|
|
Vývoj jakosti povrchových vod v pramenných povodích Berounky
Wild, Aleš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce popisuje vývoj jakosti vody na základě vybraných ukazatelů znečištění v pramenných povodích Berounky (povodí Mže, povodí Radbuzy, povodí Úhlavy a povodí Úslavy a jejich vybraných dílčích povodí) dle profilů umístěných nad profilem monitoringu jakosti vody Bukovec na řece Berounce od roku 1981 do roku 2019. Dále je zjišťována závislost na průtoku během sledovaného období a z ní převažující druh znečištění v daném povodí na základě průběhu regresních křivek a hodnoty koeficientu determinace R2 . Na základě průměrných ročních koncentrací je popsán vývoj daných ukazatelů znečištění na vybraných profilech za nejdelší možné sledované období, ke kterému jsou k dispozici data o jakosti vody. Dále je vyjádřen jejich průběh v rámci kalendářního roku a při různých hodnotách překročení průtoku. Pomocí látkových odnosů lze zjistit skutečné množství znečišťujících látek na základě koncentrace a daného průtoku. Specifické látkové odnosy pak vyjadřují intenzitu odnosu z plochy 1 km2 za daný časový interval, tedy stejně jako v případě látkových odnosů za jeden rok. Zjištěné výsledky jsou převedené do grafického výstupu. Na základě zjištěných údajů je možné zjistit dlouhodobější představu o stavu jakosti vody a o jejím vývoji v pramenných povodí Berounky během posledních 40 let. Výsledky ukázaly nejvyšší zátěž...
|
|
|
Sladkovodní mechovky na řece Úslavě v lokalitách Starý Plzenec a Koterov
Steinerová, Michaela ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Magdalena, Magdalena (oponent)
Sladkovodní mechovky patří do skupiny koloniálních bezobratlých živočichů. Název Bryozoa v českém překladu znamená mech a živočich. Zástupci mechovek se na první pohled velmi podobají rostlinám mechu a od ostatních druhů živočichů se značně liší.
Hlavní cílem této diplomové práce je determinovat jednotlivé nalezené druhy na územích Koterov a Starý Plzenec, zjistit ekologické nároky nalezených druhů, vyhodnotit sezónní dynamiku výskytu mechovek a porovnat údaje s dostupnými literárními zdroji.
Sledovaný úsek řeky Úslavy byl rozdělen na 10 lokalit. Na území Koterov bylo prozkoumáno 5 lokalit. Na území Starý Plzenec rovněž 5 lokalit. Na obou lokalitách bylo celkem odebráno 150 vzorků mechovek a v nich determinováno 233 zoárií.
Celkem bylo na sledovaném úseku Koterov a Starý Plzenec nalezeno 5 sladkovodních druhů mechovek: Plumatella emarginata (Allman, 1844), Plumatella fungosa (Pallas, 1768),Plumatella repens (Linné, 1758), Fredericella sultana (Blumenbach, 1779) a Paludicella articulata (Ehrenberg, 1831).
Jednotlivé druhy byly determinovány podle přehledného klíče od autorů Wood a Okamura (2005).
Ze získaných výsledků byla vyhodnocena sezónní dynamika se zastoupením jednotlivých nalezených druhů mechovek během července, srpna a září. Kromě sezónní dynamiky byly vyhodnoceny i světelné nároky a preference výskytu jednotlivých druhů mechovek.
Nejhojněji se na území Koterov vyskytoval druh Plumatella emarginata. Druhý nejčastější byl na tomto území druh Plumatella fungosa. Méně hojné zde byly druhy Fredericella sultana a Paludicella articulata. Druh Plumatella repens byl nalezen jen zřídka. Na území Starý Plzenec se nejčastěji vyskytoval druh Plumatella fungosa. Druhý nejběžnější byl druh Plumatella emarginata. Nejméně zde byly zaznamenány druhy Plumatella repens a Fredericella sultana.
Nejčastěji se druhy vyskytovaly na svrchních a bočních stranách kamenů. Druhy Plumatella fungosa, Plumatella emarginata a Paludicella articulata byly nejčastěji zaznamenány na svrchních i bočních stranách, druhy Fredericella sultana a Plumatella repens byly nejhojnější pouze na svrchních stranách kamenů. Důvodem výskytu na svrchních stranách může být bohatá potravní nabídka. Na boční straně jsou druhy zřejmě dostatečně chráněny před predátory. Spodní strany kamenů obývaly všechny druhy velmi zřídka, zřejmě kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku.
S dostupnými literárními poznatky se plně shoduje mé zjištění, že Paludicella articulata patří mezi temnomilné druhy. Ostatní druhy byly nalezeny na lokalitách zastíněných i osluněných a nelze s přesností určit, zda světelné podmínky hrají hlavní roli při jejich vývoji.
|
host ::
RSS.