|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
|
|
Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
MICHÁLKOVÁ, Petra. Klasicistní architektura v Čechách na příkladu Kačiny u Kutné Hory a Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. Srovnání staveb a stavebníků. Praha, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Má práce se zabývá tématem klasicismu v Čechách na dvou konkrétních příkladech zámeckých staveb. V první kapitole do kontextu historických událostí zasazuji pojem klasicismus, který se snažím odlišit od pojmu empír a neoklasicismus. Věnuji se také rozdílnému vývoji v jednotlivých zemích a jak ovlivnili architekturu v českých zemích. V další části se zabývám konkrétními stavbami Kačině u Kutné Hory a Novému zámku v Kostelci nad Orlicí, kde nejprve popíšu šlechtické rody, které sídla vlastnily. Následují myšlenky, které ke stavbě vedly a poté se již plynule přesouvám k architektuře staveb. V závěrech těchto kapitol uvádím, jaký osud stavby potkal a jak vypadá jejich současnost. Poslední kapitolou je srovnání staveb a stavebníků a nejsou opomenuti také stavitelé. Nejprve jsem rozlišila kritéria, podle kterých jsou stavby posuzovány a následně krok po kroku stavby komparovala.
|
|
|
Středověká šlechtická sídla na hranici jižních a středních Čech (Hrad Šelmberk a jeho archeologický výzkum v roce 2006)
JANDA, František
Předložená diplomová práce je rozdělena do dvou celků. První celek je zaměřen na problematiku sídel ve vymezeném území na spojnici měst: Veselí nad Lužnicí na jihu, Bechyně na jihozápadě, Milevsko na západě, Sedlec - Prčice na severozápadě, Votice na severu, Načeradec na severovýchodě a Chýnov na východě. Snaží se podat přehled o vývoji a typologii jednotlivých šlechtických a královských sídel v rámci vymezeného území (archeologické nálezy, písemné prameny, dostupná literatura). Druhý celek se zabývá hmotnou kulturou hradu Šelmberka získanou při archeologickém výzkumu v roce 2006. Smyslem této části je analýza, syntéza a interpretace stratifikovaných nálezů, které byly získány ze 4 archeologických sond s různým počtem vrstev. Součástí práce jsou mapové podklady, tabulky a především vyobrazení jednotlivých nálezů, včetně fotodokumentace.
|
host ::
RSS.