|
| |
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Dynamika odtoku v povodí horní Křemelné
Součková, Markéta ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce analyzuje a shrnuje poznatky o dynamice odtoku v povodí horní Křemelné (JZ Čechy - Šumava). Teoretická část práce popisuje dosavadní poznatky o hydrologických extrémech v kontextu probíhající klimatické změny v regionu střední Evropy. Rovněž se věnuje retenci vody v pramenných oblastech, fyzickogeografickým faktorům ovlivňujícím odtok a přístupům k hodnocení odtoku. V rámci praktické části práce byl důraz kladen na korektní sestavení konzumpčních křivek a očištění časových řad. Prostřednictvím základní hydrologické statistiky byl poté zhodnocen denní, měsíční a roční režim průtoků ve státním profilu Stodůlky a ve vybraných experimentálních povodích Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Výsledky poukazují na mírně nevyrovnaný režim průtoků v povodí horní Křemelné. Nejvyšší vodnost je typická pro jarní období během tání sněhové pokrývky a zřetelné jsou také zvýšené průtoky v době zimních povodní. Zvýšené průtoky v letním období se projevují v denním, nikoliv v měsíčním chodu průtoků, a to z důvodu krátké doby jejich projevu.
|
|
|
Společenstva mnohonožek a stonožek přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin Šumavy.
VELÍŠEK, Lukáš
Cílem práce bylo popsat a porovnat společenstva půdních bezobratlých s důrazem na mnohonožky a stonožky na vybraných lokalitách v NP Šumava v oblasti Březníku. Práce se zabývá dvěma přístupy k managementu horských smrčin napadených kůrovcem, kde byla následně aplikována asanace porostů nebo byly porosty ponechány samovolnému vývoji. Bezzásahový management má pozitivnější vliv na populace mnohonožek a stonožek než na celková společenstva ostatních půdních bezobratlých. V případě srovnání dvou porovnávaných typů managementu se parametry půdní makrofauny v obou variantách významně neliší.
|
|
| |
host ::
RSS.