|
|
Česko francouzské kontakty a jejich význam pro českou moderní pantomimu
Vizváry, Radim ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv moderní francouzské pantomimy s ohlednutím na jejich dopad na českou moderní pantomimu po roce 1945 a to ve třech rovinách. Záměrem této práce bylo vytvoření přehledu mapujícího francouzské kontakty s osobnostmi české moderní pantomimy. První fáze se nese zejména v historizujícím duchu, kde na základě přímých svědectví účastníků, bádání a objevení dosud nezveřejněných archivních materiálů, přináším nové faktografické údaje a verifikuji historické souvislosti při obnovování zájmu o pantomimické umění u nás po roce 1945. Při interpretaci souhrnného materiálu jsem vycházel z historických událostí, usiloval jsem však o jejich rozvinutí v širších a hlubších souvislostech. Druhá linie mého výzkumu pracuje metodou srovnávání jednotlivých francouzských technik mimu, které byly a jsou pěstovány i v českém prostředí. Pokouším se o jejich porovnání s mou vlastní metodou. Rozumím jim obzvláště z praktického hlediska, neboť jsem si jednotlivé způsoby osvojil, porozuměl a některé dokonce přejal do své umělecké a pedagogické činnosti. Ve třetí fázi hodnotím vlivy francouzského mimického umění na mou uměleckou činnost s ohlednutím na vlastní pedagogickou praxi a vlastní uměleckou tvorbu. Nejvýrazněji se projevily při tvorbě představení Mesdames & Messieurs, Deburau!, kde jsem hrál hlavní postavu a při režii opery buffy Divadlo za bránou B. Martinů.
|
|
| |
|
|
Způsob financování vybraných českých orchestrů v porovnání s vybranými evropskými orchestry
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce si klade za úkol prozkoumat problematiku financování vybraných českých orchestrů a konfrontovat mechanismy hospodaření, které jsou v České republice zavedeny, s některými evropskými orchestry. Jako zástupce českého prostředí jsem vybral celkem šest orchestrů; jmenovitě Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Filharmonii Brno, Plzeňskou filharmonii, Janáčkovu filharmonii Ostrava a PKF - Prague Philharmonia. Z Evropy jsem se potom věnoval orchestrům, které jsou buď českému prostředí blízké historicky či velikostně, nebo pro nás mohou být z různých důvodů inspirující. Konkrétně se věnuji těmto orchestrům: Berliner Philharmoniker, Het Koninklijk Concertgebouw v Amsterdamu, anglický London Symphony Orchestra a Slovenská filharmónia. Cílem práce je vytvořit přehled charakteristik hospodaření všech těchto českých i evropských orchestrů, tyto způsoby mezi sebou porovnat a zhodnotit.
|
|
|
Vznik a vývoj českého národního symfonického orchestru
Khomenko, Igor ; UNTERMŰLLER, Karel (vedoucí práce) ; PĚRUŠKA, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Českým národním symfonickým orchestrem. První kapitola popisuje okolnosti vzniku tohoto tělesa, především se zabývá vznikem firmy ICN Polyart, který přímo souvisí se vznikem ČNSO. Kapitoly následující se pak věnují vývoji a působení orchestru, od založení v roce 1993 až do současnosti. V těchto kapitolách podrobněji pojednávám o koncertní činnosti orchestru, jmenuji místa, kde ČNSO v průběhu let vystupoval a také zmiňuji dirigenty a sólisty, kteří se těchto koncertů účastnili. V krátkosti představuji zakladatele orchestru Jana Hasenöhrla, věnuji se i osobnostem šéfdirigentů: Zdeňka Košlera, Paula Freemana a Libora Peška. V rozsáhlé příloze předkládám abecední soupis všech nahraných cd, který jsem získal přímo z kanceláře ČNSO.
|
|
|
Hudební umělecké školství v České republice
Vávrová, Kateřina ; PIVODA, Radomír (vedoucí práce) ; VÁLEK, Jiří (oponent)
Magisterská práce Hudební umělecké školství v České republice pojednává o hudebním školství v České republice od základního, středního až po vysokoškolské vzdělání. Dotýká se přijímacího řízení, průběhu studia, komorní hry, koncertů, soutěží, teoretických předmětů, studijních oborů, orchestrální a koncertní praxe, uplatnění studentů, budoucího zaměstnání a přináší vlastní názor na studium na Českých a Německých školách. Srovnává počet škol s Německem a Rakouskem, zamýšlí se nad celkovou situací ve školství a uplatněním v praxi. Porovnává způsob výuky na hudební škole, konzervatoři a na vysoké škole v České republice a v Německu.
