|
|
Vladimír Sommer : Koncert pro violoncello a orchestr ( 1979)
Škodová, Judita ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; STRAŠIL, Tomáš (oponent)
Vladimír Sommer patří mezi významné skladatelské osobnosti 20. století, přesto jsou jeho skladby uváděny jen velmi zřídka. Koncert pro violoncello a orchestr je mezi českými violoncellisty téměř neznámým dílem, a proto je tato práce věnována právě jemu. Část následující po úvodu se věnuje samotnému skladateli, jeho životopisu, stručnému průřezu tvorbou, včetně detailnějšího popisu nejvýznamnějších děl, a je uveden soupis všech skladeb. Stěžejní část práce pojednává nejprve o historii vzniku a provedení Violoncellového koncertu, dále je dílo obecně porovnáno s dalšími autorovými skladbami a představeno v celkovém kontextu tvorby skladatele. Následuje samotný rozbor jednotlivých vět, celkové shrnutí analýzy koncertu a autorčin pohled na interpretaci nahrávky, ze které vychází. Závěr popisuje přínos práce jak autorce, tak i předpokládaný přínos dalším čtenářům.
|
|
|
Václa Jindřich Veit a jeho smyčcové kvartety
Kočová, Kristýna ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; HŮLA, Pavel (oponent)
V této magisterské práci je stručně zmapován život a dílo Václava Jindřicha Veita s cílem poukázat na významnou osobnost české hudební scény 1. poloviny 19. století. Dále jsou zde analyzovány jeho smyčcové kvartety, které představují velmi kvalitní a v dnešní době málo známá a uváděná hudební díla. Práce je členěna do následujících kapitol: první kapitola se zabývá Veitovým životem a dílem. Další kapitoly jsou potom věnovány analýze jednotlivých kvartet s využitím rukopisných notových pramenů. Rozbory jsou pro přehlednost doplněny notovými příklady a schematickými tabulkami. Poslední kapitola celkově shrnuje Veitův hudební styl ve smyčcových kvartetech.
|
|
|
Interpretační tradice české varhanní tvorby 2. poloviny 20. století
Kubátová, Jarmila ; ČERNÝ, Pavel (vedoucí práce) ; POPELKA, Josef (oponent)
Práce podává výčet nejvýznamnějších skladeb pro varhany od několika desítek českých autorů, kteří tvořili převážně ve druhé polovině 20. stol. Druhá kapitola se věnuje rozboru Kabeláčových Čtyř preludií pro varhany a Máchova cyklu Tři toccaty pro varhany. Jsou připojeny poznámky k registraci a další pokyny k interpretaci notového textu, založené na zkušenosti a svědectví interpreta, který se přímo účastnil premiéry těchto skladeb. Třetí kapitola zachycuje autentické postřehy doc. Václava Rabase v ucelené formě.
|
|
|
Vznik a vývoj českého muzikálu
Benešová, Zuzana ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (vedoucí práce) ; JONÁŠOVÁ, Jana (oponent)
Stěžejním tématem mé bakalářské práce je vznik a vývoj muzikálu v České republice. V první části se zabývám žánry, ze kterých se tato hudebně dramatická forma vyvinula. Další díl je věnován prvním muzikálovým kusům zahraničních autorů prezentovaných na našich jevištích a jejich rozboru. Dále zmiňuji význačné divadelní scény, které napomohly rozvoji tohoto fenoménu. Popisuji jejich historii a vůdčí osobnosti. Na závěr přibližuji muzikál současnosti, konkrétně díla uvedená po roce 1989 a uvádím nejmodernější inscenace, které se těší přízni publika dnes.
|
|
|
Osobnosti "Nové hudby" v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století.
