|
|
Role podjednotky exocystu AtEXO70E2 v autofagii a sekreci
Moulík, Michal ; Sabol, Peter (vedoucí práce) ; Janda, Martin (oponent)
Exocyst je proteinový komplex složený z osmi podjednotek, evolučně konzervovaný u kvasinek, živočichů i rostlin. Jeho hlavní funkcí je poutání sekretorických váčků k plazmatické membráně, nicméně v poslední době bylo objeveno zapojení exocystu i do dalších procesů, především do autofagie. Rostlinný exocyst je specifický tím, že většina jeho podjednotek má více paralogů. Nejvíce diverzifikovanou podjednotkou je EXO70, která je v Arabidopsis thaliana kódována 23 paralogními geny. V této práci jsem se zabýval podjednotkou AtEXO70E2 (AT5G61010), která byla lokalizována do dvoumembránových útvarů značně podobných autofagozomům. Tyto útvary byly nazvány EXPOs (exocyst-positive organelles) a popsány jako součást drah nekonvenční sekrece proteinů. Objevily se rovněž náznaky, že protein EXO70E2 může hrát roli i v autofagických procesech. Detaily tohoto vztahu však zůstaly neprozkoumané. Na své experimenty jsem využíval stabilně transformované linie A. thaliana a transientně transformované listy Nicotiana benthamiana. Prováděl jsem četné kolokalizační experimenty, na studované linie jsem aplikoval různá farmakologická ošetření a zabýval jsem se linií mutantní v genu EXO70E2. Podle mých pozorování je protein EXO70E2 exprimovaný zejména v kořenových špičkách, naopak velmi slabou expresi jsem zaznamenal v...
|
|
|
Autofagie u kvasinek
Nejedlý, Adam ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Libus, Jiří (oponent)
Autofagie je proces degradace buněčné cytoplazmy, proteinů a organel zejména v odpověď na nedostatek živin nebo poškození buněčných struktur. Modelovým organismem pro výzkum autofagie u eukaryot jsou kvasinkové organismy, zejména Saccharomyces cerevisiae, v menší míře pak Komagataella phapphi. Autofagii dělíme podle dvou kritérií jednak na makroautofagii a mikroautofagii, druhak na selektivní a neselektivní autofagii. Při makroautofagii se kolem degradovaného materiálu tvoří autofagozom, který následně fúzuje s vakuolou. Mikroautofagie probíhá přímým vychlípením a obalením degradovaného materiálu vakuolární membránou. Během neselektivní autofagie je sekvestrována náhodná část cytosolu, selektivní autofagie slouží ke specifické degradaci konkrétních proteinů a organel. Výzkum autofagie má značný medicínský význam kvůli úloze defektů autofagie v mnoha závažných lidských onemocněních.
|
|
|
Mechanismy autofagie a vztah tohoto procesu k virovým infekcím
Slavková, Martina ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Autofagie je jeden z obranných mechanismů buněk. Je to proces vysoce konzervován od kvasinek po člověka. Tímto procesem jsou degradovány cytosolické proteiny nebo celé organely. Autofagie je indukována různými podmínkami. Rozlišujeme několik typů autofagie např. makroautofagie, mikroautofagie a chaperonem zprostředkovaná autofagie. Makroautofagie je uskutečňována prostřednictvím buněčné struktury zvané autofagosom. Degradace probíhá v lysosomálním kompartmentu buněk. Na celém mechanismu se podílí velké množství proteinů a regulačních molekul. Autofagie je provázána s jinými buněčnými mechanismy jako je např. transport z cytoplazmy do vakuoly, který probíhá za optimálních růstových podmínek buněk. Autofagie funguje také jako obranný mechanismus i při virové infekci, nebo je viry zneužíván v jejich prospěch.
|
host ::
RSS.