časovým odstupem od líčených událostí, takže je třeba brát v úvahu pozdější reflexi jeho autentického životního příběhu. První kapitola shrnuje základní fakta o Petrově původu a jeho společenském zařazení, pozornost je věnována rovněž užívání jeho rodného jména Šimon ve srovnání s přijatým jménem Petr, jímž vstoupil do dějin církve. Kapitola uvádí přehled všech petrovských perikop, veršů i pouhých stručných zmínek. Druhá kapitola rozebírá perikopy a verše společné alespoň dvěma evangeliím, všímá si jejich shod i rozdílů. Třetí kapitola se soustřeďuje na perikopy zvláštní, zaznamenané pouze jedním z evangelistů, kteří v těchto případech čerpali ze zvláštních tradic. Šimon Petr byl povolán Ježíšem k následování mezi prvními učedníky, od počátku hrál mezi nimi vůdčí roli, profiloval se jako jejich mluvčí. Třebaže pisatelé evangelií obdařili Petra individuálními charakterovými rysy, často měl v jejich pojetí představovat typického Ježíšova učedníka, se všemi klady a zápory. Odlišnosti v jeho zobrazení souvisí s potřebami, zaměřením a akcenty...
|
|
|
Postava apoštola Petra v díle evangelisty Lukáše
Suroviak, Jaroslav ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání postavy vůdce skupiny Dvanácti v díle evangelisty Lukáše. Úvod nastiňuje základní linie celého pojednání. První část první kapitoly přináší informace o samotném autorovi dvou novozákonních spisů, za nimiž následuje uvedení okolností, za kterých bylo dílo utvářeno. Posléze jsou předkládány názory odborníků na možné prameny, z nichž autor při kompozici konečné redakce textu čerpal. Tato část je ukončena snahou o určení předpokládaného místa a doby vzniku díla. O teologii Lukášových spisů informuje druhá část první kapitoly. Nachází se v ní pojednání o autorových záměrech a teologických akcentech s ohledem na prvního z apoštolů. Z důvodu komplexnějšího pohledu je zmíněn i statistický přehled výskytu postavy Petra v epizodách jiných novozákonních knih. Druhá kapitola tvoří páteř práce a opět ve dvou podkapitolách přináší informace získané studiem dostupné literatury o všech perikopách v Lukášově diptychu, v nichž vůdce apoštolů vystupuje jako jedna z hlavních postav. První část se váže k příběhům zapsaným v evangeliu a obsahem druhé části jsou výsledky zkoumání událostí, jež najdeme zaznamenány v první polovině Skutků apoštolů. Závěr slouží ke shrnutí a zhodnocení získaných poznatků.
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
host ::
RSS.