|
| |
|
|
Modifikované škroby a jejich využití v potravinářském průmyslu
Dočekalová, Hana
Tato bakalářská práce je seřazena chronologicky tak, aby bylo problematice modifikovaných škrobů možné co nejlépe porozumět. Ze začátku je popsáno téma zabývající se potravinami a jejich možné úpravy, jak s pomocí technologických výrobních procesů, tak s pomocí přidáním jiných látek. Tyto látky jsou pak popsané a je objasněné jejich možné přidávání do potravin omezené legislativou České republiky. Dále je soustředěno na látky, které určitým způsobem ovlivňují texturu potraviny a následně je popsána samotná viskozita potravin. Viskozitou potravin je v práci zabýváno, jelikož škrob nativní i modifikovaný tuto vlastnost ovlivňuje nejvíce. V dalších kapitolách jsou uvedeny informace o škrobu přírodním, jeho struktura i vlastnosti, s důvodem poukázat na nedostačující možnosti použití přírodního škrobu v potravinářském průmyslu. Nejdůležitější částí práce je poté popsání a vysvětlení pojmu modifikovaný škrob. Jsou zde uvedeny jednotlivé výroby a získané vlastnosti modifikovaných škrobů patřících pod legislativu České republiky tzn. škroby oxidované, substituované a zesítěné ale i modifikované škroby bez potřeby zásahu legislativy tzn. škroby upravené fyzikální cestou (termicky upravené), hydrolyzáty a enzymově upravené škroby. Ve všech případech je nastíněno i jejich využití v potravinářském průmyslu a uvedena patřičná legislativa zabývající se těmito přídatnými látkami.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů ovlivňujících fermentační proces a využití živin kukuřičné siláže v bachoru
Poštulka, Roman
Cílem práce bylo posouzení vlivu ošetření porostu kukuřice proti napadení zavíječem kukuřičným, vlivu použitého hybridu a silážního aditiva na kvalitu fermentačního procesu a dále na bachorovou degradovatelnost škrobu a neutrálně detergentní vlákniny (NDF). Pokus probíhal na 3 stanovištích. Pro stanovení bachorových degradovalností bylo použito metody in sacco. Byly nalezeny vysoce signifikantní rozdíly v obsahu jednotlivých kyselin i jejich sumy. Na prvním stanovišti obsahovaly siláže z ošetřených porostů více kvasných kyselin (9,89 g/kg sušiny) ve srovnání s kontrolní skupinou (7,72 g/kg sušiny). Na zbývajících stanovištích byla situace opačná. Nejnižší obsahy kvasných kyselin a hodnoty titrační kyselosti byly zjištěny u siláží ošetřených chemickým konzervantem. Chemicky ošetřené siláže vykazovaly nejvyšší hodnoty obsahu etanolu (3,47; 2,83; 4,38 g/kg sušiny). Na jednom stanoviští byl potvrzen vliv ošetření porostu na bachorovou degradovatelnost škrobu. U siláží z ošetřených porostů byly naměřeny nižší hodnoty BDŠ (45,97 resp. 48,02 %). Degradovatelnost NDF nebyla průkazně ovlivněna žádným ze sledovaných faktorů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.