|
|
Studie obchvatu Čelákovic
Hněvsa, Filip ; Trávníček, Zdeněk (oponent) ; Kosňovský, Michal (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je studie obchvatu ve městě Čelákovice. Důvodem pro vybudování tohoto obchvatu je odklonění tranzitní dopravy, zlepšení kvality ovzduší v ulicích Mochovská a Masarykova v tomto městě. Nová komunikace, která vede podél města je navržena s kategorijní šířkou S9,5/90. Z důvodu bezpečnosti a plynulosti dopravy došlo ve variantách ke křížení s účelovými komunikacemi a byly zde zavedeny i přeložky pro napojení stávající komunikace k obchvatu. V této studii bylo vytvořeno 6 variant, z toho dvě varianty byly zpracovány podrobněji.
|
|
|
Studie obchvatu Čelákovic
Hněvsa, Filip ; Trávníček, Zdeněk (oponent) ; Kosňovský, Michal (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je studie obchvatu ve městě Čelákovice. Důvodem pro vybudování tohoto obchvatu je odklonění tranzitní dopravy, zlepšení kvality ovzduší v ulicích Mochovská a Masarykova v tomto městě. Nová komunikace, která vede podél města je navržena s kategorijní šířkou S9,5/90. Z důvodu bezpečnosti a plynulosti dopravy došlo ve variantách ke křížení s účelovými komunikacemi a byly zde zavedeny i přeložky pro napojení stávající komunikace k obchvatu. V této studii bylo vytvořeno 6 variant, z toho dvě varianty byly zpracovány podrobněji.
|
|
|
Architektura přelomu pozdního historismu a secese na příkladu díla čelákovického stavitele Konstantina Saxe
Hudeček, Karel ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předkládaná práce pojednává o osobnosti a tvorbě stavitele Konstantina Saxe (1874-1927), činného v první čtvrtině 20. století v Čelákovicích. Po úvodu následuje kapitola, jejímž cílem je přesnější vymezení jednotlivých životních období, která utvářela Saxův tvůrčí profil a dosud nebyla náležitě zpracována. Následující část v krátkém souhrnu seznamuje s urbanistickým vývojem Čelákovic a přibližuje možnosti, které se tehdy stavitelovi ve městě nabízely. Čtvrtou kapitolu tvoří katalog dosud připsaných Saxových prací, vycházející z dílčích zmínek v literatuře a především z archivního průzkumu. Jeho součástí jsou jak uskutečněné a dosud zachované stavby, tak i jedna nerealizovaná, přesto však pro Saxův tvůrčí profil významná stavba. Cílem závěrečné kapitoly je vymezení Saxova tvůrčího přínosu.
|
|
|
Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura
Jankulíková, Alžběta ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
(česky) Předmětem této práce jsou realizace a projekty českého architekta Jindřicha Freiwalda (1890-1945) na poli divadelní architektury a jejich zasazení do kontextu české meziválečné divadelní architektury. Úvod práce je věnován budově divadla jako specifické architektonické úloze a důležitým momentům jejího vývoje. Následující kapitola se zaměřuje na situaci české divadelní architektury v období mezi světovými válkami a stručně představuje jednotlivé realizace samostatných divadelních budov se zaměřením na jejich stavebníky, uspořádání divadelního prostoru a vnější podobu. Další část práce se věnuje osobě architekta Jindřich Freiwalda, jednotlivým okruhům jeho tvorby a působení v rámci firmy Freiwald a Böhm. Stěžejní část práce potom představuje realizované divadelní budovy, navržené Jindřichem Freiwaldem - Jiráskovo divadlo v Hronově, Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi, Městské divadlo v Kolíně, a dále projekt Jiříkova divadla v Poděbradech, vestavbu divadla Na kovárně v Poděbradech, projekt přestavby Dusíkova divadla v Čáslavi a projekt divadla v Čelákovicích. Zmíněny jsou také náčrtek divadla v Malých Svatoňovicích a Freiwaldova účast na dostavbě státního divadla v Teheránu. Klíčová slova: Jindřich Freiwald, Jaroslav Böhm, Hronov, Chrudim, Kolín, Poděbrady, Čáslav, Čelákovice, divadlo,...
|
host ::
RSS.