|
|
Překonání prostoru ve filmech Artavazda Pelešjana: za pomoci Sovětské formální školy 20-30 let
Chernyak, Daria ; DORUŠKA, Tomáš (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Doba filmu končí a přichází éra digitálních technologií. Na jednu stranu by se to dalo vnímat jako tragédie pro filmaře, na stranu druhou spíše jako velká výzva. I možnosti virtuální reality jsou rozmanité, ale příkladů vědomého použití je málo. Většinou jsou pouhým atrakcionem, jako film na počátku 20. století. Asi hlavní otázka pro diváka/uživatele, nacházejícího se uvnitř syntetického prostoru zní: "Kdo jsem já v tomto světě?" Domnívám se, že tato otázka je aktuální i pro film.
Ve své bakalářské práci pokouším se nastínit to jakým způsobem se dá pracovat s divákovým vnímáním a očekáváním a to na přikládo dvou generaci filmařů Sovětské montážní školy. Na straně jedné jsou průkopníci filmu Kulešov, Ejzenštejn, Pudovkin a Vertov a na straně druhé Artavazd Pelešjan, který zdědil tradici formálního filmu a posunul ji dál. Soustředím se na analyzu a srovnání filmových postupů těchto dvou generáci. Otázkou k zamyšlení a předmětem této práce je, pokusit se nalézt i jiný úhel pohledu, ze kterého lze analyzovat a porovnávat filmové postupy, existují-li však ještě nějaké neobjevené vyjadřovací prostředky v umírajícím filmovém umění.
|
|
|
Československo-americké vztahy ve 20. letech 20. století
Mistrík, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl analyzovat československo-americké diplomatické vztahy ve dvacátých letech 20. století. Zvláštní pozornost je věnována československému úsilí o vytvoření těsného pouta se Spojenými státy. Toto úsilí přitom vycházelo z představ současníků o významné roli, kterou Spojené státy sehrály při vzniku samostatného Československa. Hlavním cílem této práce tak je doložit, že československá diplomacie programově sledovala záměr vytvoření silného, nadstandardního pouta se Spojenými státy. Ve svém závěru se pak tato práce snaží zhodnotit, nakolik bylo takové úsilí československé diplomacie reálné a v čem spočívaly jeho limity. Při zkoumání vytčeného problému se předkládaná práce opírá především o studium archivních pramenů československého ministerstva zahraničních věcí.
|
|
|
Londýn a Paříž: vliv tzv. "amerikanizace" na západoevropské metropole ve dvacátých letech 20. století
Tučková, Martina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována analýze sociokulturních změn, které zasáhly Francii a Velkou Británii během dvacátých let 20. století. Na příkladech dvou západoevropských metropolí - Londýna a Paříže - jsou analyzovány příčiny a projevy dynamičnosti období po první světové válce, jež bylo silně ovlivněno rolí Spojených států amerických. Poválečné působení Spojených států, respektive Američanů v Evropě přinášelo na jedné straně nadšení, současně ale vyvolávalo i obavy z tzv. amerikanizace. Francouzi a Britové se během les Années folles, resp. Roaring Twenties museli vyrovnávat s mnoha hospodářskými a politickými problémy; společnosti v obou zemích natrvalo změnily životní styl. Moderní způsob života přinesl mimo jiné spotřební kulturu, emancipaci žen a nové způsoby trávení volného času (včetně sportovních aktivit nebo v podobě návštěvy kin). Meziválečný hudební rytmus udával jazz a jednou z významných osobností populární i klasické hudby se stal americký skladatel George Gershwin.
|
|
|
Spolek právníků "Všehrd" ve 20. letech 20. století
Střelec, Jakub ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem práce je významná studentská organizace Spolek právníků Všehrd a jeho činnost v prvním desetiletí Československé republiky. Práce se zaměřuje na veřejný život Všehrdu v rámci pražského studentského hnutí. Prvním cílem je popsat vnitřní vývoj spolku a jeho postavení v rámci československé právní obce. Hlavním účelem této studie je však zmapovat angažovanost právníků v době studentských nepokojů na podzim roku 1929 a odpovědět na otázku, proč se spolek rozhodl odhlasovat rezoluci na podporu numeru clausu proti zahraničním studentům. Hlavní pramennou základnu tvoří zejména dobový tisk nebo fond Všehrdu v Archivu Univerzity Karlovy.
|
|
| |
|
|
Cesta k širokoúhlé kinematografii
Matoušek, Philip ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem širokoúhlé kinematografie a snaží se popsat hlavní postupy vývoje v rámci dějin kinematografie. Hlavní důraz kladu na čas vzniku kinematografie na konci 19. století a na stanovení normy negativu o šířce 35mm, a potom na čas koncem 20. let, kde se tato norma málem proměnila vnovou normu širokého formátu, a konečně prosazení nové normy širokoúhlé kinematografie v 50. letech.
|
host ::
RSS.