|
|
Sociálně vyloučené lokality regionu Český Krumlov a problematické jevy v nich
VODIČKOVÁ, Renata
Práce se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami a nejčastějšími sociálně patologickými jevy, které se v nich vyskytují. Tyto problematické jevy jako agresivita, závislosti, prostituce, sociální patologie spojená s rodinou, poruchy chování u dětí a dospívajících, nezaměstnanost a zadlužování jsou reflektovány z psychologického hlediska. Zvláštní pozornost je věnována Romům a psychologickým aspektům jejich sociálního vyloučení. Práce se věnuje také terénní sociální práci a její problematice z psychologického hlediska. Součástí je shrnutí výsledků práce Agentury pro sociální začleňování v největší sociálně vyloučené lokalitě v regionu Český Krumlov, ve Větřní.
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pospíšil, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky. Téma je sledováno na třech konkrétních obcích v rámci jednoho regionu a přístupu tamních komunálních politiků k problematice sociálního vyloučení, přičemž těsná blízkost obcí umožňuje sledovat i rozdílnost přístupů jednotlivých samospráv k problematice sociálního vyloučení. V práci je vymezen pojem sociální vyloučení a tento pojem je také popsán historicky jak ve světovém, tak evropském kontextu. S pojmem sociální vyloučení úzce souvisí téma vyloučená lokalita a přijetí sociálně ohrožených lidí majoritní společností, proto je této oblasti věnována druhá kapitola práce. Další oblastí, zpracovanou na základě odborné literatury, je popis konkrétní situace v ČR, možnosti a působnost státní i komunální politiky. V poslední kapitole jsou přiblíženy možnosti podpory a práce se sociálně vyloučenými občany. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis...
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem sociálního vyloučení a lidí ohrožených tímto fenoménem. V práci se zabývám procesem sociálního začleňování, se kterým souvisí sociálně vyloučená lokalita, včetně jejích specifik a problémů. Samostatná kapitola je věnována metodě komunitní práce, je zaměřena na efektivní postupy reagující na potřeby sociálně vyloučených osob. Dále se věnuji práci Agentury pro sociální začleňování, která je hlavním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Tato práce také pojednává o vztahu majority vůči sociálně vyloučeným. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy. Proto jsem se rozhodla na toto téma zaměřit svou výzkumnou část diplomové práce. Cílem práce je popsat postoje členů samospráv k sociálně vyloučeným u třech konkrétních obcí v jednom regionu České republiky. Vlastní výzkum v praktické části pomůže porozumět vztahu komunálních politiků a úředníků k inkluzi a pochopit jejich pocit odpovědnosti za tento proces v místě, ve kterém se nachází sociálně vyloučená...
|
|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
host ::
RSS.