|
| |
|
| |
|
|
Chivalry in Chaucer's "Canterbury Tales"
Malá Štěpánková, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
1 Abstrakt práce Tato práce se zabývá odrazem rytířství a rytířské kultury v Chaucerových Canterburských povídkách a vztahem jeho výpovědi k pozdně středověké společenské realitě. Kapitola 1 představuje zvolené téma ve vztahu k specifickému charakteru povídek, kontextu doby a Chaucerova života. Vytyčuje cíl práce, vypořádává se s jejími omezeními a nastiňuje postup a strukturu analýzy. Kapitola 2 odkrývá původ a vývoj rytíře a utváření souboru rytířských ctností a literární složky rytířství do konce čtrnáctého století a identifikuje dva základní rytířské archetypy v postavách rytíře a panoše z Prologu. Kapitola 3 sleduje projevy rytířství v povídkách napříč žánry s výjimkou romancí a analyzuje jejich odraz se zřetelem k vypravěčům povídek. Analýza se zaměřuje nejprve na rytířskost postav rytířů (Povídka statkářova, Povídka doktora mediciny, Povídka kolejního správce, Vyprávění mnichovo, Povídka studentova, Povídka juristova, Povídka kupcova1 ) a poté na známky vlivu rytířských ctností a kultury na postavy nerytířské (Povídka mlynářova, Povídka kněze jeptišek, Povídka lodníkova, Povídka sluhy kanovníka). Kapitola 4 analýzu završuje reflexí rytířství v povídkách reprezentujících vrcholný žánr rytířské literatury, žánr romance. Kapitola se postupně zaměřuje na čtyři povídky (Povídku rytířovu, Povídku panošovu,...
|
|
|
The Motives of Separation and Solitude in Old English Lyrical Poetry
Klasnová, Lenka ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi staroanglickými lyrickými básněmi z takzvané elegické skupiny, tj. Ženin nářek, Wulf a Eadwacer, Poutník a Námořník, a motivy odloučení a samoty, které sdílejí. Po stručném výčtu několika málo faktů známých o těchto básních v úvodu následuje diskuze o vhodnosti elegického žánru, který jim byl přisouzen odbornou tradicí. První kapitola podává stručný přehled historie kritických názorů na každou z uvedených básní. Vzhledem k tomu, že jednoznačný překlad je nemožný, což je dáno nejasnou povahou vyprávěných příběhů a mnohými gramaticky, syntakticky, sémanticky či jinak problematickými místy, tato kapitola se pokouší o interpretaci jednotlivých básní, jakkoli je to složitý úkol. Zatímco některým řešením sporných míst může být dána v průběhu této interpretace přednost, ve většině případů je prodiskutována řada potencionálních možností. Výsledné interpretace usilují o vylíčení jednotného a logického příběhu v každé básni. Druhá kapitola se zaměřuje na motivy osamělosti, odcizení, izolace a odloučení v každé ze čtyř jmenovaných básní a jejich důvody, projevy, vývojem a obrazy použitými k jejich vyjádření. Propojení mezi použitými rétorickými postupy, popř. významy slov a náladou, kterou vyvolávají, je taktéž věnována pozornost, stejně jako psychickým stavům mluvčího. Závěrečná...
|
|
|
The language of war in "Sir Gawain and the Green knight" and "Beowulf"
Hajniková, Kristína ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Predkladaná práca sa venuje problematike básnickej dikcie v skladbách Beowulf a Sir Gawain and the Green Knight. Vychádzajúc z predpokladu, že obe básnické skladby pochádzajú z príbuznej literárnej tradície aliteračnej poézie, práca sa snaží postrehnúť podrobnosti a rozdiely v použití lexikálnych výrazov označujúcich "bojovníka". Lexikálne jednotky boli podrobené analýze z troch rôznych perspektív: prvá analýza sa venuje morfologickosémantickej charakteristike oboch lexikálnych polí za účelom formulovania podobností a rozdielov medzi lexikálnymi poľami oboch básnických skladieb. V tejto analýze sa využíva teória lexikálnych polí a metóda komponenčnej analýzy. Zároveň sa ale na jednotky nahliada z hľadiska registru a rozdielu v poetickom a prozaickom používaní. Druhá analýza je frekvenčná, ktorá má za úlohu zistiť počet a distribúciu lexikálnych jednotiek v rámci textu oboch skladieb. Na frekvenčnú analýzu nadväzuje analýza kontextuálna, ktorá skúma použitie a konotácie jednotiek, ktoré v texte odkazujú na vybrané postavy. Teoretický úvod nastoľujúci potrebnú problematiku je rozdelený na dva celky. Prvá časť sa venuje lingvistickým konceptom, ktoré sa v priebehu analýzy využívajú. Na začiatku sa definuje terminológia špecifikujúca používanie výrazov slovo, slovný tvar a lexikálna jednotka. Ďalej sa rozoberá...
