Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Úloha síranu železnatého jako regulátoru tuhnutí a redukčního činidla portlandského slínku
Mončeková, Miroslava ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Drábik, Milan (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
V roce 2003 byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/53/ES stanovena maximální hodnota rozpustného šestimocného chromu na 0,0002 % (vztaženo na celkovou hmotnost suchého cementu). Dodržení tohoto limitu vyžaduje úpravu standardního portlandského cementu pomocí přídavku vhodného redukčního činidla, čímž se studium možností redukce šestimocného chrómu stává velmi diskutovaným a žádaným tématem. Primárním cílem této práce je základní výzkum, který popisuje vliv síranu železnatého na redukci šestimocného chromu a současně také jeho vliv na hydratační mechanizmus samotného portlandského slínku. Redukční schopnost železnatých iontů byla ověřena UV/VIS spektrometrií. Mechanizmus a vliv síranu železnatého na hydrataci portlandského slínku byl sledován izotermickou kalorimetrií a pevnostními charakteristiky. XRD metoda, SEM-EDS analýza a Ramanská mikroskopie byly použity pro identifikaci vznikajících hydratačních produktů. Studium hydratačního mechanizmu probíhajícího v tomto systému bylo zaměřeno na sledování odchylek od běžné hydratace portlandského cementu. Důležité informace o chování chromu během hydratace (substituce resp. uvolňování) poskytla analýza pórového roztoku. Zabudování chrómu do struktury hydratačních produktů během redukčního procesu bylo sledováno v čistém systému trikalciumaluminátu s cíleným obsahem Cr6+. Tato práce poukazuje na možný mechanismus substituce třímocného i šestimocného chromu do struktury monosulfátové (AFm) fáze.
Bezpečnostní studie technologie galvanického pokovování
Nechvátalová, Ivana ; Kotek, Luboš (oponent) ; Babinec, František (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá zhodnocením bezpečnosti technologie galvanického pokovování s ohledem na výskyt nebezpečných látek, dopady na člověka a životní prostředí. K identifikaci rizik byla použita selektivní metoda a index chemického ohrožení.
Úloha síranu železnatého jako regulátoru tuhnutí a redukčního činidla portlandského slínku
Mončeková, Miroslava ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Drábik, Milan (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
V roce 2003 byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/53/ES stanovena maximální hodnota rozpustného šestimocného chromu na 0,0002 % (vztaženo na celkovou hmotnost suchého cementu). Dodržení tohoto limitu vyžaduje úpravu standardního portlandského cementu pomocí přídavku vhodného redukčního činidla, čímž se studium možností redukce šestimocného chrómu stává velmi diskutovaným a žádaným tématem. Primárním cílem této práce je základní výzkum, který popisuje vliv síranu železnatého na redukci šestimocného chromu a současně také jeho vliv na hydratační mechanizmus samotného portlandského slínku. Redukční schopnost železnatých iontů byla ověřena UV/VIS spektrometrií. Mechanizmus a vliv síranu železnatého na hydrataci portlandského slínku byl sledován izotermickou kalorimetrií a pevnostními charakteristiky. XRD metoda, SEM-EDS analýza a Ramanská mikroskopie byly použity pro identifikaci vznikajících hydratačních produktů. Studium hydratačního mechanizmu probíhajícího v tomto systému bylo zaměřeno na sledování odchylek od běžné hydratace portlandského cementu. Důležité informace o chování chromu během hydratace (substituce resp. uvolňování) poskytla analýza pórového roztoku. Zabudování chrómu do struktury hydratačních produktů během redukčního procesu bylo sledováno v čistém systému trikalciumaluminátu s cíleným obsahem Cr6+. Tato práce poukazuje na možný mechanismus substituce třímocného i šestimocného chromu do struktury monosulfátové (AFm) fáze.
Bezpečnostní studie technologie galvanického pokovování
Nechvátalová, Ivana ; Kotek, Luboš (oponent) ; Babinec, František (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá zhodnocením bezpečnosti technologie galvanického pokovování s ohledem na výskyt nebezpečných látek, dopady na člověka a životní prostředí. K identifikaci rizik byla použita selektivní metoda a index chemického ohrožení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.