|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko
Zemanová, Martina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko" popisuje situaci regionálního a lokálního tisku v okrese České Budějovice na počátku 90. let 20. století. Byly sledovány změny regionálního a lokálního tisku (z hlediska obsahu, vlastníků, inzerce a pod.). Práce je rozdělena do kapitol podle typu periodika a jeho cílové skupiny. Také byl popsán vznik Syndikátu jihočeských novinářů. Regionální a lokální tisk je představován v kontextu historie a poměrech v regionu.
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen po roce 1989 do konce 20. století
Pavlová, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato práce pojednává o architektuře bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století na území ČR, jako jistém fenoménu spojeném s kulturně-společenskou změnou a situací v české architektonické scéně po roce 1989. Potřeba nových bankovních domů přinesla do našeho městského a maloměstského prostředí specifické architektonické formy ovlivněné doznívajícím postmodernismem. První část se snaží obecně charakterizovat podobu změny české architektonické scény v devadesátých letech a v rámci ní vymezit tyto dosud stylově neidentifikovatelné, často individuálně výtvarně pojaté stavby bankovních budov. Zároveň zohlední otázku, do jaké míry můžeme mluvit v českém prostředí o postmoderní architektuře a poukáže na etický problém, který se k tomuto architektonickému stylu váže. Druhá část se snaží obecně charakterizovat a typologicky rozlišit architekturu bankovních domů a spořitelen v přiloženém katalogu. Na závěr se práce pokusí vysvětlit, proč je fenomén architektury bankovních domů a spořitelen spojen s etickým problémem poukazující na tyto stavby jako představitele architektonického nevkusu.
|
host ::
RSS.