|
|
Felinoterapie z pohledu zdravotnických pracovníků
Fejtová, Petra ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Masopustová, Renata (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti využití kočky v zoorehabilitaci. Felinoterapie zůstává ve stínu známější a rozšířenější canisterapie a hiporehabilitace, ale i ona již zaujala v zoorehabilitaci své místo. V úvodu je popsána zoorehabilitace obecně, jaké jsou metody a která zvířata můžeme k léčebným účelům využít. Zvířata využívaná pro zoorehabilitaci jsou schopna pozitivně ovlivnit tělesné, řečové, kognitivní i emočně sociální funkce. Dále se již zabývá samotnou felinoterapií, její historií, vhodným výběrem a výcvikem kočky, jsou uvedeny její formy a metody, teoretické možnosti jejího využití. Jsou popsána jednotlivá plemena koček využívaná ve felinoterapii. Bakalářská práce poukazuje na výhody kočky jako zvířecího terapeuta proti jiným druhům zvířat. Felinoterapii můžeme využít u klientů všech věkových kategorií a u různých typů postižení a onemocnění. Nejčastěji využívanou formou felinoterapie je návštěvní program. V poslední části je popsáno využití felinoterapie v praxi pro různé cílové skupiny klientů/pacientů zejména seniorů a dětí. U nově příchozích klientů do domovů pro seniory pomáhá kočka zmírnit stres z přestěhování, nahradit nedostatečné sociální vazby, podpořit kognitivní funkce a může být i předmětem rozhovoru s ostatními klienty nebo účastníky felinoterapie. U dětí se kočka může zapojit i do výuky formou hry. Jsou uvedeny indikace, kontraindikace i rizika spojená s touto terapií. Riziko přenosu choroby z kočky na klienta je minimalizováno, pokud je kočka využívaná pro felinoterapii pravidelně očkována, odčervována a je pod pravidelnou veterinární kontrolou.
|
|
|
Komparativní analýza canisterapie a felinoterapie v terapeutické praxi
Goldšmídová, Klára ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly v domestikaci dvou živočišných druhů,
a to kočky a psa. Zmiňuje se o náboženském vnímání psa a kočky a poukazuje na zásadní
rozdíl mezi nimi. Popisuje vznik vztahu psa a člověka, stejně tak popisuje počátky
domestikace kočky. V práci je vysvětlena základní terminologie zooterapie, popsány jsou
druhy zooterapií dle využívaného druhu zvířete a jsou stručně uvedeny pozitivní i negativní
aspekty využití těchto zvířat. Taktéž jsou uvedeny metody zooterapie a fyziologie působení
zooterapie v léčebných procesech lidí.
Hlavním bodem této práce je srovnání etologie psa a kočky, vytyčení jejich hlavních
povahových rysů, které jsou využívány při samotných terapiích a popis těchto dvou druhů
zooterapií a to canisterapie a felinoterapie. Je zde zmíněna problematika výběru vhodných
plemen psů a koček, dále jsou zde popsány metody a formy těchto zooterapií.
Následné kapitoly podrobněji pojednávají o využití psa v terapeutické
a ve zdravotně sociální oblasti s ohledem na druh onemocnění člověka a využití canisterapie
v různých zařízeních. V následujících kapitolách této práce je popsáno léčebné využití kočky,
formy a využití felinoterapie v terapeutické praxi. Kočka není tak náročná z hlediska
aktivního pohybu venku a je vhodná zejména tam, kde u pacientů přetrvává strach ze psa.
Nalézá také využití na rozdíl od psa i v rezidentních programech, protože není tolik vázána
na jednoho pána. Jednou z forem felinoterapie, která začala postupně vznikat ve velkých
městech, jsou tzv. kočičí kavárny, které lidem poskytují tento druh felinoterapie a je vhodnou
volbou pro lidi, kteří z různých důvodů tuto léčbu nemohou provozovat.
Závěrečné kapitoly jsou věnovány náročnosti v péči o psa a kočku a hygienické
podmínky držení těchto zvířat.
|
|
|
Chov zakrslých králíků v bytech
Lakomá, Tereza ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Chov zakrslých králíků jako zájmových zvířat vhodných do malých bytů je v posledních letech stále více populární. Zvíře v zájmovém chovu je však plně odkázáno na konání člověka. U králíků toto tvrzení platí dvojnásob, jelikož jsou v mnohých případech drženi v ubikacích (klecích, teráriích, aj.) a je pouze na jejich majiteli, zda jim umožní pohyb nad rámec takové ubikace, jak častá tato možnost bude a nakolik bude pro králíka prospěšná (hračky v místnosti, tmavá zákoutí na odpočinek, stísněné prostory simulující nory, možnost dostatečného proběhnutí). Tato práce se zabývá shrnutím základních potřeb zakrslých králíků prostřednictvím dostupné vědecké a odborné literatury a platné legislativy České republiky a následným zhodnocením současné situace v jednotlivých chovech těchto králíků u širokého spektra chovatelů.
V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno přes 350 chovatelů a zaznamenáno 423 jedinců (zakrslých králíků). Do studie byli zahrnuti majitelé z řad široké veřejnosti, studenti univerzit a majitelé pacientů ze dvou veterinárních pracovišť. Hodnocené faktory ovlivňující kvalitu života králíka byly mimo jiné: typ ubikace, výživa, technika napájení, hygiena ustájení a onemocnění. Zjišťována byla také příčina a věk při úhynu jedince.
