|
|
Motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích
Stuchlá, Aneta ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Shrnutí Tématem práce byla motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích. Bylo zjištěno, že rodiče při výběru jména pro svého potomka zohledňují různé faktory, jejichž míra vlivu se v čase proměňuje. Průzkum získal od 202 respondentů (rodiče) 396 vzorků ze zkoumání (děti). Tyto děti se narodily v období od 40. let minulého století po současnost, tedy rok 2011. Úhrnem má na pojmenování největší vliv zvuková stránka jména, dále soulad s příjmením, významová stránka jména a rodinná tradice. Proměnami v čase prošly všechny motivace, nejvýraznější je trvalý pokles rodinné tradice a trvalý nárust kategorie jiného vlivu (kam patří nejvýraznější motivace zvukové stánky jména, soulad s příjmením a významová stránka jména). Další dvě kategorie, a to motivace pojmenování podle slavné osobnosti a podle fiktivní postavy sice stále narůstají, avšak doposud nepřekročily hranici 10%, jejich vliv je tedy zatím minimální. Jak vyplývá z grafu č. 1, všechny kategorie nyní zaznamenávají nárust, tento trend souvisí s vyšším počtem narozených dětí v posledních letech, ale také je zřejmé, že rodiče dnes ovlivňuje více různých motivací než dřív.
|
|
| |
|
|
Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha
Stelibská, Alexandra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Lendělová, Věra (oponent)
Předkládaná diplomová práce Analýza českého překladu povídkové sbírky Jurije Vynnyčuka Chachacha se věnuje analýze překladatelských řešení vybraných jevů na materiálu dvou úvodních povídek sbírky - Chachacha a Kulparkiv, aneb Chachacha 2. Cílem práce je na základě dílčích poznatků zhodnotit překladatelskou metodu Rity Kindlerové, vystihnout její případné klady a zápory. Úvodní kapitoly se věnují osobnosti samotného autora Jurije Vynnyčuka, jeho zařazení do literárního kontextu, charakteristice jeho tvorby celkově a následně i stylistickému rozboru dvou excerpovaných textů. Nedílnou součástí práce je také definování teoretických východisek pro translatologickou analýzu. Stěžejní část práce se pak věnuje analýze překladu konkrétních jevů, jež tvoří stylistické dominanty vybraných textů: stylizace mluvené řeči, stylová diferenciace, frazeologismy a vybrané reálie s důrazem na vlastní jména.
|
|
| |
|
|
Motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích
Stuchlá, Aneta ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Shrnutí Tématem práce byla motivace k pojmenování potomků a její proměny v generacích. Bylo zjištěno, že rodiče při výběru jména pro svého potomka zohledňují různé faktory, jejichž míra vlivu se v čase proměňuje. Průzkum získal od 202 respondentů (rodiče) 396 vzorků ze zkoumání (děti). Tyto děti se narodily v období od 40. let minulého století po současnost, tedy rok 2011. Úhrnem má na pojmenování největší vliv zvuková stránka jména, dále soulad s příjmením, významová stránka jména a rodinná tradice. Proměnami v čase prošly všechny motivace, nejvýraznější je trvalý pokles rodinné tradice a trvalý nárust kategorie jiného vlivu (kam patří nejvýraznější motivace zvukové stánky jména, soulad s příjmením a významová stránka jména). Další dvě kategorie, a to motivace pojmenování podle slavné osobnosti a podle fiktivní postavy sice stále narůstají, avšak doposud nepřekročily hranici 10%, jejich vliv je tedy zatím minimální. Jak vyplývá z grafu č. 1, všechny kategorie nyní zaznamenávají nárust, tento trend souvisí s vyšším počtem narozených dětí v posledních letech, ale také je zřejmé, že rodiče dnes ovlivňuje více různých motivací než dřív.
|
|
|
Příjmení v Sokolově
FRANCOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se věnuje lingvistické analýze příjmení obyvatel města Sokolov. Klasifikace a rozbor onymického materiálu jsou vypracovány na základě studia onomastických publikací. Cílem práce je představit současný antroponymický přehled slovotvorných typů příjmení ve městě Sokolov.
|
|
|
Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině.
ZELENKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině. Pro přehlednost jsme práci rozdělili do čtyř částí. První část rozebírá sklonění přejatých maskulin, ne zcela začlenitelných do českého deklinačního systému, v jazykových příručkách. Popisujeme uvedená pravidla, podle kterých se mají cizí maskulina deklinovat. Druhá část práce shrnuje výsledky tří průzkumů předložených českým mluvčím k vyplnění. Zabýváme se zde deklinací maskulin přejatých v praktickém užití. Ověřujeme, zda mluvčí v současné době skloňují nebo se snaží skloňovat přejatá maskulina dle pravidel stanovených v jazykových příručkách. V třetí části této práce pracujeme s průzkumem, kterého jsme využili při psaní kolokviální práce. Zmiňujeme zde názor respondentů na skloňování jmen přejatých a srovnáváme utvořené varianty tří smyšlených jmen s variantami jmen existujících. Porovnáváme, zda je možné, aby byly obě skupiny jmen deklinovány stejným způsobem. Čtvrtá část obsahuje přílohy, což jsou příklady deklinace některých maskulin zmíněných v první části, dále pak vzory jednotlivých průzkumů a jejich výsledky. Přikládáme také přehled skloňování substantivních typů.
|
host ::
RSS.