|
|
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným
Doležal, Radim ; Morávek, Jakub (oponent)
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným Abstrakt Práce se zabývá problematikou zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání, přičemž vychází z praktických poznatků a skutečných potřeb reálných subjektů. Problematika zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání v praxi nabývá na významu v souvislosti s outsourcingem činnosti podnikatele. Stávající právní úprava však není zcela jednoznačná, co se definice těchto právních institutů a jejich znaků týče. To platí obzvláště v případě zastřeného zaměstnávání. Cílem práce je tedy vymezit znaky zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání. Přidanou hodnotou práce je potom nastínění možností, jak uspořádat daný vztah, aby jej příslušné orgány neposoudily jako zastřené zaměstnávání či zastřené agenturní zaměstnávání. Tedy jak se v praxi vyvarovat rizikům spojeným se zastřeným zaměstnáváním a zastřeným agenturním zaměstnáváním. To se podává právě ze znaků těchto právních institutů rozklíčovaných v práci. Práce staví na analytickém vymezení základních, zejména pracovněprávních, pojmů, které sama využívá. Následně analyticky rozebírá veřejnoprávní i soukromoprávní sankce, jejichž uložení či realizace hrozí v případě, že daný vztah bude posouzen jako zastřené zaměstnávání či...
|
|
|
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem
Menzelová, Kristýna ; Štefko, Martin (oponent)
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem právního statusu osob činných v ekonomice digitálních platforem. Tyto osoby, v diplomové práci označovány jako poskytovatelé služeb, totiž v určitých případech stojí na pomezí mezi statusem podnikatele a statusem zaměstnance. Jednou z příčin této nejasnosti jsou praktiky některých poskytovatelů digitálních platforem uplatňované vůči poskytovatelům služeb, které běžně spíše než obchodní partner využívá zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům. Kromě kontrolních mechanismů či systému hodnocení se může jednat též o stanovení ceny a způsobu poskytnutí služby. Hlavní těžiště diplomové práce představuje analýza právního statusu poskytovatelů služeb, který vyplývá z právních vztahů uzavíraných na digitálních platformách. S ohledem na nedostupnost smluv tvořících základ těchto právních vztahů, jsou k analýze využívány především obchodní podmínky vybraných poskytovatelů digitálních platforem. Na takto vymezené právní vztahy je aplikována stávající pracovněprávní úprava a je zhodnoceno, zda činnost poskytovatelů služeb naplňuje znaky závislé práce. Následně jsou pro účely tohoto posouzení a z důvodu možné inspirace analyzována též vybraná zahraniční soudní a tribunální rozhodnutí týkající se určení právního...
|
|
|
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem
Menzelová, Kristýna ; Štefko, Martin (oponent)
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem právního statusu osob činných v ekonomice digitálních platforem. Tyto osoby, v diplomové práci označovány jako poskytovatelé služeb, totiž v určitých případech stojí na pomezí mezi statusem podnikatele a statusem zaměstnance. Jednou z příčin této nejasnosti jsou praktiky některých poskytovatelů digitálních platforem uplatňované vůči poskytovatelům služeb, které běžně spíše než obchodní partner využívá zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům. Kromě kontrolních mechanismů či systému hodnocení se může jednat též o stanovení ceny a způsobu poskytnutí služby. Hlavní těžiště diplomové práce představuje analýza právního statusu poskytovatelů služeb, který vyplývá z právních vztahů uzavíraných na digitálních platformách. S ohledem na nedostupnost smluv tvořících základ těchto právních vztahů, jsou k analýze využívány především obchodní podmínky vybraných poskytovatelů digitálních platforem. Na takto vymezené právní vztahy je aplikována stávající pracovněprávní úprava a je zhodnoceno, zda činnost poskytovatelů služeb naplňuje znaky závislé práce. Následně jsou pro účely tohoto posouzení a z důvodu možné inspirace analyzována též vybraná zahraniční soudní a tribunální rozhodnutí týkající se určení právního...
|
|
|
Legální a nelegální způsoby minimalizace daňové povinnosti
Škodíková, Veronika
Škodíková, V. Legální a nelegální způsoby minimalizace daňové povinnosti. Diplomová práce. Brno, 2017. Diplomová práce se zabývá tématem legálních a nelegálních způsobů minimalizace daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů v České republice. V první části práce je provedena analýza dostupných literárních zdrojů, které vymezují obecně daňovou teorii, specifika daní v České republice, problematiku stínové ekonomiky a jejího měření a v neposlední řadě také daňové úniky. V další části práce jsou nastíněny nejčastěji využívané způsoby minimalizace daňové povinnosti s důrazem na jejich legalitu. Tenká hranice mezi legálními a nelegálními způsoby je pak dokreslena pomocí judikatury. Součástí práce je také vlastní měření velikosti stí-nové ekonomiky pomocí Gutmannovy monetární metody. V závěru práce jsou diskutovány nejdůležitější poznatky a výsledky celé diplomové práce.
