|
|
Kokultivace buněk in vitro pro kostní regeneraci
Sloupová, Lenka ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Kokultivace dvou (či více) buněčných typů in vitro vedoucí k vytvoření funkční kostní tkáně vložitelné do místa poškození by mohla být řešením pro pacienty u nichž jsou aktuálně používané metody (jakými jsou například transplantace lidských kostních štěpů) nedostatečné. V kokultuře má jeden buněčný typ osteogenní funkci a další angiogenní funkci, protože limit difuze O2 a nutných živin je pouze 200 μm, což znamená, že založení cévní sítě in vitro by mělo předejít odumření vytvořené kostní tkáně po vložení do pacienta. Vytvoření a pochopení fungující kokultury in vitro je nutné pro získání kokultury úspěšné in vivo. V této práci jsou shrnuty a srovnány poznatky o vlivu in vitro kokultivace na proliferaci, osteogenezi a angiogenezi v kokultuře při použití osteoblastů (či osteoprogenitorů), mesenchymálních stromálních buněk odvozených z kostní dřeně (BMSC), nebo mesenchymálních stromálních buněk odvozených z tukové tkáně (ADSC) v roli osteogenního buněčného typu v kombinaci s různými typy endoteliálních buněk. Z důvodu pochopení vlivu kokultivace na tyto procesy je také zařazena kapitola shrnující interakce mezi kokultivovanými buněčnými typy. Klíčová slova kokultura, osteogeneze, angiogeneze, in vitro, osteoblasty, BMSC, ADSC
|
|
|
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii
Měšťák, Ondřej ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Brychta, Pavel (oponent) ; Dražan, Luboš (oponent)
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii ! ! Abstrakt v češtině Úvod: Extracelulární matrice jsou biologické materiály stále častěji užívané v tkáňovém inženýrství a rekonstrukční chirurgii. Jsou schopné vaskularizace, což v chirurgických indikacích snižuje riziko infekce. V rekonstrukční chirurgii se užívají např. při rekonstrukci břišní stěny v kontaminovaných oblastech. Existují různé druhy těchto materiálů lišící se původem a zpracováním. Cílem práce bylo srovnání síťované a nesíťované acelulární prasečí dermis na dlouhodobém modelu břišní kýly na malém zvířeti s hodnocením histologického nálezu a pevnosti vrůstání do tkání příjemce. Dalším cílem bylo zjištění vlivu obohacení acelulární prasečí demis o kmenové buňky na histologický nález a pevnost vrůstání do tkání příjemce na animálním modelu rekonstrukce břišní stěny. Metodika: Byla provedena prospektivní studie rekonstrukce břišní stěny na potkanu kmene Wistar (n=42). Část materiálů jsme obohatili o autologní kmenové buňky derivované z tukové tkáně. Explantace byla provedena po 3, 6 a 12 měsících. Materiály byly vyšetřeny histologicky na neovaskularizaci, tloušťku kapsuly, celularizaci implantátu, leukocyty a obrovskobuněčnou reakci. Mechanometricky byla testována pevnost materiálů a jejich vrůstání do hostitelských tkání....
|
|
|
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii
Měšťák, Ondřej ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Brychta, Pavel (oponent) ; Dražan, Luboš (oponent)
Užití biologických materiálů k náhradě tkání v plastické chirurgii ! ! Abstrakt v češtině Úvod: Extracelulární matrice jsou biologické materiály stále častěji užívané v tkáňovém inženýrství a rekonstrukční chirurgii. Jsou schopné vaskularizace, což v chirurgických indikacích snižuje riziko infekce. V rekonstrukční chirurgii se užívají např. při rekonstrukci břišní stěny v kontaminovaných oblastech. Existují různé druhy těchto materiálů lišící se původem a zpracováním. Cílem práce bylo srovnání síťované a nesíťované acelulární prasečí dermis na dlouhodobém modelu břišní kýly na malém zvířeti s hodnocením histologického nálezu a pevnosti vrůstání do tkání příjemce. Dalším cílem bylo zjištění vlivu obohacení acelulární prasečí demis o kmenové buňky na histologický nález a pevnost vrůstání do tkání příjemce na animálním modelu rekonstrukce břišní stěny. Metodika: Byla provedena prospektivní studie rekonstrukce břišní stěny na potkanu kmene Wistar (n=42). Část materiálů jsme obohatili o autologní kmenové buňky derivované z tukové tkáně. Explantace byla provedena po 3, 6 a 12 měsících. Materiály byly vyšetřeny histologicky na neovaskularizaci, tloušťku kapsuly, celularizaci implantátu, leukocyty a obrovskobuněčnou reakci. Mechanometricky byla testována pevnost materiálů a jejich vrůstání do hostitelských tkání....
|
host ::
RSS.