|
|
Počátky dostihů na Pardubicku v kontextu politických a sociálních dějin
Johanovská, Isabela ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Kales, Josef (oponent)
Překážkové dostihy jsou v myslích řady lidí neodmyslitelně spjaté s Pardubicemi, stejně jako slavná Velká pardubická, která si i v dnešní době zachovává své jedinečné kouzlo. Cesta vedoucí k první Velké pardubické byla však nesmírně obtížná a nechybělo mnoho, aby nejtěžší překážkový dostih kontinentální Evropy zůstal pouhým snem. Tato diplomová práce se zabývá zmapováním počátků dostihů na Pardubicku v době Rakouského císařství a Rakouska-Uherska, přičemž si klade za cíl zkoumat vliv tehdejší šlechty na vznik dostihů v daném regionu a na jejich důležitost ze společenského a politického hlediska. Za použití analyticko-syntetické metody a studia pramenů se podařilo potvrdit, že šlechta sehrála zcela zásadní roli v počátcích dostihového sportu na Pardubicku, přičemž nejvýznamnějšími hybateli byly rody Auerspergů a Kinských, které nejprve pořádaly parforsní hony, předchůdce steeplechase crosscountry, a poté potupně přešly na organizování překážkových dostihů. Hlavním zdrojem inspirace se pro ně stala kolébka dostihového sportu, Velká Británie, a Velká národní v Liverpoolu. Ukazuje se, že dostihy jako takové byly pro Pardubicko velice důležité, a to jak z hlediska prestiže a politického významu v rámci celého Rakouska-Uherska, tak z hlediska společensko-ekonomického. Pozice šlechty při organizování...
|
|
| |
|
|
Zámek Kácov
Šandová, Nela ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Zámek v Kácově" stručně popisuje Kácov a dále historii majitelů zámku. Zaměřuji se na život a majetek nejvýznamnější majitelky zámku, Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské. Dále píši o barokní přestavbě zámku, kde zmiňuji její dvorní umělce, kterými byli Karel Josef Moravini, František Cízar a sochař Ondřej Dubke. Velkou pozornost věnuji práci stavitele Václava Špačka. Popisuji také současný vzhled a vybavení kostela Narození Panny Marie a mariánského sloupu na náměstí, který zde nechala postavit kněžna. Zámek ukazuji v jeho dnešní podobě a popisuji způsoby jeho nynějšího využití. Klíčová slova Zámek Kácov, barokní přestavba, Anna Marie Františka kněžna Toskánská, Václav Špaček, kostel Narození Panny Marie, mariánský sloup
|
|
| |
|
|
Šlechtický mecenát v 2. polovině 19. století (Šlechta v Krasoumné jednotě a Společnosti vlasteneckých přátel umění)
ROTREKL, Jan
Diplomová práce se zabývá podílem historické šlechty na činnosti Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty. Na základě analýzy výročních zpráv těchto spolků bude vytvořen přehled vybraných šlechtických přispěvatelů a dárců uměleckých děl. Zároveň se věnuje nejvýznamnějším šlechtickým členům Společnosti vlasteneckých přátel umění a Krasoumné jednoty a podobě jejich zájmu o sběratelství a umělecký mecenát. Uvedené problematice předchází ve snaze o její větší ucelenost úvod k tématu, a to ve formě představení nejdůležitějších mecenášských a sběratelských aktivit v zemích Koruny české v době před vznikem jmenovaných institucí.
|
host ::
RSS.