|
|
Vědomé tělo na Hraně: Formování adršpašského lezeckého těla
Růžičková, Johana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá způsobem, jakým lezení v Adršpachu a riziko s ním spojené formuje adršpašské lezecké tělo. Jejím cílem je přispět touto cestou k poznání člověka dobrovolně podstupujícího riziko pohledem antropologie těla. Vychází tak z teoretického směru sociologie rizika Stephena Lynga - edgework a navazujících výzkumů dalších autorů (West a Allin, Brymer, Laurendeau) a propůjčuje si pojem hrany jako klíčový koncept formování těla vystavovaného riziku. Toto tělo je potom utvářeno na antropologických základech konceptů vědomého těla Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock, tělesných způsobů pozornosti Thomase Csordase a habitu Marcela Mausse. Významně se také opírá o již popsané lezecké tělo britských "adventure climbers" Neilem Lewisem. Záměrem tohoto přístupu je propojení zmíněných teoretických směrů za účelem rozšíření vědění o lidském vnímání rizika a s ním spojené emoce strachu a představení těla čelícího nebezpečí ve vztahu k individualitě i sociálním vazbám. Poznatky o adršpašském lezeckém těle vychází z několikatýdenního etnografického a autoetnografického výzkumu v Adršpachu doplněného o devět hloubkových rozhovorů s místními lezci.
|
|
|
Subkultura adršpašských pískařů
Bergmanová, Šárka ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o subkultuře horolezců na pískovcových skalách, tzv. "pískařů" v oblasti Adršpachu. Je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů kultura, subkultura, pískaři, horolezení, skálolezení, lezení a dalších souvisejících pojmů. Popsán je geografický kontext přírodní oblasti Adršpachu a následně i specifika lezení na pískovcových skalách v této lokalitě. Pískaři jsou v této práci vnímáni jako specifická subkultura, a to kvůli jejich jedinečnému stylu života, který je úzce propojen s lokalitou pískovcových skal, zejména díky typickému způsobu horolezení, které klade důraz na ochranu měkkého a křehkého pískovce. Praktická část obsahuje historicko-antropologickou analýzu subkultury adršpašských pískařů, která vychází z etnografického výzkumného šetření realizovaného prostřednictvím zúčastněného pozorování a částečně řízených rozhovorů se zástupci adršpašských pískařů. Subkultura pískařů je popsána z hlediska jejího historického vývoje od počátků lezení až po současnost a je definována její minulá i současná podoba s důrazem na identitu, životní filozofii a sociální praktiky jejích členů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
K poznání zázemí středověkého hradu (13.-16.stol.) na příkladu Náchodska
Buryška, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zázemím hradů na Náchodsku ve středověku (13.- 16. století). U 15 ti hradů na Náchodsku proběhl povrchový průzkum, který přinesl nové poznatky o hradním zázemí. Zásadním přínosem práce je objev opevněného podhradí hradu Adršpach, které je v práci podrobně analyzováno. Dále jsou řešena obecná kritéria potřebnosti hospodářského zázemí pro existenci hradu a také vztahy hradu k jednotlivým složkám hospodářského provozu. Největší pozornost je věnována vztahům hradu k městu, podhradí, hospodářskému dvoru, mlýnu a pivovaru. Výsledky práce jsou srovnávány v širším kontextu.
|
|
| |
host ::
RSS.