|
|
Františka Plamínková jako novinářka, politička a feministka - životopisná studie
Knížková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem Františky Plamínkové (1875-1942) s důrazem na její roli aktivistky za ženská práva, stejně jako na její politickou a novinářskou činnost. Práce v kontextu dobového postavení žen mapuje cestu Plamínkové do čela českého předválečného a meziválečného ženského hnutí a její zásluhy na vybojování volebního práva pro ženy v Československu. Dále popisuje její působení v senátu Národního shromáždění mezi lety 1925-1939, diplomatickou úlohu a další veřejné aktivity, zejména vedení Ženské národní rady. Zdůrazňuje také osud Plamínkové během nacistické okupace za druhé světové války, které Plamínková padla za oběť. Část o publicistické činnosti Plamínkové analyzuje texty publikované mezi lety 1906-1940 zejména v dobovém ženském tisku, v nichž Plamínková reflektovala stav českého ženského hnutí a apelovala na nutnost změny tehdejšího postavení žen a jejich omezených možností v rámci veřejného i soukromého života. Předpokladem práce je, že Plamínková do svých textů promítla vlastní zkušenosti a názory na dobovou ženskou úlohu. Práce využívá archivních pramenů a dostupných dobových periodik, stejně jako příslušné literatury. Součástí práce jsou přiložené dobové fotografie a dokumenty.
|
|
|
Františka Zeminová
Borská, Eva ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce pojednává o životě Františky Zeminové (1882 - 1962), která působila jako redaktorka, národně-socialistická politička a aktivní členka ženského hnutí. Významná část práce mapuje její činnost v ženském hnutí a v různých ženských organizacích, zejména pak její činnost ve Výboru pro volební právo žen, který roku 1905 spoluzakládala. Byla velkou obdivovatelkou Masaryka a Beneše a byla to právě ona, kdo již při prvomájových slavnostech roku 1918 provolával slávu T. G. Masarykovi, za což byla na čas vypovězena z Prahy. Již od 14. listopadu 1918 se stala členkou Národního shromáždění, kde setrvala s výjimkou válečných let až do roku 1948. V průběhu své politické kariéry bojovala za plné zrovnoprávnění žen, za lepší pracovní podmínky, za zlepšení sociální situace vdov a sirotků a rázně zápolila s korupcí, prostitucí a alkoholismem. Věnovala se také hospodářským otázkám. Roku 1938 byla nucena stáhnout se z politického života a po celé trvání války působila v odboji. Ke konci války spoluzaložila Revoluční výkonný výbor národně-socialistické strany, který pomohl s obnovou strany v osvobozeném Československu. Po celý život a zejména pak v letech 1945-1948 se vyhrazovala proti politice Komunistické strany a po únoru 1948 odešla z politického a veřejného života. Roku 1949 byla zatčena a souzena v...
|
host ::
RSS.