Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 159 záznamů.  začátekpředchozí150 - 159  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Objekty vstupní zóny Papírny WANEMI, a.s. v Zábřehu
Horký, Jan ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se řeší objekty vstupní zóny u připravované novostavby energeticko-papírenského závodu WANEMI a.s. v Zábřehu. Jde o objekt prezentačního pavilonu a administrativní budovu. Návrh se slučuje funkci kanceláří a parkovacího domu do jediného objektu tak, aby se zmenšil zábor zemědělské půdy. Garáže středem protíná velký otevřený světlík, v jehož středu jsou vysazeny stromy. Lidé se tak pohybují takřka v korunách stromů. Výstavní pavilon je situován na průsečíku pohledových os významných krajinných prvků a jejich prodloužení se promítá až do jeho interiéru, kde určují hlavní prostory. Návštěvník objektu prochází po stoupající trase vzhůru kolem jednotlivých výhledů, aby svou cestu zakončil v hlavním společenském sále v patře.
Konverze Beuronské kaple
Burgerová, Lenka ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Kaple bývalého boromejského kláštera v Teplicích je významnou památkou na činnost mnišské dílny benediktinského řádu. Klášter, který je dnes jednou z budov teplického gymnázia, byl postaven v ulici na bývalých hradbách, prestižním bulváru. Dnes je to budova obklopená architektonicky bezcennými a nevhodně umístěnými stavbami a bulvár se změnil ve frekventovanou ulici, kde většinu historické zástavby nahradily paneláky. Úkolem architekta je zde vrátit budově život a vrátit ji do veřejného prostoru, propojit „veřejné=město“ se „soukromým=školou“. Vrátit prostoru důstojnost a jistou monumentalitu a poskytnout škole prostor pro pořádání workshopů, studentských setkání, ale i akcí, které propojují školu s městem: výstav studentských prací, koncertů, diskusí, happeningů, dokonce svateb. Studenti gymnázia jsou na malém městě budoucí intelektuální elitou místa a nově upravený prostor má šanci upevnit jejich vazbu k místu, která se posléze může projevit třeba tím, že své pracovní uplatnění budou po vysokoškolských studiích hledat v Teplicích. Věřím, že architektura má moc vytvářet vazbu k místu a genius loci, a že otevírá fyzický i mentální prostor. Právě takové „otevření prostoru“ si gymnázium i kaple, o jejíž existenci málokdo v Teplicích ví, 20 let po „Sametové revoluci“ zaslouží.
Konverze plynojemu, Ostrava - DOV
Dvořáčková, Kateřina ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je rekonverze plynojemu na území NKP Vítkovice v Ostravě. Objekt je umístěn v kontaminovaném území areálu bývalých vysokých pecí a koksovny, proto před jakoukoliv rekultivací je nutno provést dekontaminaci. Plynojem je spolu s dalšími objekty určen pro nové využití, ostatní objekty jsou buď určeny ke konzervaci, či zbourání a nahrazení jinými objekty. Koncept návrhu vychází z urbanistického uspořádání objektů v areálu a reflektuje jejich budoucí využití. Plynojem je umístěn na spojnici nejatraktivnějších objektů a to se odráží v členění jeho hmoty. Vytváří tak prvky ulice a náměstí se zajímavými průhledy, průchody, pohledy na dominanty areálu, to vše v prostředí chráněném stávající střešní strukturou. Funkční dělení: Objekt je rozdělen do 4 segmentů, z nichž každý má vlastní funkci – kongresové centrum, muzeum, hotel a administrativa. Jednotlivé funkční rozdělení se může změnit podle požadavků investora, může tak dojít k přesunutí jednotlivých funkcí na dva či více segmentů a vypuštění jiných funkcí, či jejich ponechání a vzájemné prolínaní v rámci jednotlivých pater, ale také mimoúrovňové. Urbanistická koncepce: Objekt je rozčleněn do segmentů aby co nejlépe reflektoval své okolí. Z hlavní ulice spojující šestou ústřednu a objekt vysokých pecí jsou voleny vstupy do plynojemu. Z přízemí vede rampa do suterénu, kde je situována recepce, komerční jednotky, šatna, stravovací zařízení, internet café, wc a hlavní vertikální komunikace do jednotlivých segmentů. V přízemí je umístěno zázemí pro jednotlivé funkce pro snadný přístup zásobování . Každý segment je dále od prvního nadzemního podlaží dělen na funkci vertikální komunikace a vlastní funkce, spojené volným prostorem zeleně. V 5.np je pak na každém segmentu zimní zahrada, která je zastřešena stávající střešní strukturou, která je opatřena ETFE fólií. Konstrukce střechy je vynášena jako kdysi zvon plynojemu přes kladky umístěné na 32 sloupech profilu I. Plynojem tak dostává dvě tváře, starou, monofunkční, obrácenou vně a reflektující areál nkp, a novou, polyfunkční, obrácenou dovnitř, chráněnou, avšak propojenou se stávající strukturou území. Konstrukce nové části je vsazená do stávajícího pláště, je od stávající konstrukce oddilatovaná a založena na pilotách. Jedná se o ocelový skelet radiálního uspořádání s osami nosníků směřujícími do středu plynojemu. Na ocelových sloupech jsou příhradoviny 1,5m vysoké vynášející rozpon 15m. S távající konstrukce je zakonzervována a v případě nutnosti opatřena bezpečnostními konstrukcemi.
