|
|
Beletristický obraz první světové války v české a rakouské literatuře
MIKOLÁŠKOVÁ, Monika
ANOTACE Předkládaná práce má zachytit beletristický obraz první světové války ve srovnání české a rakouské literární tvorby. U obou těchto koncepcí jsou předpokládány souvislosti na základě historicko-kulturních svazků i těsného geografického sousedství, které má komparatistické zkoumání reprezentativních textů, vztahujících se k určité klíčové etapě společných dějin, potvrdit nebo zpochybnit. V úvodu je nastíněna realita průběhu válečného konfliktu, jeho hlavních důsledků i konkrétní situace v českých zemích, jež slouží k dokreslení dobové atmosféry, a tím i snazšímu pochopení smyslu rozebíraných literárních děl. Následně je vytvořen přehled kmenových textů, které se staly pevnou součástí obecného povědomí v dané problematice, přičemž je zdůrazňováno hledisko společných tematických celků. Konečně byla vybrána a analyticky porovnána dvě klíčová díla obou národních literatur, při jejichž rozboru je kladen důraz jak na stěžejní téma {--} postoj k válce, tak i na hlavní motivické celky a celkový způsob vyprávění. Cílem práce není podat komplexní seznam děl s válečnou tematikou, ale porovnat literární pohled na válku v Rakousku a v českých zemích ze srovnatelných hledisek.
|
|
|
Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře
BRDEK, Zdeněk
Diplomová práce s názvem {\clqq}Dílo básníků ze skupiny kolem Kamila Bednáře`` pojednává o skupině literátů, jež se na přelomu 30. a 40. let 20. století utvořila kolem jmenovaného básníka, který platil za mluvčího své generace, označované jako {\clqq}protektorátní``. Pokoušíme se vysvětlit historické souvislosti tvorby této skupiny v kontextu české literatury 40. let a sledujeme její útlum během 2. sv. války, postupný rozklad v poválečných letech i definitivní konec po převratu v únoru 1948. Věnujeme se pouze básníkům, jejich poetické tvorbě a teoretickým textům, které zasáhly do diskuze o mladé generaci a její poezii. Snažíme se ozřejmit pojem a koncepci {\clqq}nahého člověka``, která naznačovala, že by mohla být považována za program mladých umělců nebo při nejmenším za jejich společnou základnu. Svou pozornost upínáme na tři patrně nejzajímavější básnické postavy, a sice na Kamila Bednáře, Hanuše Bonna a hlavně na Jiřího Ortena. Budeme si všímat podobností, rozdílností a také existenciálních fenoménů, které bývají se skupinou kolem Bednáře spojovány. Právě Jiří Orten se ukáže být nejtalentovanějším, nejinspirativnějším a zřejmě nejblíže filozofickému existencialismu. Zvláštní kapitoly tvoří Jarní almanach básnický, jakožto generační vystoupení mladých básníků, Kritický měsíčník {--} časopis, který pod vedením Václava Černého poskytl bednářovcům prostor, Ohnice, jako poslední počin skomírající skupiny a krátce se zmíníme i o pronikání existencialismu do Českých zemí.
|
|
|
František Bačkovský. Příspěvek k typologii obhájců RKZ
Kábová, Hana
Příspěvek charakterizuje životní osudy a dílo českého knihkupce, nakladatele a odborného spisovatele v oboru literárních dějin Františka Bačkovského (1854-1908), který se zapojil do sporů o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského na straně obhájců RKZ.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.