Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení kvality brambor pro potravinářské využití
Andrýsek, Lukáš
Cílem diplomové práce bylo vypracovat literární rešerši zaměřenou na téma „Hodnocení kvality brambor pro potravinářské využití“. V rámci praktické části byla provedena ke konci roku 2017 laboratorní analýza kvality brambor. Po zvážení všech důležitých parametrů jakosti byla vybrána nejlepší odrůda Antonia k přípravě výrobků z brambor, u kterých se hodnotila senzorická kvalita a texturní vlastnosti v závislosti na skladování. V roce 2018 započala výroba vakuovaných výrobků se zaměřením na různé konzervační metody. Pro tuto práci byly vybrány výrobky připravené blanšírováním brambor, blanšírováním s přídavkem kyseliny citronové, vařené brambory ve slaném nálevu a jejich kombinace. Po jejich skladování byla zjištěna vyšší pevnost hlíz vlivem uvolnění vody do vnějšího prostředí než před skladováním. Ze všech připravených výrobků byla nejlépe senzoricky ohodnocena varianta blanšírovaná s přídavkem kyseliny citronové.
Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor
Polák, Miloslav ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm. Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana. Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům. Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny. Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech. Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo. Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost
Pěstování a využití brambor k výrobě škrobu
ŠLECHTA, Josef
Předložená práce se zabývá pěstováním a využitím brambor na výrobou škrobu. Obsahuje popis chemicko-fyzikálních vlastností škrobu, technologii pěstování brambor i technologii výroby bramborového škrobu a možnosti úpravy škrobu. V práci je popsán vývoj škrobárenství až po současnou situaci. Dále byla zhodnocena ekonomická stránka výroby škrobu a vztahy mezi pěstiteli a zpracovateli. Na závěr je popsána výroba lihu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.