Respondenty byly většinou ženy (92 %), věk dotazovaných se nejčastěji pohyboval v rozmezí 21 -30 let (58 %), zkušenost s chovem byla kratší 5 let (62 %). Chován byl 1 králík (73 %), při vyšším počtu byly ubikace oddělené (75 %). Další zvíře v domácnosti byl pes (44 %). Králíci byli mladší pěti let (75 %), od 1,00 do 2,00 kg (72 %), samec nekastrovaný (46 %), samice nekastrovaná (38 %). Adlibitní napájení (99,5 %) zajišťovaly napáječky (71 %). Výživu tvořilo seno (95 %) a šťavnaté krmivo (91 %). Ubikací byla klec s možností proběhnutí (55 %). Králičí WC využilo 74 % respondentů, hračky 67 %. Očkováno bylo 76 % králíků. Nejčastějším onemocněním byl průjem (12 %). Průměrná délka života byla 5 - 8 let. Příčinou úhynu bylo nejčastěji stáří (26 %).
Situace v chovu zakrslých králíků v domácích (bytových) podmínkách je uspokojivá. Veřejnost by měla být detailněji seznámena s výživovými potřebami zakrslých králíků. Pozornost by měla také být věnována eliminaci výskytu onemocnění.
|
|
|
Chov dojeného skotu v podmínkách ekologického zemědělství
Kapusňáková, Kateřina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce měla za cíl vytvořit ucelený soubor problematiky chovu dojených plemen skotu v podmínkách ekologického zemědělství formou literární rešerše. V úvodní části jsem popsala význam chovu dojeného skotu v EZ, stavy dojeného skotu v EU a České republice (v současné době se v ČR chová 224 873 kusů skotu, z toho 7 402 dojnic), jednotlivá plemena dojeného skotu, používaná v České republice v ekologickém zemědělství, a to jak mléčná (holštýn, ayrshire, jersey, montbeliard), tak s kombinovanou užitkovostí (český strakatý skot), dále jsem vypsala legislativní předpisy, které jsou pro ekologické zemědělce závazné (zákon č. 242/2000 Sb., NR č. 834/2007, NK č. 889/2008). Ve své práci jsem shrnula poznatky o chovu dojených plemen skotu, jejich využití včetně mimoprodukčních funkcí (pastva a údržba krajiny), techniku a technologii jednotlivých kategorií skotu (způsoby ustájení - nejvhodnější je volné ustájení s možností výběhu), mléčnou užitkovost (rozdíly ve složení mléka v konvenčním a ekologickém zemědělství) a její kontrolu, získávání a zpracování mléka a výrobu mléčných výrobků, problematiku zdravotního stavu a nemocí (prevence, léčba, mastitidy jako největší příčina ekonomických ztrát u chovu dojnic), reprodukci (povolené biotechnologické metody - jen inseminace; způsoby detekce říje - sledování chování krav a měření tělesné teploty; metody zapouštění - inseminace). V kapitole pastva skotu jsem shrnula poznatky o působení pastvy skotu na tvorbu krajiny, zároveň i poukázala na vliv pastvy na biodiverzitu a chráněné rostliny a živočichy, kteří se na pastvině mohou vyskytovat. V závěru práce jsem shrnula ekonomiku chovu dojeného skotu (náklady na výdobu mléka často převyšují zisk) a popsala dotační politiku a podmínky zisku dotací pro ekologické zemědělce.
|
|
|
Nestor kea a nestor kaka, jejich výskyt, stav ohrožení a kognitivní schopnosti
Vrbenská, Šárka ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Nestor kea a nestor kaka jsou endemickými druhy papoušků, kteří žijí pouze na Novém Zélandě. Kea se vyskytuje převážně v horách, kaka je obyvatelem původních novozélandských lesů. Kea je značně krotký a lze jej snadno zahlédnout v okolí turistických oblastí. I přesto je však poměrně vzácný, celková populace se odhaduje maximálně na 5 000 jedinců. Oba druhy jsou ohrožovány introdukovanými savci, kteří požírají jejich vejce, mláďata a samice na vejcích sedící. Dále jejich počty snižuje kompetice o potravu s introdukovanými vosami, se kterými se musí dělit o medovici a ztráta přirozeného životního prostředí. Poslední dva jmenované se týkají hlavně nestora kaka.
Oba druhy se živí převážně rostlinnou potravou doplněnou o živočišné bílkoviny, které získávají zejména z hmyzu. Pověry o nestorech kea, kteří napadají a zabíjejí ovce, jsou dnes považovány za přehnané, ačkoliv je vysoká pravděpodobnost, že se rádi přikrmují masem a tukem z uhynulých ovcí. I přes toto usnesení a fakt, že jsou oba druhy přísně chráněny, jsou keové stále farmáři loveni.
Po celém světě se v zoologických zahradách a jiných institucích chová okolo 40 jedinců nestora kaka a 250 jedinců nestora kea. Oba druhy je třeba chovat v prostorných voliérách odolných vůči poškození silnými zobáky. Je třeba je chovat v páru nebo ve skupinách, neboť se jedná o společenská zvířata.
Jsou velmi inteligentní, zvědaví a společenští. Proto probíhá v poslední době množství výzkumů týkající se kognitivních schopností nestora kea. Zjistilo se, že papoušek je schopen naučit se různé jednoduché úkony, jako vytahování odměny zavěšené na provázku či otevření krabice zajištěné několika druhy zámků. Stejně tak bylo zjištěno, že se jednotliví jedinci učí provádět úkony od jiných jedinců prostým pozorováním.
|
host ::
RSS.