|
|
Model utopické společnosti a vliv jejích totalitních mechanismů na život jedince v dílech Konec civilizace Aldouse Huxleyho a 1984 George Orwella
OSUCHOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce zkoumá obraz utopické společnosti a vliv totalitních režimů na život jednotlivců v románech 1984 George Orwella a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Tato dystopická díla reflektují svět v první polovině dvacátého století a nabízejí čtenářům kritiku moderního společenského řádu. Práce nejprve představí oba autory i s jejich díly, poté se práce zaměřuje na historicko-sociální kontext. Na vybraných knihách jsou analyzovány prvky utopické společnosti a totalitních mechanismů, které poukážou na to, jak mohou být výše zmíněné faktory použity (resp. zneužity) k manipulaci, kontrole a potlačování lidské svobody a individuality a jaký vliv mají na formování společnosti, ovládané a omezované utopickými ideologiemi.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
| |
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Konec civilizace a Ostrov: Analýza utopického a anti-utopického světa v dílech Aldouse Huxleyho
ERTELOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je analýza románů Aldouse Huxleyho, konkrétně anti-utopie Konec civilizace a utopie Ostrov z žánrového hlediska. Práce nastiňuje problematiku při vymezení pojmů utopie, anti-utopie a dystopie. V krátkosti zmiňuje genezi a vývoj žánrů. Dále se zabývá společnými a odlišnými znaky těchto žánrů a jejich vzájemnou prolínavostí, a tedy mnohdy i nejednoznačnou zařaditelností samotných děl do určité žánrové kategorie. Pro účely analýzy obou románu práce zahrnuje i jiná Huxleyho díla (eseje a romány), dystopické romány 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina, utopii Lidé jako bozi H.G. Wellse.
|
host ::
RSS.