|
|
Vlivy hédonismu, utilitarismu a křesťanství v České sociální práci
HENDRYCH, Jan
Práce se bude blíže zabývat literaturou českého odborníka na sociální práci Oldřicha Matějíčka a autorů zabývajících se podobným tématem, přesněji řečeno na etickou část jejich děl. Zejména bude kladen důraz na ty části, kde je vliv utilitarismu, hédonismu a křesťanství. Vliv utilitarismu, hédonismu a křesťanství ve smyslu definování dobra, jako věci, kterou se všechny tři disciplíny zabývají ve vztahu k sociální práci jako pomáhající činnosti.
|
|
| |
|
|
Štěstí za všechny peníze: Analýza vztahu mezi bohatstvím a štěstím v ČR
Brožová, Dominika ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Klesla, Arnošt (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jak bohatství neboli výše příjmu ovlivňuje referovanou životní spokojenost obyvatel České republiky. K analýze byla použita nejnovější dostupná data Eurobarometer vlna 78.1 z listopadu 2012. Celkově byly odhadovány tři modely metodou pořádkového probit, kde bylo pracováno s relativním příjmem. Vliv příjmu se následně ukázal u všech modelů statisticky signifikantní a s pozitivním směrem. Kromě prvního modelu peníze nevykazují vyšší efekt na štěstí, je ale důležité umět hospodařit s penězi a nečelit tak problému s placením účtů, či finančnímu problému vůbec. Jako nejdůležitější faktor spokojenosti vyšlo vzdělání, dále pozitivně působí, zda je člověk spokojen s fungováním demokracie a důvěřuje lokálním a regionálním zástupcům veřejné správy.
|
|
|
Vliv příjmu a zaměstnavatele na míru štěstí v České republice
Valentová, Adela ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce zjišťovala vliv příjmu a referenčního příjmu na pociťované štěstí či spokojenost se životem. Rovněž byl zkoumán vliv typu zaměstnavatele -- vliv velikosti firmy, rozdílu mezi soukromým a veřejným sektorem a rozdílu mezi podnikatelem a zaměstnancem. K analýze byla užita data pro Českou republiku z 1., 4. a 5. vlny European Social Survey z let 2002, 2008 a 2010. Byl zjištěn slabý pozitivní vliv absolutního příjmu na štěstí, pozitivní vliv referenčního příjmu, který by znamenal přítomnost "tunelového efektu", který vysvětluje pozitivní vliv referenčního příjmu jako signál budoucí prosperity. Vyšší štěstí bylo nalezeno u podnikatelů a zaměstnanců veřejného sektoru. Významnost velikosti firmy na štěstí zaměstnanců nebyla potvrzena. Dobré zdraví či spolužití s partnerem jsou však determinanty s podstatně silnějším vlivem na štěstí. Zlepšení zdraví má na štěstí stejný vliv jako ztrojnásobení platu, spolužití s partnerem má vliv na štěstí ještě o něco vyšší, zhruba jako 3,5 násobek platu.
|
|
|
Analýza výhodnosti počtu dětí pro stát versus pro rodinu
Luxová, Ludmila ; Slunčík, Peter (vedoucí práce) ; Hampl, Otakar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je upozornit na nerovné postavení vícečetných rodin ve státě ve srovnání s bezdětnými. Práce ověřuje hypotézu, že pro stát je zcela výhodné, aby rodiny přivedly do světa a vychovaly více dětí, zatímco pro rodinu to z ekonomického hlediska výhodné není. Práce porovnává výhodnost rodiny s více dětmi pro stát z několika úhlů pohledu. Naproti tomu pomocí metod vícekriteriálního rozhodování WSA a TOPSIS hodnotí varianty různého počtu dětí podle ekonomických kritérií s cílem nalézt kompromisní variantu, který počet dětí je pro rodinu nejvýhodnější. Práce je doplněna neekonomickým pohledem na rodinu a důležitost vztahů z pohledu měření štěstí pomocí subjektivního pocitu blaha SWB. Na závěr práce nabízí některé návrhy efektivní podpory rodin.
