|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu ředitelů základních škol
Beranová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním z pohledu ředitelů základních škol. Toto téma se stalo od roku 2016 často diskutovaným a to z důvodu zavedení nových podmínek pro implementaci inkluzivního vzdělávání, které přinesla novela školského zákona a Vyhláška č. 27/2016 Sb. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány cíle inkluzivního vzdělávání stanovené ve strategických dokumentech MŠMT ve vybraných školách. Dílčími cíli bylo zjistit, jak ředitelé základních škol jakožto linioví pracovníci mohou svými pravomocemi ovlivnit implementaci inkluzivního vzdělávání, dále zmapovat současný stav spolupráce ředitelů s dalšími aktéry a identifikovat faktory, které ztěžují dosahování cílů stanovených ve strategických dokumentech MŠMT. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím případové studie, kdy se uskutečnilo šest polo-strukturovaných rozhovorů s řediteli základních škol v okrese Praha-východ.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu ředitelů základních škol
Beranová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním z pohledu ředitelů základních škol. Toto téma se stalo od roku 2016 často diskutovaným a to z důvodu zavedení nových podmínek pro implementaci inkluzivního vzdělávání, které přinesla novela školského zákona a Vyhláška č. 27/2016 Sb. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány cíle inkluzivního vzdělávání stanovené ve strategických dokumentech MŠMT ve vybraných školách. Dílčími cíli bylo zjistit, jak ředitelé základních škol jakožto linioví pracovníci mohou svými pravomocemi ovlivnit implementaci inkluzivního vzdělávání, dále zmapovat současný stav spolupráce ředitelů s dalšími aktéry a identifikovat faktory, které ztěžují dosahování cílů stanovených ve strategických dokumentech MŠMT. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím případové studie, kdy se uskutečnilo šest polo-strukturovaných rozhovorů s řediteli základních škol v okrese Praha-východ.
|
|
|
Výchovný poradce a jeho místo v systému základního školství
TOMKOVÁ, Jaroslava
Předkládaná bakalářská práce na téma "Výchovný poradce a jeho místo v systému základního školství" se zabývá problematikou výchovného poradenství na základní škole. V základním školství je tato problematika velice aktuální. Tato práce se zabývá hlavně pracovní náplní a nejčastěji řešenými problémy výchovných poradců. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část se zabývá výchovným poradenstvím, osobnostními předpoklady výchovného poradce, a také tím, jaké jsou na něj kladeny nároky ze strany školského systému. Tyto poznatky jsou doložené odbornou literaturou, která tuto problematiku řeší. Druhá část bakalářské práce se věnuje výzkumnému šetření, které bylo prováděno v průběhu roku 2016 až 2017 na základních školách a mezi rodiči dětí, které základní školy navštěvují. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění pracovní náplně výchovných poradců, povědomí rodičů o výchovném poradenství a požadavky ředitelů na výchovné poradce na základních školách. Pro stanovení hlavního cíle byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které byly respondentům položeny v rámci polustrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření byly vybrány tři skupiny respondentů. První skupina byla tvořena výchovnými poradci ze základních škol. Do druhé skupiny byli zařazeni rodiče dětí, které navštěvují základní školu a poslední skupinu tvořili ředitelé základních škol. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na pracovní náplň a nejčastěji řešené problémy na základních školách. Výzkumné šetření ukázalo, že hlavní pracovní náplní je kariérové poradenství a práce s dětmi, které mají nějaké speciální vzdělávací potřeby.
|
|
|
Zřizovatelé základních škol v Ústeckém kraji
Andresová, Kristina ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Práce se podrobně zabývá agendou zřizovatelů základních škol a snaží se zjistit míru a povahu intervence zřizovatelů do jimi zřizovaných škol. Autorka nejprve vymezuje základní pojmy a zasazuje tematiku do optiky reformy státní a územní správy, která v České republice vyvrcholila roku 2004 přijetím nového školského zákona. Během této dlouhotrvající reformy se změnilo postavení zřizovatele základních škol a nově jimi byly ustanoveny obce. Autorka se v práci tedy zaměřuje na obecní úřady, konkrétně na odbory školství. Praktická část práce spočívá jednak v polostrukturovaných osobních rozhovorech s úředníky obecních úřadů, kteří mají na starosti školství, jednak v následné analýze těchto rozhovorů. Zřizovatelé byli podle počtu zřizovaných škol rozděleni do tří kategorií. Zkoumána byla jednak personální struktura odboru, ale i konkrétní agenda zřizovatele, míra intervence do zřizovaných základních škol nebo největší problémy, se kterými se zřizovatel setkává. Výsledky ukázaly, že zřizovatelé se ve valné většině starají pouze o provozní záležitosti škol. Do vzdělávacího procesu či do vnitřního chodu školy zřizovatelé prakticky nezasahují. Většině zřizovatelů postačuje jako hodnocení školy výsledek České školní inspekce a jen málo zřizovatelů provádí vlastní hodnocení. Ukázaly se také zajímavé rozdíly...
|
host ::
RSS.