Vědeckotechnický park ve Zlíně
Kuklová, Zuzana ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Zuzana (23:46): Project is rekonstruction of building number 24 and new building on space of building number 25 (technical condition of this building doesn´t alowed any use) in area of former bata´s factory in Zlín. Big importancy of this area mirrors in way of redefining urbanism and character of reconstruction of n.24. New building recpect this situation with own volume and heigh, but look of the building shows its new presents and high-tech character of functions inside. Project creates a space for three parts of Business centre- teaching centres for actual companies, universal spaces to rent whith laboratories and offices and science centre for Tomas Bata University. Area contains also undergroun parking, restaurant and another retail spaces. Idea is to create atractiv space for work, interaction and relax-all very important factor for difficult psychical work. anotace anglicky Projekt rieši rekonštrukciu budovy číslo 24 a dostavbu nového objektu na mieste technicky a staticky nevyhovujúceho objektu číslo 25 v areále bývalej baťovej fabriky v Zlíne pre potreby podnikatežského centra a výzkumných ústavov Univerzity Tomáša Bati. Vzhžadom na význam tejto lokality sú zasahy do stávajúceho objektu minimálne a tento si zachováva svoj výraz preslávenej medzivojnovej architektúry Zlína. Urbanistickém štruktúre siesta sa podriaduje svojou stopou a objemom aj novo budovaný objekt, tento však dáva svojim výrazom jasne najavo svoju novú prítomnosť a hi-tech podstatu výskumu ktorý v ňom nachádza svoje miesto. Stavebný program je rozdelený do troch celkov. Dva z nich sú riešené v budove č. 24 - školiace strediská konktétnych subjektov a podnikatežské centrum tvoreneé umiverzálnymi prenajímatežnými plochami kancelárií a laroratórií. Treťou časťou sú výskumné pracoviská ústavov UTB pre ktoré je navrhovaný nový objekt. K týmto funkčným celkom je doplnená vzbavenosť vo forme podzemného parkoviska, stravovacieho zariadenie pre zamestnancov a ďalších komerčných priestorov zatraktívňujúcich areál. Ideovu je vytvoriť mnohotvárne a príjemné pracovné prostredie s vežkou mierov priestorov pre stretávanie, interakciu a relax, ktoré sú při duševne vysoko náročnej práci nesmierne doležité
Enviromentální vědeckotechnický park v Zábřehu
Kratochvílová, Šárka ; Macek, Karel (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce rozvíjí záměr vybudovat v Zábřehu ekologický projekt založený na využití obnovitelných zdrojů energie a recyklaci surovin. Studie se zabývá možným rozšířením plochy areálu a snaží se jej členit do funkčních zón, kdy zóna hlavní výroby zůstává nezměněna (již zpracovaný projekt) a v zóně extenze jsou řešeny sklady výroby, ev.extenze výroby. Podrobněji je pak zpracována třetí zóna, tzv.zelená zóna, což je pás pozemku dělící areál od silnice II.třídy č.315, který by měl tvořit jakousi vstupní bránu a plíce celého areálu . Zelená zóna je pojata jako pobytový park s vodními prvky (biotopy, jezero, vodní nádrž), který je protnut dřevěnou lávkou, jež spojuje objekt multifunkčního pavilonu s administrativně-správní budovou a končí na uměle vytvořeném ostrově, resp. jako torzo ve vodách jezera, čímž symbolizuje vědu, jejíž konec je pro člověka také v nedohlednu. Lávka je totiž zároveň osou mezi plánovanými vědeckotechnologickými centry pro přímé zpracování odpadní suroviny. Administrativní budova a pavilon byly pojaty jako „druhá příroda“, ryze člověčí výtvor, což se zřetelně projevuje i na použitých „nepřírodních“ materiálech. Jejich koncept se snaží naplnit požadavky investora a současně využít obnovitelných zdrojů energie za dodržení některých zásad stavební biologie (požadavek autorky).