|
|
|
Nelegálna práca v Českej republike a na Slovensku
Galková, Miroslava
V této práci se zabývám celospolečenským problémem, kterým je nelegální práce, která negativně ovlivňuje stát a v závěru i samotné občany. Hlavním cílem této práce je identifikovat faktory, které ovlivňují rozsah nelegální práce. Poznání těchto faktorů je potřebné na boj proti nelegální práci i prostřednictvím samotného oslabování vlivu těchto faktorů. Díky využití komparační metody je posouzen rozsah nelegální práce a její rozdíly v České republice oproti Slovensku. V rámci této práce jsem zjistila, že lidé vyhledávali práci na černo v tradičních odvětvích výkonu nelegální práce, kterými byli například stavebnictví, ubytovací a stravovací služby a zpracovatelský průmysl. Mezi zjištěné faktory, které vedly tyto lidi k nelegální práci, mohu zahrnout například ekonomickou motivaci, čili zvýšení příjmu, nízkou minimální mzdu či chudobu.
|
|
|
Živnostenské podnikaní
Odleváková, Vendula
Odleváková, V. Živnostenské podnikání. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Práce se zabývá problematikou živnostenského podnikání. Teoretická část se věnuje aktuálnímu stavu právní úpravy živnostenského podnikání, objasňuje postup pro získání živnostenského oprávnění. Vlastní práce zobrazuje vybrané aspekty podnikání pomocí kvalitativních rozhovorů s živnostníky v praxi. V další části analyzuje sesbíraná data pomocí dotazníkového šetření. V závěru práce jsou vytyčeny nejdůležitější body z výzkumů a shrnuta doporučení jak pro podnikatele, se kterými byl proveden rozhovor, tak také pro ty potencionální.
|
|
|
Zdaňování příjmů sportovců a umělců v ČR a EU
Vrtalová, Jana
Disertační práce se zabývá problematikou zdaňování příjmů umělců a sportovců v České republice a ve členských státech Evropské unie. V práci jsou vymezeny základní definice umělců a sportovců podle modelu OECD i podle české legislativy. Práce je také věnována zdaňování sportovců, kteří vykonávají svoji činnost jednotlivě, tak i těch, kteří provozují kolektivní sport. Jednotlivci mohou vykonávat nezávislé povolání nebo být osobami samostatně výdělečně činnými. V kolektivních sportech mohou sportovci být zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými. Dále je rozdíl mezi sportovcem amatérem nebo profesionálem. První skupina provozuje sportovní aktivitu pro svoji zábavu a ve většině případů i bez nároku na odměnu. Mezi amatéry a profesionály existuje skupina tzv. poloprofesionálů (poloamatérů), kteří jsou členy nějakého oddílu, účastní se i soutěží, ale i v tomto případě je pro ně většinou sport ztrátovou aktivitou. Pokud nějaký příjem mají a je menší než 30 000 Kč ročně, je navíc tento příjem od daně z příjmů osvobozen dle § 10 ZDP. Práce se věnuje zejména umělcům a sportovcům z toho důvodu, že tato skupina poplatníků je samostatně analyzována v rámci mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, ať už v rámci modelu OECD nebo OSN. Tyto smlouvy mají vyloučit vícenásobné zdanění a dále zamezovat vzniku úniků na daních a pojistném. Většina zemí, se kterými uzavřela Česká republika vzájemné smlouvy, obsahuje formuli týkající se právě umělců a sportovců. V práci je také zmíněno, pod kterým číslem smlouvy se nachází text týkající se umělců a sportovců, a jaké části tohoto článku mezinárodní smlouva se zahraničním státem obsahuje. Ale například pojem sportovec nebo právní postavení sportovce a sportovní organizace není v českém právu zmíněn vůbec. Proto ani neexistuje jednotný názor na to, jakým způsobem mají být tito poplatníci zdaňováni, jestli jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. V zahraničí převládá pracovněprávní charakter vztahu sportovce a sportovní organizace. Na profesionální sportovce nejdou totiž aplikovat mnohá ustanovení vyplývající ze zákoníku práce, např. práce přesčas, doba nepřetržitého odpočinku atd. A právě proto, že jde o takto speciální skupiny umělců a sportovců, mohou toho zneužívat, nemusejí si některé příjmy přiznávat nebo v případě sportovců mohou využívat Švarcsystém, který je pro ostatní nelegální. Švarcsystém je zakázán především z toho důvodu, že živnostník je oproti zaměstnanci mnohem méně chráněn, nemá tedy nárok na dovolenou, na odstupné, nevztahuje se na něj náhrada za případný pracovní úraz apod. Profesionální umělci i sportovci dosahují ve většině případů vysokých příjmů, a proto při těchto nezákonných postupech mohou vznikat velmi vysoké úniky na daních a pojistném, které jsou pro ně výhodné, ale především škodí státnímu rozpočtu. Je nutné zdůraznit, že se nejedná o daňový únik, ale o vhodné využívání legálních možností, jak platit menší daně v návaznosti na nedostatečnou legislativu České republiky.
