|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Study of Allelopathic Effects of Common Millet on Other Plants
NWAJEI, Lucky
Proso seté (Panicum miliaceum) je významným zdrojem energie a bílkovin jak pro lidi tak i zvířata. V současnosti nejsou k dispozici prakticky žádné údaje o alelopatickém účinku prosa setého. Cílem práce proto bylo zhodnotit alelopatické účinky prosa na vybrané plodiny a navrhnout možnosti využití získaných poznatků. Laboratorní experimenty zahrnovaly hodnocení vlivu extraktů z rostlinných částí prosa a semen prosa na klíčivost semen a růst vybraných druhů rostlin, dále pak hodnocení autotoxicity extraktů prosa, hodnocení vlivu různé hustoty semen prosa na alelopatickou aktivitu a stabilitu alelochemikálií prosa. Nejúčinnějším extraktem inhibujícím růst vybraných rostlin byl extrakt z mladých rostlin prosa. Avšak alelochemikálie z proso setého se nezdají být vhodné pro potalčování plevelů kvůli jejich nízké stabilitě.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Alelopatický potenciál rostlin z rodu saturejka
SLOVÁKOVÁ, Karolína
Tato práce se zabývala studiem alelopatického potenciálu saturejky horské (Satureja montana L.). Využitím semen, květů, silice a vodných výluhů z prýtů byl zjišťován vliv na klíčivost, délku kořínku a prýtu a hmotnost sušiny 8 vybraných druhů rostlin (hořčice bílá - Sinapis alba L., salát hlávkový - Lactuca sativa L., jetel plazivý - Trifolium repens L., jílek jednoletý mnohokvětý - Lolium multiflorum Lam. a 4 byliny z čeledi hluchavkovité - Lamiaceae: saturejka zahradní - Satureja hortensis L., tymián obecný - Thymus vulgaris L., meduňka lékařská - Melissa officinalis L. a šalvěj lékařská - Salvia officinalis L.). Zároveň byla sledována účinnost rostlin saturejky na výskyt plevelů v polních podmínkách. Z hlediska využití saturejky horské jako bioherbicidu se jako nejúčinnější jeví použití silice, následují květy saturejky horské a poté vodné výluhy z nati saturejky před květem. Vliv samotných rostlin saturejky horské před zapojením porostu na růst plevelů v polních podmínkách nebyl prokázán.
|
|
|
Alelopatický potenciál rostlin konopí setého (\kur{Cannabis sativa})
KLEJNA, Tomáš
Cílem práce bylo porovnat účinky klíčících semen, čerstvých květů a vodných extraktů z čerstvých a sušených částí (listů a květů) rostlin konopí setého na klíčení semen modelových plodin - pšenice seté, ovsa setého, hořčice bílé, lupiny úzkolisté, jetele plazivého a salátu hlávkového v laboratorních podmínkách. Po 3 dnech klíčení byla měřena celková délka kořínků a prýtů. V jednotlivých variantách byl vyhodnocován relativní alelopatický efekt, průměrná klíčivost a statistická průkaznost. Sledován byl i vliv vzdálenosti klíčících semen od vzorků konopného materiálu. Vliv klíčících semen konopí se s výjimkou ovsa setého neprokázal jako příliš významný. Vliv částí a vodných extraktů rostlin konopí byl tento: -statisticky významný inhibiční účinek vodného extraktu sušeného květu na klíčení pšenice seté -statisticky významný inhibiční účinek čerstvých květů a extraktu ze sušených listů kvetoucích rostlin na klíčení ovsa setého, zde je navíc statisticky významný vliv vzdálenosti klíčících semen od vzorku konopného matriálu -statisticky významný inhibiční účinek čerstvých květů a extraktů čerstvých i sušených listů na klíčení hořčice bílé, zde je i vliv na hodnoty klíčivosti -prakticky žádný nebo až stimulační vliv na klíčení bobovitých rostlin, konkrétně lupiny úzkolisté a jetele plazivého -statisticky významný inhibiční účinek čerstvých květů a extraktu čerstvých listů na klíčení hlávkového salátu, opět s vlivem na průměrnou klíčivost
|
|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
|
|
Význam kořenových exudátů v interakcích rostlin a půdy
Horčičková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Kořeny rostlin jsou v neustálém kontaktu s půdními mikroorganismy, houbami, setkávají se s půdními živočichy a kořeny ostatních rostlin. Všechny složky půdní bioty spolu komunikují, ze strany rostlin se často jedná o chemickou komunikaci prostřednictvím kořenových exudátů, chemických látek, které rostliny uvolňují do půdy. Kořenovou exudací ovlivňují rostliny i abiotickou složku půdy, což jim pomáhá v získávání živin. Produkce kořenových exudátů má význam v lákání symbiontů a prospěšných organismů a naopak v odpuzování či hubení patogenů a parazitů. Díky kořenovým exudátům dokážou rostliny rozpoznávat sousední rostliny, potlačovat růst kompetitorů, nebo se vyhnout kompetici s příbuznými rostlinami, parazitické rostliny využívají kořenové exudáty jako signály k nalezení hostitele. Působením kořenových exudátů si rostliny vytváří vlastní společenstvo mikroorganismů a hub v rhizosféře, upravují dostupnost živin a tím aktivně mění životní podmínky v půdě. Práce se zaměřuje na rostlinné interakce zprostředkovávané kořenovými exudáty a zmiňuje způsoby, jimiž lze kořenovou exudaci studovat. Navazující diplomová práce bude pojednávat o vlivu kořenových exudátů invazních rostlin na původní rostlinné společenstvo.
|
|
| |
|
|
Studiu klíčivosti a vzcházivosti semen technického konopí
ŘEZÁČOVÁ, Veronika
Konopí se dnes řadí mezi mnohostranně využitelné plodiny, je zdrojem vlákna, oleje, potravy i léčiv. Cílem práce bylo zjistit optimální podmínky pro klíčení semen konopí setého v laboratorních i polních podmínkách a navrhnout možnost využití získaných poznatků. Semena konopí setého byla rozděleno do dvou velikostních frakcí a to nad 3 mm a 2 - 3 mm. Velikostně rozdělená semena byla skladována při vlhkosti 6, 9 a 12 % a teplotě 0, 8 a 20 ? 1 °C po dobu půl roku. V dvouměsíčních intervalech byla vyhodnocena klíčivost, energie klíčení a rychlost klíčení, dále pak životaschopnost semen a laboratorní vzcházivost. Z dalších vlivů byl testován vliv sucha, zamokření, autotoxicity, vliv exudátů vytrvalých plevelů, vliv ošetření osiva výluhem z přesličky rolní a stimulátorem růstu. Nejlepší klíčivost i laboratorní vzcházivost měla semena skladovaná při teplotě 0 °C. Test životaschopnosti semen potvrdil výrazný pokles podílu životaschopných semen už po 4 měsících skladování i při teplotě 0°C. Nejlepší klíčivosti dosáhla velikostní frakce semen 2 - 3 mm. Konopí potřebuje pro klíčení dostatečné množství vody. Výluhy z oddenků pýru plazivého inhibovaly klíčivost konopí setého o 10 %. Stimulátor klíčivost naopak statisticky průkazně podpořil.
|
host ::
RSS.