|
|
Metabolické účinky suplementace L-karnitinem u hemodialyzovaných nemocných
Cibulka, Roman ; Racek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zima, Tomáš (oponent) ; Eiselt, Jaromír (oponent)
V pilotní studii bylo sledováno 12 nemocných v pravidelném dialyzačním léčení po dobu 9 měsíců, kdy 6 měsíců byli suplementováni KAR 3x týdně (vždy po dialýze 15mg/kg tělesné hmotnosti i.v.). Byl zkoumán účinek KAR na červený krevní obraz, kdy příznivý vliv suplementace byl již opakovaně prokázán, dále pak ovlivnění lipidového metabolismu, stav nutrice, ukazatele metabolismu VR, antioxidační ochrana a některé parametry kalciofosfátového metabolismu [Veselá et al., 2001]. Vzhledem k tomu, že výsledky u 12 nemocných přinesly řadu pozitivních nálezů a i některé nečekané, jako například příznivé ovlivnění hyperfosfatémie dialyzovaných 30 nemocných, rozhodli jsme se provést širší studii, kde bychom mohli tyto první nálezy potvrdit. Hlavním cílem tohoto projektu tedy bylo zaměřit se na vliv suplementace KAR na změny některých metabolických parametrů, který by měly být příznivě ovlivněny podporou intramitochondriální beta-oxidace. Patří k nim vedle metabolismu lipidů a zlepšení nutrice, podle našich předchozích zkušeností, také ovlivnění oxidačního stresu a kalciofosfátového metabolismu a tedy možnost zpomalení rozvoje aterosklerózy a renální kostní choroby u hemodialyzovaných nemocných. Dalším cílem bylo adaptovat ruční fotometrickou metodu na stanovení volného KAR pro použití na automatickém biochemickém...
|
|
|
Vyhledávání poruch funkce štítné žlázy u těhotných žen
Urválek, Jiří ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Onemocnění štítné žlázy je poměrně častou poruchou, která postihuje asi 5% obyvatel ve vyspělých zemích, a to převážně žen. Těhotenství ovlivňuje funkci štítné žlázy v mnoha směrech. U zdravých těhotných žen zvládá jejich štítná žláza zvýšené nároky jen s malými výkyvy v sérových hladinách FT4 a TSH. U žen, které mají omezený výkon štítné žlázy se může vyvinout hypotyreóza. Naše studovaná skupina zahrnovala 1720 těhotných žen, které přicházely do laboratoře v rámci screeningu Downova syndromu v 1.trimestru těhotenství. S jejich souhlasem byly v séru stanoveny hladiny TSH, anti TPO, resp.FT4. Gestační hypertyreóza není příliš obvyklá, nízká hladina TSH může být způsobena vysokou koncentrací hCG, jehož thyreotropní aktivita je dobře známa. Ve sledované skupině bylo 62 těhotných žen (3,6%) s TSH < 0,1 mU/l a 10 (0,58%) s FT4 > 22 pmol/l. Ve skupině s nízkou hladinou TSH (<0,1 mU/l) byla průměrná koncentrace free hCG 120,4 ug/l, což je signifikantně vyšší než ve skupině s normální nebo zvýšenou hladinou TSH ( 0,1 - 4,0 resp. >4,0 mU/l) 63,2 resp. 64,9 ug/l. Hypotyreóza může mít vliv na zhoršený novorozenecký nebo dětský neuropsychologický vývoj a na problémy v těhotenství u matky. Zvýšené sérové koncentrace TSH (TSH > 4,0 mU/l) jsme nalezli u 5,0 % ze 1720 těhotných. Deset z oněch 85 (10,6%) žen mělo...
|
|
|
Úloha NAD(P)H oxidasy v signální transdukci
Vejražka, Martin ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Zima, Tomáš (oponent)
Reaktivní formy kyslíku se vetšinou vnímají jako nebezpecné, cytotoxické látky, které se podílejí na patogenezi mnoha onemocnení tím, že poškozují biomolekuly. Mají však i nezastupitelnou úlohu pri mnoha fyziologických funkcích. V realtivne nízkých koncentracích se podílejí na signální transdukci. Jsou zapojeny do signálních drah ovlivnujících fosforylaci bílkvin, genovou expresi, dostupnost oxidu dusnatého ci koncentraci intracelulárního vápníku. V konecném efektu se podílejí napr. na rízení bunecného cyklu a apoptzy. Z orgánového hlediska se v poslední dobe venuje velká pozornost jejich úloze pri regulaci napetí cévní steny. Mezi nejvýznamnejší zdroje reaktivních forem kyslíku se dnes pocítají NAD(P)H oxidasy, enzymy blízké fagocytární NADPH oxidase, jež hraje nezastupitelnou roli v imunitní odpovedi. V této práci jsme se venovali srovnání vlastností NAD(P)H oxidasy v cévní stene u normotenzních a hypertenzních laboratorních zvírat. V pokusech s bunkami kultivovanými in vitro jsme ukázali, že se liší aktivity tohoto enzymatického systému mezi bunkami z normotenzních a hypertenzních jedincu. Liší se také regulace NAD(P)H oxidas, prinejmenším pokud jde o jejich ovlivnení angiotensinem II a kyselinou mocovou. Na zacátku experimentálních prací jsme narazili na neocekávané vlastnosti apocyninu, známého...