|
|
|
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem
Menzelová, Kristýna ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Právní status osob činných v ekonomice digitálních platforem Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem právního statusu osob činných v ekonomice digitálních platforem. Tyto osoby, v diplomové práci označovány jako poskytovatelé služeb, totiž v určitých případech stojí na pomezí mezi statusem podnikatele a statusem zaměstnance. Jednou z příčin této nejasnosti jsou praktiky některých poskytovatelů digitálních platforem uplatňované vůči poskytovatelům služeb, které běžně spíše než obchodní partner využívá zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům. Kromě kontrolních mechanismů či systému hodnocení se může jednat též o stanovení ceny a způsobu poskytnutí služby. Hlavní těžiště diplomové práce představuje analýza právního statusu poskytovatelů služeb, který vyplývá z právních vztahů uzavíraných na digitálních platformách. S ohledem na nedostupnost smluv tvořících základ těchto právních vztahů, jsou k analýze využívány především obchodní podmínky vybraných poskytovatelů digitálních platforem. Na takto vymezené právní vztahy je aplikována stávající pracovněprávní úprava a je zhodnoceno, zda činnost poskytovatelů služeb naplňuje znaky závislé práce. Následně jsou pro účely tohoto posouzení a z důvodu možné inspirace analyzována též vybraná zahraniční soudní a tribunální rozhodnutí týkající se určení právního...
|
|
|
Zdanění příjmů ze samostatné činnosti (srovnání právní úpravy v ČR a ve vybraných zemích EU)
Šmirausová, Petra ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
českém jazyce Zdanění příjmů se samostatné činnosti (srovnání právní úpravy v ČR Práce se zabývá právní úpravou zdanění příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti České republiky z hlediska její efektivnosti. Za tímto účelem je zkoumaná právní diska její efektivnosti problematické. Dále práce analyzuje právní úpravy zdanění příjmů ze samostatné činnosti Rakouské republiky a Slovenské republiky a následně je právní úpravou České republiky. Závěry této komparace jsou následně využity v aspektů. Hlavním závěrem této práce je upozornění na aspekty zkoumané právní úpravy, které hlediska její efektivnosti, a předložení úvah týkajících se těchto problematických aspektů. Tyto aspekty přispívají ke zvyšování administrativních nákladů na straně daňových subjektů i na straně státu a vytváří prostor pro vznik distorzí, které mohou vést ke vzniku nadměrného daňového břemene. Právní úpravu zdanění příjmů ze samostatné činnosti nelze z tohoto hlediska označit jako optimální. Důvodem je zejména odlišné zatížení příjmů ze závislé činnosti a samostatné činnosti, které je způsobené především odlišnou úpravou dílčích základů daně vyměřovacích základů pro pojistné a které je příčinou uzavírání vztahů zastřené závislé činnosti. V tomto ohledu je problematické též nedostatečné vymezení jednotlivých částí předmětu daně z příjmů...
|
|
|
Pracovněprávní aspekty švarcsystému se zaměřením na pojem závislá práce
Sedláčková, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Pojem švarcsystém se v České republice začal objevovat na pomezí 80. a 90. let 20. století s postupným uvolňováním omezení kladených na soukromé podnikání. Díky tomuto vývoji začali podnikatelé v širokém měřítku s osobami, se kterými by z povahy vykonávané práce a faktického výkonu dané činnosti byly dle platných norem zákoníku práce uzavřeny pracovněprávní smlouvy a tyto osoby by se tak staly zaměstnanci podnikatele, uzavírat obchodněprávní či občanskoprávní smlouvy. Důvodem pro takové počínání podnikatelů byla snaha ušetřit na odvodech státu do systémů sociálního a zdravotního pojištění, vyhnout se, nebo lépe řečeno obejít rigidní ustanovení norem pracovního práva, stejně jako uniknout daňovým zatížením, především v podobě daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tvůrcem švarcsystému je podnikatel z Benešova, pan Miroslav Švarc. Chceme-li co nejpřesněji identifikovat švarcsystém a definovat jeho primární rysy, v prvé řadě je třeba zjistit, zda povaha vykonávané práce vykazuje znaky závislé práce, či nikoliv. Závislá práce je v zákoníku práce vymezena základními definičními znaky a současně podmínkami, které při jejím výkonu musí být bezvýjimečně naplněny. Mezi základní znaky závislé práce patří práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, práce jménem...
|
host ::
RSS.