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Contextualizing the Vikings in Anglo-Saxon History and Literature
Gigov, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce "Contextualizing the Vikings in Anglo-Saxon History and Literature" se zabývá dopadem přítomnosti Vikingů v anglosaské Anglii v průběhu takzvaného prvního a druhého vikinského období, s důrazem na zobrazování vikinských aktivit v anglosaských kronikách a análech a skandinávských (v první řadě islandských a dánských) zdrojích. Práce si klade za úkol identifikovat způsoby reprezentace užité v těchto reflexích, zkoumá jejich vývoj ve vztahu k historickým událostem daného období, politické situaci v jednotlivých anglosaských královstvích, situaci a vývoji v církvi a soudobým literárním tendencím, včetně vlivu hrdinské literatury a vývoje anglosaského konceptu královské moci. Předmětem práce jsou v první řadě tři příběhy, které vznikly v důsledku vikinské invaze do Anglie roku 866, a které lze rozlišit do tří hlavních tradic - skandinávské, zobrazující bitvu o York, usmrcení krále Elly a krále Edmunda, jihoanglické, zobrazující usmrcení krále Edmunda, a wessexské, zobrazující boje krále Alfreda s Dány. Práce se vydává po stopách historického původu a vývoje těchto tradic, srovnává je s historickými událostmi, ke kterým se vztahují, zaznamenanými v soudobých zdrojích, a klade si za cíl identifikovat jejich historické a fikční prvky. Dále se pokouší odhalit pravděpodobnou skutečnou povahu...
|
|
|
"Sonne, this sall be oure takynnyng…" Sir Percyvell of Gales and Chrétien de Troyes's Conte du Graal: narrative strategies in a Middle English romance
Zátka, Ondřej ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Středoanglický rytířský román Sir Percyvell of Gales se dochoval v jediném opisu, pocházejícím z poloviny patnáctého století. Kompozice básně se však obvykle klade o více než sto let dříve, do první čtvrtiny století čtrnáctého. Pošetilý a neurvalý rytíř Perceval poprvé vstoupil na scénu středověké evropské literatury v poslední čtvrtině dvanáctého století v dvorském románu Chrétiena de Troyes Le Conte du Graal, ou Le Roman de Perceval. Ten se stal jedním ze základních kamenů rytířského románu s artušovskou tematikou nejen ve Francii, ale v celé tehdejší Evropě. Jedná se o stylově i obsahově vytříbené dílo vysoké dvorské literatury, jež nabízí svému publiku ornamentálnost kurtoazních hovorů a ritualizovaných dvorských mravů i dlouhé psychologizující črty, jež zkoumají nitra hrdinů. Báseň je kompozičně spletitá a zdaleka se nespokojí s chronologickým sledem událostí, který podřizuje svým uměleckým cílům. Klade si zásadní etické a filozofické otázky, jejichž materializovanou metaforou je Svatý grál, symbolizující význam soucitu a slitování v kodexu rytířských ctností. Genetická závislost Sira Percyvella na Chrétienově románu se během posledního století stala předmětem nejednoho literárněvědného zkoumání. Zatímco starší práce se většinou snažily dokazovat, že anglický autor Chrétienovo dílo neznal vůbec nebo...
|
|
|
The role of text in grammar school ELT
Lojdová, Zuzana ; Mothejzíková, Jarmila (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Cilem teto prace je zjistit postoj student:U k text:Um V soucasnych ucebnidch anglickeho jazyka na gymnaziich a jejich nazory na tuto problematiku. Hlavni pozornost se zamefuje zejmena na obsah text:U, delku a jazykovou narocnost. Textova slozka je uzce spjata s doprovodnym ilustracnim materialem a celkorym vztahem k ucebnici. Dle ryse uvedenych kriterii byly zjisteny predstavy studentU 0 moderni ucebnici anglickeho jazyka. Teoreticka cast nabizi detailni vhled do problematiky, jejiZ soucasti je teorie ucebnic a schopnost cteni. Otazka texru, jejich typu, funkd a roli je pojednana z pedagogickeho pohledu, stejne tak jako zarazeni kritickeho mysleni do jazykoveho vyucovani. Ponevadz se jedna 0 specifickou vekovou kategorii adolescenru, je zde z psychologickeho pohledu nastinena jejich charakteristika. V prakticke casti se autorka venuje zpracovani dat, ktere shromazdila formou dotazniku. Tomuto predchazi obecne informace o planovani a prlibehu vjzkumu. Cile jsou shrnuty V zavetecne Casti. Priloha obsahuje ptiklady text:U, ktere jsou doporuceny pro vjuku. Praktickym rysledkem prace byla rymena ucebnic na jedne ze zucastnenych skol. Po temer pulrocni praxi se ukazalo, ze tato zmena zde ptispela k celkovemu zlepseni urovne ryuky anglickeho jazyka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Quod Christus cum Hinieldo: readings in the manuscript context of the Exeter Book
Znojemská, Helena ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Franková, Milada (oponent)
T HE problem I set out to tackle in this study is bound with what is perhaps the most intriguing paradox of Old English literary history. It is generally accepted that vernacular poetry depended for its preservation on the tolerance of the monastic environment that controlled the mechanisms of recording and transmission of texts. It is true that this monopoly was not absolute. Documents were also produced in centres associated with royal households, but these seem to have specialized in writings of administrative character and purpose: law-codes, charters, wills etc.; and even so, in many instances the task of recording such a text was likewise entrusted to monastic "professionals". Laymen could certainly own texts (as is clear from the anecdote narrated by Asser about young king Alfred and his love of vernacular poetry and the determined effort that had won him the book that belonged to his mother) and we know of rare cases when they composed them (again, we can name Alfred and in a later period, Ealdorman lEthelweard, founder of Cernel monastery and author of a Latin translation of The Anglo-Saxon Chronicle), though our knowledge does not extend to the manner in which these were written down. A document of substantiallength, showing an indisputable degree of craftsmanship in the quality of script, use of...
|
host ::
RSS.