Vědeckotechnický park ve Zlíně
Kožíšek, Vladimír ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je návrh vědeckotechnického parku při univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Ten je členěn na tři pracoviště: na výukové a školící, pracoviště pro aplikovaný výzkum a podnikatelské centrum. Lokalita, kam je projekt situován, se nachází v místě bývalého továrního areálu firmy Baťa, konkrétně v jeho východní části. Diplomová práce se v analytické rovině zabývá rozborem dotčené lokality, hodnotí ji z hlediska jejího potenciálu a na závěr stanovuje hlavní priority, které by měly být aplikovány v návrhu. Průvodní zpráva pak dále popisuje a upřesňuje vlastní návrh tak, jak je zpracován v grafické podobě ve formě situací, schémat, půdorysů, řezů, pohledů a vizualizací. Konkrétně se návrh zabývá rekonstrukcí bývalé výrobní budovy č. 24, návrhem nové budovy č. 25 a řešením prostoru mezi nimi. Návrh se v první řadě snaží celou lokalitu zatraktivnit a vnést do ní funkce, které by doplňovaly zadáním stanovené funkce technologického parku. Funkce technologického parku pak jsou rozčleněny s ohledem na požadavky vyplývající ze zadání investorů. Z urbanistického hlediska se návrh snaží řešit daný problém způsobem, který vychází z podstaty místa. Využití objektů, které zůstávají v lokalitě zachovány, je navrženo tak, aby nenarušovalo jejich architektonický výraz a statickou podstatu. Architektonický výraz nových objektů je zvolen tak, aby se nestavěl do opozice vůči celkovému architektonickému výrazu dané lokality. V návrhu je uplatněn princip využití solární energie.
Science & Technology Park in Zlín
Valenta, Peter ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
The Moravian town of Zlin has now dual look: It is not only historical important architectural monument, but it is also dynamic town with vital public and bussiness life and University of Tomas Baťa. The factory covers important architectural and spiritual heritage, which is even today everywhere visible. Designed science-technical park is situated in Zlin, in previous Baťa´s factory, in the place of late swimming pool for employee. Manufactory is typical of its urbanistic solution. Location of science-technical park is on the border line of the “new“ and “old“ centre of Zlin and shakeups inauguration centre-line of previous factory.
Science & Technology Park in Zlín
Zelik, Radovan ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
artistic workshop focused on enhancment and development of the central urban zone. Based on former urban idea of education as one of the basic activities to comunicate a presentate the cultural ideas.
Konverze VI. energetické ústředny, Ostrava - DOV
Navrátil, Oldřich ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce bylo rekonstruovat a najít novou náplň a program pro průmyslový objekt v areálu bývalých železáren. Objekt je součástí národní kulturní památky Vítkovic a vztahují se na něj kritéria památkové péče. Objekt je jednolodní halou bez vnitřního členění v němž jsou umístěny dvě dmychadla, které byli součástí technologického okruhu výroby železa. V současnosti je technologie v objektu už nefunkční. Abych mohl začít přemýšlet o nové náplni a rekonstrukci objektu, musel jsem se udělat názor na fungování celé kulturní památky a navazujících průmyslových ploch . Prvotní snahou bylo zapojit areál a blízké okolí zpět do života města, Vítkovic a celé Ostravské aglomerace. Ze strany Vítkovic jsem navázal na hlavní osovou , která jimi prochází a tu jsem prodloužil do areálu. V areálu se potkává z další osou, která přichází s centra Ostravy přes plánovanou novou zástavbu Nové Karoliny. Volné objekty a plochy se přímo nabízí k využití pro univerzitní areál. Podoba a duch místa by silně potrhl využití areálu pro Technickou část báňské univerzity. Volné plochy kolem ní by sloužili k výstavbě podnikatelského a výzkumného centra.. Okamžitá návaznost mezi těmi to třemi prvky : vzdělávací institucí, výzkumnými a inovačními podnikatelskými aktivitami