Rybář, Jan ; KOPELENT, Marek (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Práce pojednává o vybraných českých skladatelích, instrumentalistech a komorních souborech, kteří se podíleli na tvorbě i propagování českých i zahraničních kompozic, jejichž tvůrci se hlásili k dobové avantgardě, resp. stylu tzv. Nové hudby. Doktorandská práce věnuje největší pozornost třem představitelům: Marku Kopelentovi, Zbyňku Vostřákovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena do osmi kapitol - Nová hudba a její inovace po 2. světové válce, Společenská situace a hudební prostředí v Československu v padesátých letech, Počátky Nové hudby v Praze a vybrané specializované soubory, Dobové mediální reflexe Nové hudby v českých periodikách, třech kapitol věnovaných analýzám skladeb Marka Kopelenta ? Kontemplace, Jana Klusáka ? II. Smyčcový kvaret a Zbyňka Vostřáka (Afekty) a závěru nazvaného Odkaz 60. let, který se snaží zobecnit skladatelský a interpretační přínos té doby a snahy o návázání na aktivity spojené s avantgardním hnutím 60. let. Dotýká se i současného hudebního dění spojeného s provozováním soudobé hudby, včetně děl vzniklých v období 60. let. Práce obsahuje také dvě důležité přílohy, které byly podstatným zdrojem informací o 50. a 60. letech. Jedná se o rozhovory s žijícími představiteli hudební avantgardy Markem Kopelentem a Janem Klusákem.
|
|
|
Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise
Černohouzová, Jana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Má bakalářská práce "Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise" se zaměřuje na život a dílo Viktora Kalabise. V první části bakalářské práce se věnuji skladatelově životní dráze, která se promítá do jeho děl. Ve druhé části mluvím o vývoji jeho skladatelské techniky a o vlivech na ni. Dále se zmiňuji o skladbách pro klarinet, které rozděluji do dvou skupin. První skupina obsahuje skladby bez opusového čísla, které nebyly autorem určeny k provádění. Podrobněji se zabývám skladbami s opusovým číslem, které rozšiřují současný klarinetový repertoár. Zabývám se především problematikou interpretace jeho skladeb pro klarinet. Při konkrétních rozborech děl jsem chtěla poukázat na vývoj skladatelovy kompoziční techniky ale také na Kalabisovy typické postupy, které zůstávají neměnné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Čeští skladatelé v exilu po druhé světov é válce
Budínská, Ludmila ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Ve své práci se zabývám situací v Československu po druhé světové válce z hlediska kulturního, především hudebního vývoje, kdy se někteří skladatelé, z popudu obzvláště vypjatých politických situací komunistického režimu v letech 1948 a 1968, uchylovali k útěku ze své vlasti.Práce byla členěna chronologicky dle roků emigrace jednotlivých skladatelů. Výjimku pak tvoří Bohuslav Martinů, který působil v zahraničí již před válkou od roku 1923 ( Paříž) až do poválečných let. Jemu je v práci věnována zvláštní kapitola. Úvodní kapitola popisuje poválečnou dobu v Československu. V dalších kapitolách uvádím životní osudy a díly jednotlivých skladatelů : Karla Husy, Karla Janovického,Petra Kotíka, neboli dle mého názoru nejvýznamnější představitele české emigrace.
|
|
|
Koncertní violová tvorba českých skladat elů po 2. světové válce - Osobnost Zd. Šestáka
Šušlík, Petr ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Tato absolventská práce si bere za cíl přiblížit čtenáři vzácnou
osobnost české hudební kultury, skladatele a muzikologa Zdeňka Šestáka.
Z jeho díla je zde nejobsáhleji zpracován jeho Koncert pro violu a orchestr
?Sokratovské meditace? s rozborem jednotlivých vět včetně notových
ukázek sólového partu a partitury.
Součástí práce jsou také jiní čeští skladatelé, představitelé přibližně
stejné generace jako pan Šesták, ale mnohdy zcela rozdílných tvůrčích
principů. Hlavním spojovacím prvkem jsou koncertantní violová díla ?
koncerty, sonáty nebo skladby netradičního obsazení, kde tento nástroj
vévodí.
|
host ::
RSS.