|
|
|
České lyrické sopranistky doma a v zahraničí
Milotová, Eliška ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Moje bakalářská práce obsahuje několik českých nejslavnějších a nejznámějších pěvkyní narozených na konci 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století ve střední Evropě. Všechny z nich měly úžasný mezinárodní úspěch po celém světě, zejména v Evropě a USA. Práce popisuje druhy hlasů těchto pěvkyň - a jejich vlastní vývoj. Pěvkyně, které jsem vybrala v této práci, byly i členkami Národního divadla v Praze. Tato instituce měla významný vliv na jejich profesní kariéru. Národní divadlo bylo a je i v současné době důležitou institucí v české kultuře.
|
|
|
Profese tanečního mistra v Čechách ve 20. století
Zilvarová, Daniela ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (oponent)
Magisterská práce podává přehled o profesi tanečního mistra v Čechách v 20. století s letmým přesahem do současnosti. Autorka volně navazuje na téma, které prozkoumala v rámci historického období 19. století v bakalářské práci. Zabývá se vstupními předpoklady, které musel jedinec splňovat, aby se mohl této profesi věnovat. Práce také pokrývá jednotlivé aspekty související s pořádáním tanečních kurzů i odlišný způsob jejich organizace (v režii tanečního mistra v rámci tanečních škol i mimo ně, či v režii pořadatele, kde sehrává taneční mistr pouze roli pedagoga). Profese tanečního mistra je dále analyzována s přihlédnutím k jednotlivým činnostem, které učitel společenského tance ve 20. století vykonával. Cílem bylo také získat představu o společenském postavení tanečního mistra a prestiži tohoto povolání.
|
|
|
Taneční umění v kulturní politice České republiky
Štindlová, Eliška ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; Burešová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je primárně zaměřena na problematiku kulturní politiky v České republice. Předmětem výzkumu je nejen politika v kultuře, ale také legislativní dokument Státní kulturní politika České republiky. Hlavním cílem práce je determinace a distinkce podpory tanečního umění v České republice. Důležitou součástí jsou také historické souvislosti, současné vymezení termínů spojených s politikou v kultuře a exkurz do problematiky podpory tance v rámci organizace UNESCO a Evropské unie. V českém kontextu je ústřední pozornost věnovaná grantové politice jednotlivých krajů s ohledem na podporu tanečního umění u nás. Nechybí ani grafický nástin personálních změn na postech ministrů kultury v České republice. Součástí daného celku jsou i kapitoly umožňující vhled do problematiky spojené s kulturními a kreativními průmysly, které tvoří nedílnou součást kulturních politik řady zemí.
|
|
|
Vývoj masopustního a karnevalového kostýmu
Nečas, Jan ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Práce zaznamenává vývoj masopustního kostýmu v Českých zemích a
karnevalových kostýmů v Benátkách. V úvodní části Jan Nečas popisuje počátky
masopustních slavností a jejich vývoj v kostýmech a maskách. V další části se
zabývá vývojem masek a kostýmů v Benátském karnevalu. Ve čtvrté kapitole
představuje a reflektuje svou vlastní práci v rámci výroby lidového masopustního a
měšťanského karnevalového kostýmu určených pro masopustní průvod.
|
|
|
Budování kulturního centra
Roubalová, Dagmar ; ČUŘÍKOVÁ, Tamara (vedoucí práce) ; HRBEK, Daniel (oponent)
Kulturní centrum nebo kulturní dům jako budovu najdeme v Čechách téměř v každé obci. Jejich provozování je zdánlivě jednoduché, ale v praxi se ukazuje, že je to otázka velmi komplikovaná. Po roce 1989 byla zrušena síť kulturních center a v současné době už neexistuje databáze, která by mapovala skutečný stav existence a fungování kulturních domů v České Republice. Také nyní se ojediněle staví, ale velmi často přestavují budovy kutlurních center. Tyto stavby mají specifická pravidla daná předpisy a normami a zároveň by ve své koncepci měly vycházet z potřeb současných a budoucích uživatelů, ať již provozovatelů nebo návštěvníků. Magisterská diplomová práce shrnuje obecné a specifické požadavky, které je třeba brát při budování kulturního centra v širším kontextu v úvahu a uvádí případovou studii zaměřenou na konkrétní budování kulturního centra v okrajové části Prahy. Hlavním impulsem k napsání této práce je přesvědčení, že je třeba tomuto tématu věnovat více pozornosti, protože kulturní dům jako multifunkční prostor nabízející širší spektrum programů dostupných všem vrstvám obyvatelstva je prvním a nejbližším místem kontaktu s kulturou pro jednotlivce. Ovlivňujíe jeho celkový vztah ke kulturním hodnotám a je také místem, kde bude mít každý k těmto hodnotám zaručen rovný a svobodný přístup.
|
host ::
RSS.