a výrobními závody by vedla k přímé interakce. Předávání zkušeností z praxe a aplikace výzkumu do výroby. To vše za vytvoření zelených pobytových ploch, vodních prvků a nového centra přímo v areálu. Výše popsané urbanistické zásahy vycházejí také z požadavků odsouhlaseného územního plánu, včetně nové tramvajové linky začleněné do zeleného pásu. Samotná budovo VI. Ústředny je jedinou „skutečnou“ budovou v areálu. U ostatních objektů se spíš jedná o ocelové nosné konstrukce pro nejrůznější technologická zařízení doplněná o zastřešení. To a její úcty hodný volný vnitřní prostor ji předurčují jako centrum aktivit . V mé projektu jsem se snažil ji proměnit v reprezentační objekt jak kulturně památkového areálu tak i plánovaného univerzitního areálu. Moje představa je , že objekt bude složit k reprezentačním účelům, jako vzdělávací středisko i jako výstavní areál. Hlavní ideou samotných stavebních úprav bylo co nejvíc zachovat ducha stavby. Jasně oddělit a přiznat nové úpravy za pomocí kontrastních průniků nového starým. Veškeré provozní prostory jsou umístěny do patra na úrovni terénu. V západní části objektu se budou nacházet prostory a zázemí právě pro pořádání společenských a kulturních akcí. Z této části bude taky vstup do prostorů kolem základů dmychadel, které budou sloužit budˇ jako stálá expozice zabývající se historií areálu nebo jako výstavní prostory. U vstupu bude recepce s malou prodejnou a kavárnou, které budou zázemím i pro kulturní akce. Východní část budovy bude mít vlastní vchod a její prostory budou sloužit k vzdělávacím účelům. Místnosti na sebe navazují a pomocí pohyblivých příček se dají dle potřeby spojovat. V návaznosti na klubové zařízení mohou sloužit ke konferenčním účelům. Nad nimi pak následuje čistě technické patro a nejvyšší úroveň je ve výšce plošin dmychadel. Tím vzniká obrovský vnitřní prostost pro široké spektru kulturních a společenských akcí. Čemuž má napomáhat i libovolně dimenzované pohyblivé hlediště zapuštěné do technického patra. Nosná konstrukce nových prvků navazuje na tradiční ocelové konstrukce. To odpovídá původním konstrukcím a i výrobnímu programu železáren.
Vědeckotechnický park ve Zlíně
Šimoníček, Stanislav ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce bylo definovat samostatný prostor náměstí Práce, vytvořit centrální shromažďovací místo izolované od ruchu přilehlé třídy Tomáše Bati, řešením doplnit dominanci stávajících staveb Baťovské éry, oživit a zatraktivnit ho chodcům a s tím spojené dopravní řešení, urbanistické uspořádání silnic a nově vzniklých ulic, návrh vědeckotechnologického parku a bydlení v centru města, parkování pro nově navržené objekty. Architektonicko urbanistické řešení se zabývá novou náplní pro náměstí Práce, sloužícího původně jako nástupní plocha pro tehdy rozkvétající Baťovi podniky. S úpadkem této slavné éry ztrácí i náměstí svojí majestátnou funkci. Navržené řešení ,,očišťuje“ náměstí od aut, respektuje výhledové osy, vytváří nový rastr narovnáním Březnické ulice rovnoběžné se ,,zelenou osou“ oddělující starou a novou část Zlína, kolmo na třídu Tomáše Bati, vnáší nové restaurace, kavárny, obchody, bydlení a pracovní příležitosti. Vědeckotechnologický park uzavírá náměstí ze severní strany. Je navržen na místě bývalé nemocnice, která se nacházela naproti budově 21. Pokračuje nenuceně v uliční fronte a zároveň je spojnicí mezi fakultou managementu a ekonomiky novým univerzitním centrem. Výškově odpovídá okolní zástavbě.Je rozdělen do dvou částí, mezi nimiž nám probíhá výhledová osa skrze areál SVITU. Bytový dům uzavírá náměstí ze západu. Orientace bytů je tedy východ – západ. Byty v něm obsažené mohou sloužit i jako zaměstnanecké pro přiléhající vědeckotechnologický park. Kce je skeletová a obložena cihlami KLINKER odpovídající okolní zástavbě. Obsahuje malometrážní byty do 100m2, kategorie 2+kk a 1+kk.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 159 záznamů.   začátekpředchozí150 - 159  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.