|
|
Chrámy vědění osiřely: Intervenční úsilí představitelů protektorátní správy o zmírnění následků německé akce vůči českému vysokému školství na podzim roku 1939
Borl, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje snaze protektorátní správy vypořádat se s následky německého zákroku ze 17. listopadu 1939, kdy v odvetě za předchozí demonstrace došlo k uzavření českých vysokých škol a zatčení a následné internaci více jak tisícovky jejich studentů v koncentračních táborech v Německu. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Prví pojednává stručně o příčinách, průběhu a bezprostředních následcích německé "Zvláštní akce 17. listopadu 1939." Náplní druhé pak je snaha dosáhnout propuštění a návratu studentů domů, realizovaná prostřednictvím intervenčních zákroků státního prezidenta Háchy a protektorátní vlády u představitelů okupačního režimu, dále zhodnocení jejich taktiky a úspěšnosti při těchto zákrocích. Předmětem další kapitoly je popis a rozebrání problémů, které uzavření vysokých škol doprovázely a s nimiž se byla protektorátní správa též nucena nějakým způsobem vypořádat. Jednalo se zejména o umístění studentů, kteří zůstali na svobodě, jimž však bylo pokračování ve vysokoškolských studiích znemožněno a jež se vláda prostřednictvím otevírání abiturientských kurzů a pomoci při hledání zaměstnání snažila uchránit před nebezpečím nuceného pracovního nasazení v Německu, dále o otázku případného studia na vysokých školách v Německu, promocí absolventů, pensionování vyučujících aj....
|
|
|
Problematika lapkovství na Moravě v 1. pol. 15.stol.
Müllerová, Monika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je problematika činnosti lapkovských bojových družin. Práce je vedena formou sondy do výseku dějin zahrnující první polovinu patnáctého století na Moravě. Zkoumáním dochovaných pramenů proniká hlouběji do problematiky sociální struktury družin, způsobu života jednotlivých členů a jejich příslušnost k vůdcům. Práce popisuje typologii kriminálního jednání podle početnosti výskytu v pramenech a zkoumá příslušnost družin k vyšší šlechtě. Autorka se také zabývá samotnou strukturou pramene a rozebírá různé pohledy jakými je k němu možno přistupovat. Pokouší se uchopit problematiku jako sociální, právní i politický problém.
|
|
|
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.
|
|
|
Strakonická jednota v zápase o moc v Českém království v polovině 15. století
Pátý, Lukáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá strakonickou jednotou, spolkem převážně katolických stavů z roku 1449. Pokouší se k tématu přistoupit jinak, než jak to činila starší literatura, která se strakonické jednotě nevěnovala speciálně, ale pojednávala o ní většinou pouze v rámci líčení českých vojensko-politických dějin. Diplomová práce se snaží pomocí rozboru korespondence pánů z Rožmberka a dalších pramenů přinést o strakonické jednotě nové poznatky. Pokud jde o samotný průběh jejího vojenského a diplomatického zápasu s jednotou Jiřího z Poděbrad, je kladen důraz na vybrané, méně známé aspekty. Zcela samostatně je zpracován vztah strakonické jednoty k vedlejším zemím České koruny a k zahraničím zemím, kde jednota hledala spojence. Poslední velký oddíl práce je věnován členům jednoty. Na základě shromážděných údajů o jednotlivých osobnostech, popřípadě městech, která vstoupila do jednoty, je zkoumána jejich politická dráha, motivace přistoupení k jednotě, majetkové poměry a vztahy mezi členy navzájem. Vše vypovídá o míře síly a jednolitosti strakonické jednoty. Zrekapitulovány jsou i dosažené výsledky činnosti jednoty a další uplatnění členů ve veřejném životě. V závěru přichází zamyšlení nad příčinami nevalného úspěchu jednoty a vítězství Jiřího z Poděbrad. Práci doplňuje katalog s údaji o...
