|
|
Rok 1918 - nový začátek česko-německého soužití v Kašperských Horách?
Uhlich, Tereza ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak se změnilo soužití Čechů a Němců před a po 28. říjnu 1918 v Kašperských Horách, kdy vzniklo Československo. Tuto otázku se práce snaží zodpovědět pomocí historického kontextu, který zavítá až do roku 1908, pomyslným mezníkem zdejšího národnostního konfliktu. Práce dále představuje, v jaké pozici se ocitli kašperskohorští Němci a jak novou republiku vnímali. Zároveň popisuje situaci Čechů v převážně německém městě po vzniku republiky. V neposlední řadě budou nastíněny momenty, při kterých docházelo také díky společnému sousedství a historii ke vzájemnému smíru.
|
|
|
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
|
|
|
Rok 1918 - nový začátek česko-německého soužití v Kašperských Horách?
Uhlich, Tereza ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak se změnilo soužití Čechů a Němců před a po 28. říjnu 1918 v Kašperských Horách, kdy vzniklo Československo. Tuto otázku se práce snaží zodpovědět pomocí historického kontextu, který zavítá až do roku 1908, pomyslným mezníkem zdejšího národnostního konfliktu. Práce dále představuje, v jaké pozici se ocitli kašperskohorští Němci a jak novou republiku vnímali. Zároveň popisuje situaci Čechů v převážně německém městě po vzniku republiky. V neposlední řadě budou nastíněny momenty, při kterých docházelo také díky společnému sousedství a historii ke vzájemnému smíru.
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Transformations of the Public Space in Košice between 1918 and 1945
Bírešová, Tatiana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Predložená diplomová práca sa pokúsila o rekonštrukciu a následú reflexiu premeny verejného priestoru Košíc medzi rokmi 1918 až 1945. Práca skúmala vzájomné prekrývanie slovenského, resp. Československého oficiálního štátneho naratívu s maďarským, resp. uhorským. vo verejnom priestore mesta. Primárny dôraz bol kladený na zmeny v názvoch ulíc a námestí, a na stavbu resp. odstránanie sôch a pamätníkov z verejného priestoru. Jednotlivé úpravy vo verejnom priestore boli podrobené kritike z hľadiska ich symbolického významu pre danú štátnu ideológiu.
|
|
| |
|
|
Československé hospodářství v meziválečném období (1918 - 1939)
Bednář, Martin ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je podat popis hospodářství Československa mezi lety 1918 až 1939. Měla by poskytnout obraz o hospodářském, sociálním a politickém vývoji nově vzniklé demokratické republiky, ať už v jejím počátku, v ekonomicky příznivém období 1924 až 1929 či v období Velké hospodářské krize. Dále se věnuje osobnostem, které ovlivnily dobovou politickou a ekonomickou situaci a vztahy na mezinárodní úrovni. Zabývá se také hospodářskými a sociálními rozdíly mezi Čechy, Moravou, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí pramenícími z jejich odlišné průmyslové a kulturní vyspělosti.
|
host ::
RSS.