|
|
Rozvoj kultu sv. Jana Nepomuckého do svatořečení
Herold, Miroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Anotace: Kult sv. Jana Nepomuckého patřil k charakteristickým rysům života v habsburském soustátí a dalších katolických zemích Evropy v raném novověku. Počátky úcty ke středověkému mučedníkovi byly vázány na Prahu, na jeho hrob v katedrále, na metropolitní kapitulu. Světce proslavilo především přesvědčení, že položil život za zachování zpovědního tajemství. Svou smrtí uchránil dobré jméno české královny Johany, která se mu zpovídala, na druhou stranu prý trestal ty, kteří se chovali neuctivě vůči jeho vlastní posmrtné pověsti a hrobu. Stal se proto nesmírně populárním ochráncem cti a dobré pověsti, hodnot v raně novověké společnosti vysoce ceněných. Svatojánské úcty se pod vlivem pražské kapituly ujali Habsburkové, katoličtí vládci, kteří usedli na trůn Janova mučitele Václava IV. a Janovy duchovní dcery Johany. Světce ctili jako jednoho ze svatých patronů Českého království, jemuž vládli. Rekatolizace tohoto království a přidružených zemí umožnila růst svatojánské úcty, která se už ke konci 17. století začala živelně šířit za jejich hranice. Na začátku 18. století tento vývoj zásadně posílil vznik bratrstev sv. Jana Nepomuckého, které si vytkli za cíl šířit svatojánský kult. Do dvou z těchto prestižních duchovních institucí se zapsali téměř všichni dospělí členové habsburské rodiny, kteří pak rozšířili...
|
|
|
Piaristé a Lipník (1634-1884) - řeholní klerikové a jejich působení na město s důrazem na vzdělávací činnost
Mozolová, Michaela ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce Piaristé a Lipník (1634-1884) - řeholní klerikové a jejich působení na město se zabývá řádem piaristů od jejich příchodu do Lipníka roku 1634 až do jejich odchodu roku 1884. Úvodní část představuje město Lipník nad Bečvou, do něhož byl povolán řád piaristů. V Lipníku nad Bečvou se odehrávalo mnoho historických událostí, které nakonec vedly k důležitému kroku povolání řádu piaristů. V další části diplomová práce pojednává o řádu piaristů, jejich začátcích, struktuře a významných osobnostech, popisuje kolej, kostel a noviciát, který byl součástí klášterního domu. Informace podkládám i fundačními listinami nebo jinými prameny. Snažila jsem se nastínit, jak na piaristy vzpomínáme v dnešní době. Součástí diplomové práce je i porovnání fotografií kostela a koleje z 20. a 21. století. K přestavbě kostela se nám dochovaly i účty či protokoly, vše je součástí mé práce. V diplomové práci najdete i popis akcí konaných v posledních 20 letech, které mají návaznost na minulost řádu. Druhou polovinu práce věnuji piaristickému školství. To podkládám mimo jiné i vzpomínkami dvou žáků J. G. Mendela a F. Slaměníka, kteří v Lipníku studovali. Rozebírám na základě sekundární literatury piaristickou hudbu, divadelní hry a knihovnu. Celá práce je doplněná obrazovou přílohou, osobně pořízenou...
|
host ::
RSS.