|
|
Geometrické pojmy kolmost a rovnoběžnost ve 4. a 5. ročníku ZŠ
Kopecká, Alena ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na žáky 4. a 5. tříd základních škol, u kterých je zkoumána znalost geometrických pojmů kolmost a rovnoběžnost a hloubka jejich porozumění. V teoretické části práce jsou vymezeny geometrické pojmy kolmost a rovnoběžnost. Další kapitoly představují různé teorie zabývající se procesem budování poznatků a kategorie vymezující vývoj jazyka užívaného v geometrii. V rámci kurikulárních dokumentů jsou také zkoumány výstupy týkající se této problematiky za 2. vzdělávací období. Následně jsou popsány tři učebnicové řady, způsob, jakým připravují žáky na porozumění těmto pojmům a jak je zavádějí. Praktická část zahrnuje kvalitativní výzkum ve formě před-experimentu a dvou experimentů. Nástrojem zkoumání byly vytvořené pracovní listy s různorodými úlohami v tomto tématu, které měly prověřit znalosti žáků o kolmosti a rovnoběžnosti na různých úrovních. Tyto experimenty byly nahrávány a posléze analyzovány prostřednictvím pozorovaných jevů. Na základě těchto jevů byly pak zodpovězeny výzkumné otázky stanovené na začátku výzkumu. Klíčová slova: kolmost, rovnoběžnost, propedeutické úlohy, hloubka porozumění, experiment
|
|
|
Tvorba mnichovského malíře Jana Polacka v kontextu dobové výtvarné produkce v Bavorsku a možný ohlas v českém malířství kolem roku 1500.
NAUŠ, Stanislav
Již čeští historikové umění předchozího století při výzkumu pozdně středověkého uměleckého materiálu správně rozpoznali, že centrem kulturních vlivů, odkud české výtvarné prostředí přijímalo inspiraci, bylo Bavorsko. Především bývá zdůrazňován význam Norimberku (okruh Hanse Pleydenwurffa, Michaela Wohlgemutha či Albrechta Dürera), podunajských měst (Albrecht Altdorfer, Rueland Frueauf) či Švábska. Díky uvedeným preferencím zůstává výtvarná tvorba v jiných bavorských městech upozaděna. Uvedené konstatování platí i pro Mnichov, rezidenci hornobavorských vévodů. Role Mnichova jako kulturního a uměleckého střediska je připomínána především v souvislosti s tvorbou malířských dílen v polovině 15. století (Gabriel Angler, anonymní osobnosti, např. Mistr Nesení kříže z worcesterské sbírky, Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche). Ač umělecké zakázky z první poloviny 15. století nelze často spojit s tvorbou žádného konkrétní-ho malíře, v české historiografii rezonují jako možný inspirační zdroj intenzivněji než pra-menně doložitelný Jan Polack, nejvýznamnější malířská osobnost působící v Mnichově na přelomu 15. a 16. století. S jistotou je známo, že Polackova dílna vytvořila oltářní retábl pro benediktinský klášter Weihenstephan, jak vyplývá z účetních záznamů. Na základě formální analýzy byl Ernstem Buchnerem, dlouhodobým ředitelem Bayerisches Nationalmusea, Polackově tvorbě připsán rozsáhlý ouvre zakázek. Předkládaná práce se z těchto připsaných prací blíže soustře-dí na retábl pro kostel františkánského kláštera, pro svatopetrský farní kostel a pro kapli Blu-tenburg. Vedle objasnění ikonografie jednotlivých výtvarných programů shrne DP nejdříve názory literatury na rekonstrukci a zaměří se na otázku provenience, včetně vyjádření názorů na aktuální prezentaci. Pro snazší pochopení základních charakteristik Polackovy tvorby a pro naznačení ko-řenů, z nichž mohla vycházet, budou vybrané obrazy z jeho dílny srovnány s malířským vyjá-dřením předchozí (Mistr Velkého Ukřižování ve Frauenkirche) i současné generace (Wohlgemuthův, Katzheimerův okruh,). Stranou nelze ponechat ani poučení grafickou produkcí (Mistr E. S., Martin Schongauer), kterou Polack patrně znal a dokázal s ní svébytně pracovat, jak dokládají analogie v jeho tvorbě. Cenným příspěvkem a jistou rehabilitací Polackovy tvorby v českém kontextu bude kapitola věnovaná umělecké reprezentaci Černínů z Chudenic a Švihovských z Rýzmberka, kteří udržovali s mnichovským dvorem diplomatické kontakty. Již Jaroslav Pešina upozornil na analogie oltářního retáblu z Chudenic k mnichovské výtvarné produkci, aniž ovšem shledal hlubší inspiraci Polackovou tvorbou. Jiní autoři upozornili na reminiscence Polackovy tvorby v deskách z kostela v Doudlebech. K dalším anonymním tvůrcům, kteří byli bavorským umění sledovaného období nejví-ce zasaženi, patří Mistr litoměřického oltáře, u něhož je zdůrazňována především znalost Frueaufovy tvorby. Aniž by se autor DP pokoušel zpochybňovat tyto závěry, poukáže, že v novodobé zahraniční historiografii není již význam tzv. podunajských měst tolik reflektován jako v době Pešinova výzkumu. Tvorbu Mistra litoměřického oltáře přinejmenším s Polackovými zakázkami spojuje jeden z nejrozsáhlejších pašijových cyklů (litoměřický ol-tář), vykazující několik společných formálních i ikonografických znaků.
|
|
|
Ochrana člověka za mimořádných událostí v rámci školního vzdělávacího programu na vybrané základní škole
Hubač, Dušan ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
NÁZEV: Ochrana člověka za mimořádných událostí v rámci školního vzdělávacího programu na vybrané základní škole. ABSTRAKT: Každá základní škola v České republice musí mít podle platných právních norem zapracovanou problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí ve svém školním vzdělávacím programu. Základní školy vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a pokynu MŠMT čj.: 12050/03-22 ze dne 4. března 2013. Cílem práce je zjistit stav zapracování OČMU v ŠVP ZV ZŠ Jižní IV., jaká je úroveň znalostí v této oblasti u dětí v 5. a 9. ročníku této školy. Na základě výsledků bude navrženo řešení v podobě upraveného zapracování OČMU v ŠVP ZV do jednotlivých ročníků a předmětů. Dále bude doporučen program - projekt "Branný den", který by měl komplexně zastřešovat kýžené praktické a teoretické úkoly pro žáky všech ročníků. Malou anketou mezi řediteli základních škol Prahy 4 je sledováno, jak vnímají zavedení OČMU do výuky na jejich školách. KLÍČOVÁ SLOVA: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen ŠVP ZV), ochrana člověka za mimořádných událostí (dále jen OČMU), odpovědné chování v situacích ohrožujících zdraví, bezpečnost při mimořádných událostech, živelní pohromy, varovné signály, první pomoc.
|
host ::
RSS.