|
|
|
Vyšetřování poruch štítné žlázy v těhotenství a stanovení referenčních intervalů užívaných laboratorních tyroidálních markerů
Springer, Drahomíra ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Průša, Richard (oponent) ; Zamrazil, Václav (oponent)
Zdravý vývoj plodu je podmíněn dostatečným množstvím volného tyroxinu, který v počátku těhotenství přijímá plod pouze od matky. I malá nepoznaná porucha funkce štítné žlázy, která nemusí ohrozit průběh gravidity, může mít negativní vliv na psychomotorický vývoj dítěte. Včasná a správná diagnóza a léčba jsou spolehlivou prevencí následků, proto je vhodné vyšetřovat TSH i FT4. Zároveň je vhodné vyšetřovat i hladinu anti-TPO protilátek, jejich pozitivita je spojována nejen se zhoršeným výsledkem těhotenství, ale i s výskytem poporodní tyreoiditidy. V sérech 7350 žen v 9.-11. týdnu těhotenství, u kterých byly vyšetřovány free hCG a PAPP-A jako markery screeningu Downova syndromu, byly stanoveny hladiny TSH, anti TPO a FT4. Pro správné hodnocení výsledků byly stanoveny referenční intervaly pro jednotlivé parametry u těhotných žen. (...) Doporučené vyšetřování pouze žen, které mají osobní nebo rodinnou historii poruch funkce štítné žlázy nebo jsou symptomatické, by v našem souboru vedlo k odhalení pouze 58,8% žen, u kterých byla všeobecným vyšetřováním stanovena některá z poruch funkce štítné žlázy. U žen s diagnostikovanou subklinickou hypotyreózou, která je pro vývoj plodu nejrizikovější, to bylo pouze 21,9 %. Prezentované výsledky významně podporují vhodnost všeobecného screeningového programu pro vyšetřování...
|
|
|
Biochemická diagnostika expanzních kontuzí mozku
Vajtr, David ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Bouška, Ivan (oponent) ; Zima, Tomáš (oponent)
Úvod: Traumatické poranění mozku (TBI) je jednou z hlavních příčin morbidity a mortality. Vyléčení a uzdravení pacientů je závislé na typu, závažnosti a lokalizaci poranění, ischemii a zánětlivé odpovědi po traumatu mozku. Jednou z nečastějších příčin smrti je nárůst nitromozkového tlaku, a postupný nekontrolovatelný otok mozku u pacientů. TBI s pouští řadu reakcí jejichž výsledkem jsou změny astroglií a proteinů cytoskeletu u ložiskového a difuzního poranění. Kontuze mozku může být dynamická a expanzivní. Bylo prokázáno, že expanzní kontuze mozku je způsobena poškozením mozkové tkáně, zejména hematoencefalické bariéry (BBB). Poškození BBB je z části zapříčiněna aktivací prozánětlivých faktorů, a protektivní kaskáda zahrnuje uvolnění IL-6 z glie. Proteiny uvolňované do krevního oběhu z poškozených tkání v průběhu primárního nebo sekundárního poranění mozku mohou být využity jako ukazatelé poškození gliovýcha gangliových buněk (NSE, S-100B, GFAP a NF-H). S-100B astrogliální protein je ukazatel TBI a ve studiích byl prokázán jeho význam jako markeru poškození BBB po poranění mozku. GFAP je strukturální gliální protein, NSE je protein neuronální. Sérové NF-H mohou monitorovat disrupci a narušení axonů u pacientů s DAI. Cíl: Cílem této práce ylo podat přehled o významu biochemických ukazatelů závažnosti...
|
|
| |
|
|
Laboratorní diagnostiky mikrometastáz u pacientek s karcinomem prsu
Mikulová, Veronika ; Zima, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Marek (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Úvod: Přítomnost cirkulujících nádorových buněk (CTC) v periferní krvi je asociována s horší prognózou a časným relapsem u pacientek s karcinomem prsu. Stanovení přítomnosti CTC v periferní krvi je nyní považováno za tzv. tekutou biopsii. Cílem této práce bylo stanovení přítomnosti CTC a jejich molekulární charakterizace s potenciálním využitím nejen jako nový biomarker pro sledování účinnosti systémové terapie ale také jako vhodný nástroj pro stratifikaci pacientek a následnou individualizaci léčby karcinomu prsu. Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 54 pacientek s časným karcinomem prsu. Opakovaně jsme odebírali 10ml periferní krve pro stanovení přítomnosti a charakterizaci CTC v průběhu léčby. Izolace a detekce CTC byla provedena za použití AdnaTest BreastCancer™ kitu (AdnaGen AG, Německo) využívající kombinaci imunomagnetické separace s multiplex PCR pro stanovení transkriptů epiteliálních a tumor-asociovaných genů (EpCAM, MUC1 a HER2) v lyzátu CTC. Následně byla cDNA z izolovaných CTC použita pro analýzu genových expresí TOP1, TOP2A, CSTD, ST6GAL, KRT19 a aktin pomocí nově navržených a optimalizovaných esejí pomocí kvantitativní PCR (qPCR). Výsledky qPCR byly analyzovány pomocí softwaru Genex (MultiD Analysis). Výsledky: Celkem jsme vyšetřily 195 vzorků periferní krve. Přítomnost CTC...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.