Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
Obraz Elišky Rejčky v české beletrii
Burdová, Karolína ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána postava Elišky Rejčky v české beletrii. V první části se práce zabývá historickými souvztažnostmi doby. Ve druhé části srovnává historické prameny se zvolenými romány a zabývá se osobností Elišky Rejčky v nich. V závěru této práce je shrnuta a porovnána postava Elišky Rejčky mezi romány a historickými prameny.
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
Obraz Elišky Rejčky v české beletrii
Burdová, Karolína ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána postava Elišky Rejčky v české beletrii. V první části se práce zabývá historickými souvztažnostmi. Ve druhé části srovnává historii s beletrií a zabývá se postavou Richenzy v rozebíraných knihách. V závěru této práce je shrnuta a porovnána postava Elišky Rejčky v románech.
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.