|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
30 let poté - analýza metafor vývoje a proměny české společnosti v období mezi lety 1989-2019
Barták, Tomáš ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze metafor konstruovaných významnými aktéry sametové revoluce a následného období politické a společenské transformace mezi lety 1989- 2019 z rozhovorů dvou pořadů České televize (Interview ČT24 a Události, komentáře). Cíli bakalářské práce je popis existující variability diskursu a argumentací ke sledovanému období pohledem významných aktérů ve vztahu k metaforám jako diskursivnímu prostředku a zjistit, k jakým významným událostem sledovaného období mluvčí vztahují své argumentace. Bakalářská práce má interpretativní charakter, a proto netestuje hypotézu. Teoretická část práce se věnuje výkladu teorie společenské transformace a konceptu tzv. dohánějících revolucí podle Jürgena Habermase a také na výklad společenských a politických štěpení v demokratické společnosti. V práci je následně uveden přehled dosavadního výzkumného poznání o výkladu diskursu o událostech roku 1989 a transformačním období a o jejich interpretaci. V analytické části textu je prostřednictvím analýzy metafor a tematické analýzy vyloženo 10 kategorií metafor, které sledované výpovědi mluvčích rámují do jednotlivých kategorií dle společného tématu metafor či typu argumentace. Účelem je zachytit variabilitu využívaných diskursivních prostředků a reflektovat různé úhly pohledu mluvčích...
|
|
| |
|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
host ::
RSS.