Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618
Hamplová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Práce se věnuje postupnému územnímu vývoji panství v držení Albrechta z Valdštejna, a to nejen jako přímého vlastníka, nýbrž též jako lenního pána. Významná část pozornosti byla zaměřena na studium správního vývoje frýdlantského vévodství a jeho specifické postavení v rámci českých zemí. Za počáteční bod byl zvolen rok 1618, kdy vypuklo povstání českých stavů, díky jehož porážce přišel Valdštejn k většině svých majetků. Práce sleduje zisky nejen v rámci Čech, ale zabývá se také epizodní držbou vévodství Meklenburského či slezských knížectví.
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Cimpa, Martin ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednávající o Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka (1572-1652) je zaměřena především na nedořešené otázky a bílá místa související s životem a kariérou tohoto českého aristokrata, jenž se stal jednou z předních osobností habsburské monarchie své doby. Obsahem první části práce je podrobný popis Slavatova pobytu a činnosti v exilu. Pozornost je věnována málo známým skutečnostem týkajícím se jeho účasti na politických jednáních o dalším směřování českého království a celé habsburské monarchie ve Vídni, Praze i na jiných místech a Slavatovým spisům státoprávní a konfesijně apologetické povahy, které vypracoval během pobytu v Pasově. Dále se autor pokusil o vyložení Slavatova nejasného postoje k procesu pobělohorských konfiskací, z něhož vytěžil navzdory svojí loajalitě a službám domu habsburskému jen nepatrný zisk. V neposlední řadě se autor zabýval i Slavatovým problematickým vztahem k vrchnímu veliteli císařských vojsk vévodovi Albrechtovi z Valdštejna a pokusil se nalézt kořeny jejich nepřátelství a objasnit, proč se Slavata stal jedním z Valdštejnových nejvytrvalejších kritiků.
Personality of Wallenstein and His Picture in Friedrich Schillerś Drama
Průchová, Bohuslava ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Práce se zabývá ztvárněním postavy Albrechta z Valdštejna v Schillerově dramatu Valdštejn. Cílem je srovnat, do jaké míry se odlišuje dnešní pohled historiků na tohoto slavného vojevůdce od obrazu, který o něm vytvořil Schiller ve své trilogii. Pozornost je věnována především psychologii postavy a historickým událostem, které s ní bezprostředně souvisí. Dále je také rozebráno, zda jsou rozdíly mezi historickou a dramatickou postavou způsobeny Schillerovým názorem na roli divadla ve společnosti, či mají spíše spojitost s obecným dobovým kontextem.
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách
Líčeníková, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Biegel, Richard (oponent)
Okruh architektů Albrechta z Valdštejna a počátky raného baroka v Čechách. První ojedinělé náznaky raně barokní tvorby se v Čechách objevují již v druhém desetiletí 17. století, zejména v díle císařského architekta Giovanni Maria Filippiho. Jeho tvorbu lze považovat za přímý předstupeň architektonické produkce, která byla realizována pro jednu z nejvýraznějších osobností třicetileté války, vévodu Albrechta z Valdštejna. Okruh architektů Albrechta z Valdštejna je tvořen třemi výraznými představiteli, kteří se uplatnili individuálně i společně při projektech i realizacích Valdštejnových velkolepých záměrů. Byli to Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi. Tito tři italští architekti a stavitelé byli vůdčími osobnostmi okruhu, do kterého ještě patřila další jména jako Vincenzo Bocacci, Baccio Bianco a Giovanni Marini. Jejich aktivity lze na našem území vymezit do let 1621 až 1634 s výjimkou Giovanni Pieroniho, který se i po vévodově smrti navrhoval především opevnění v Čechách i jinde. Pro samotnou architekturu valdštejnského okruhu je důležitý i původ architektů, místa kde vyrůstali a prošli školením, stejně tak produkce, která je ovlivňovala. Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi pocházeli z území severní Itálie, Giovanni Pieroni, Baccio Bianco a Vincenzo Boccaci z Florencie. Nicolo Sebregondi byl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.