|
|
|
Prácheňský děkanát v pozdním středověku
Vlasák, Jiří ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bc. Jiří VLASÁK, Prácheňský děkanát v pozdním středověku, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015, Práce se zabývá církevní správou v prácheňském děkanátu, a to především v období pozdního středověku. Práce je zaměřena zejména na jednotlivé farnosti z hlediska patronátů, jejich majetkového zázemí, územní působnosti a farního kléru. Do práce jsou zahrnuty také další typy beneficií v děkanátu a nechybí ani část zabývající se děkanátem jako celkem. Jako hlavní zdroj informací jsou použity úřední prameny pražského arcibiskupství, a to především konfirmační a erekční knihy a soudní akta pražské konzistoře. Klíčová slova: církevní správa, prácheňský děkanát, 14. a 15. století, fary, duchovenstvo, majetkové zázemí kostelů, farní obvody
|
|
|
Turnovský děkanát v pozdním středověku
Časárová, Veronika ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
ČASÁROVÁ, V., Turnovský děkanát v pozdním středověku, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 81 s., 2 příl. Tématem bakalářské práce je zachycení vývoje a stavu církevní správy na území turnovského děkanátu, a to především v období 2. poloviny 14. a 1. poloviny 15. století. Soustřeďuji se na osobnosti farářů, na majetkové zázemí far a jejich patrony. S ohledem na tyto tři vymezené okruhy jsou členěny též jednotlivé kapitoly, které jsou dále rozvíjeny a vyhodnocovány z různých hledisek. První část práce se zabývá pouze popisem situace na jednotlivých farnostech, další pak vyhodnocuje zjištěné skutečnosti a snaží se je propojit do souvislostí. Této ústřední části předchází stručný přehled dějin církevní správy v daném období na území českého státu. Klíčová slova: Turnov, církevní správa, děkanát, farnost
|
|
|
Litomyšl Alberta ze Šternberka
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent)
Medievistická studie Litomyšl Alberta ze Šternberka představuje určitou fúzi dvou historiografických přístupů. Regionálněhistorického a biografického, z čehož vzniká plastický a nevšední pohled na témata, která již byla v literatuře několikrát nastolena. Především jde o dějiny biskupství litomyšlského a jeho centra v podobě panství a rezidenčního města zdejších ordinářů. Autor se snaží na tuto problematiku pohlédnout skrze osobu Alberta ze Šternberka, významného císařského preláta-diplomata, jenž zastával úřad biskupa litomyšlského v letech 1364-1368 a 1371-1380. Aby však byla sonda komplexní, je třeba vnímat veškeré souvislosti jak z Albertova života, tak z geneze mladé litomyšlské diecéze. Z toho důvodu najdeme v první části práce pramennou analýzu vzniku a formování tohoto nového církevně-správního celku a v návaznosti na ní pak zevrubnou životopisnou studii Albertova politického života. Až poté se autor dostává k samotné problematice vztahu sledovaného preláta se svou diecézí a snaží se tento vztah hodnotit z několika různých perspektiv. Důvodem takto zadefinovaného přístupu je snaha vymezit se vůči přetrvávajícímu názoru, že byli litomyšlští biskupové doby Karla IV. (převážně vysoce postavení politici či úředníci) spíše "titulárními" preláty než reálnými správci své diecéze. Na příkladu...
|
|
|
Vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Klír, Tomáš (oponent) ; Šimůnek, Robert (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na vztahy města Cheb a české šlechty v pozdním středověku (tj. od 2. poloviny 14. století do počátku 16. století) se zvláštním důrazem na dobu husitských válek a dobu života a vlády Jiřího z Poděbrad. Práce si všímá těchto vztahů v rovině konfliktní (války a soudy) a nekonfliktní (např. obchod, vzájemná pomoc, předávání informací), snaží se uvedené jevy obecně charakterizovat a komparovat. Součástí práce jsou rovněž případové studie, které se zaměřují na otázku možnosti poznání vzájemné interakce mezi sledovanými stranami a na konkrétní rody, u kterých došlo k přesunu z Chebu do Čech či naopak.
|
|
|
Zápisky Václava Rosy jako pramen pro poznání náboženských poměrů prvé poloviny 16. století
Francová, Marie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce vychází ze zápisků utrakvistického faráře Václava Rosy, který působil na různých farách v letech 1516-1560. Zápisky poskytují informace k jeho itineráři (místa a délka pobytů), k poměrům na jednotlivých utrakvistických farách po stránce personální i hmotné, dovolují sledovat vztahy farního kléru s konsistoří a s místními vrchnostmi, ale obsahují také reflexi politických událostí pražských i celostátních (1524, 1547). Analýza hlavního pramene byla doplněna sledováním širších souvislostí s přihlédnutím k dalším písemným pramenům, především ke kronice Bartoše Písaře a spisu Sixta z Ottersdorfu. Zpracování se zaměřilo na postižení vnitřních poměrů v utrakvistické církvi, podalo charakteristiku Rosy jako člověka i jako kněze. Tato sonda do individuálního života jednoho z utrakvistických kněží by měla sloužit jako případová studie přibližující životní podmínky nekatolického duchovenstva.
|
|
|
Židovské půjčky ve středověkém Znojmě na základě rychtářské knihy z let 1425-1426
Holeček, Kajetán ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Anotace: Jedním z odvětví, v němž se Židé ve středověku podíleli na hospodářské činnosti měst, bylo finančnictví. Vzhledem k tomu, že ve středověké společnosti panoval pro křesťany oficiální zákaz půjčování peněz na úrok, byli to Židé, kteří byli v této oblasti městského hospodaření výrazně aktivní. Bylo tomu tak i ve Znojmě, kde je z let 1415-1438 dochováno sedm městských knih, které se věnují především zápisům židovských úvěrů a půjček. Z těchto zápisů lze vyčíst podrobnosti stran poskytnutí půjčky: jména účastníků transakce, rovněž jejich místní původ i okolnosti půjčky jako takové. Ukazuje se, že všichni dlužníci nebyli nutně obyvateli města, ale pocházeli i z městského okolí, rovněž jejich stavovská příslušnost je různá. Na základě údajů z knihy z let 1425-1426 budu rekonstruovat síť vztahů mezi židovskými věřiteli a jejich dlužníky ve Znojmě a jeho okolí.
|
host ::
RSS.