|
|
|
Can we buy happiness? Evidence from Slovak Republic
Šramko, Filip ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se snaží ověřit vliv příjmu a příjmu referenční skupiny na subjektivně pociťováno štěstí. Vychází přitom ze zjištění o existenci "tunelového" efektu v krajinách bývalého Východního bloku (Senik, 2008). Odhadem vzorky ze čtvrté vlny EVS pomocí OLS zjišťuji přítomnost slabého pozitivního efektu příjmu na štěstí, z kterého však nemožno vyvodit kauzální vztah. Efekt příjmu referenční skupiny není konzistentní napříč odhadovanými modely, no nacházím známky "tunelového" efektu. Práce taktéž zjišťuje nižší efekt absolutního příjmu pro zaměstnaných než pro ostatní v odhadované vzorce. Odhady vykonávám i pomocí proměnný spokojenost se životem a potvrzuji vhodnost rozlišovat mezi konceptem štěstí a spokojenosti.
|
|
|
Ekonomie štěstí: Jsou vytíženější zaměstnanci šťastnější?
Tesařová, Jana ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
V práci je analyzován vztah úrovně pociťovaného štěstí a míry pracovní vytíženosti zaměstnanců pracujících na plný úvazek. Pro tyto účely byl sestaven dotazník mapující oblast štěstí a vytíženosti, v němž byly zahrnuty subjektivní i objektivní proměnné. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 205 zaměstnanců. Výběrový soubor vykázal nadprůměrné vzdělání, vysokou míru vytíženosti a nadprůměrnou výši platu (resp. mzdy). Výsledky analýzy závislostí ukázaly, že úroveň pracovního štěstí závisí na míře pracovní vytíženosti: nejméně šťastní jsou málo vytížení a nevytížení zaměstnanci. Nebyl potvrzen vliv ambicióznosti zaměstnance ani vliv důležitosti pracovní oblasti pro zaměstnance na vztah šťastnosti a pracovní vytíženosti.
|
|
|
Vliv vzdělání na míru udávaného štěstí, příklad České republiky
Krepčíková, Klára ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce sleduje vztah mezi vzděláním a štěstím obyvatel České republiky užitím dat z European Social Survey. Pomocí deskriptivní statistiky a odhadu rovnice štěstí nalézám, že vzdělání má přímý i nepřímý vliv (přes vyšší příjmy a vyšší pravděpodobnost zaměstnání) na štěstí mužů. U žen vliv nalezen nebyl. Muži s vyšším středním vzděláním jsou méně šťastni než muži s nižším středním nebo vysokoškolským vzděláním, což může znamenat, že se těmto lidem nemusí navracet investice do vzdělání. Dalším zjištěním je, že vzdělání rodičů negativně ovlivňuje štěstí dětí. Štěstí žen je nižší při vysokém vzdělání otce, zatímco štěstí mužů je negativně ovlivněno vzděláním matky. Zdá se, že ženy svého otce považují za referenční osobu, zatímco muži považují za referenční osobu svou matku.
|
|
|
Prameny pozitivního vztahu k druhým lidem
STAŇKOVÁ, Jana
Práce se zabývá jednotlivými prameny pozitivního vztahu člověka k druhým lidem, a to na základě převážně psychologických, ale i etických a filosofických východisek. Strukturu práce tvoří pět tématických okruhů. První čtyři okruhy zahrnují poznatky o smyslu a poslání lidské existence, pozitivním vztahu člověka k životu, k sobě samému a k druhým lidem; pokud člověk zaujímá láskyplný vztah k sobě samému, projikuje se tento vztah i do přívětivého a harmonického přístupu k jeho okolí. Takový člověk je přívětivý, přátelský a vychází dobře s druhými lidmi. Součástí jsou i úvahy o přátelství jako o kladném postoji k druhému člověku, který vyvolává radost, pocit sounáležitosti a chrání lidský život před upadnutím do temnoty a utrpení; vztah člověka k člověku představuje naději a oporu v nejistém lidském životě. Pátý okruh obsahuje ústřední myšlenky z {\clq}qkořenů`` pozitivního vztahu k druhým lidem a směřuje k přínosným závěrům na základě osobních náhledů a postojů.
|
|
|
Alternativní ukazatele vývoje hospodářství
Krajhanzl, Martin ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem alternativních ukazatelů vývoje hospodářství, které berou v úvahu úroveň štěstí ve společnosti. Zkoumá, za jakých historických souvislostí v první polovině 20. století vznikal ukazatel HDP a na co tehdy reagoval a snaží se nastínit, co se od té doby změnilo. Cílem je odpovědět na otázky, zda má smysl měřit indexy na základě štěstí a zda již dozrála doba na rozšíření povědomí o nich.
|
host ::
RSS.