|
|
Hudba v českém vězeňství
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
"Hudba v českém vězeňství" je etnomuzikologickou studií fungování hudby ve vězení Práce středí na roli hudby v každodenním životě odsouzených a při výchovných aktivitách. Zabývá se vztahem odsouzených k hudbě, hudebními činnostmi ve věznici a přístupem vězeňské služby ČR k hudebním aktivitám. Cílem diplomové práce je podat plastický vu hudby a hudebních aktivit v českém vězeňství podoby, v jakých se hudba ve věznicích objevuje, a na základě výpovědí odsouzených a zaměstnanců vězeňské služby ukázat, jaké zde má funkce. e vězení, tedy prostředí takzvané totální instituce, se lidé ocitají v extrémních podmínkách, které ovlivňují široké spektrum jejich prožívání. S nástupem do výkonu trestu odnětí svobody se odsouzený potýká s mnoha změnami, jež negativním způsobem ovlivňují kvalitu jeho života. Z výzkumu vyplývá, že hudba je pro některé vězně velmi důležitým prvkem, který může výrazně ovlivnit jejich chování a prožívání pobytu ve vězení a může jejich neblaze pociťovaná omezení z toho vyplývající ředkládaná á práci se tak pokouší se v izolovaném prostředí mění u odsouzených vnímání funkce hudby oproti témuž během život na svobodě. Jakou roli hraje hudba v uvězněného? A v jakém modu hudební produkce má vězeň k hudbě přístup? Klíčová slova: vězení, totální instituce, hudba ve věznici, poslech hudby, koncerty ve...
|
|
|
Karel Velebný a jeho působení na českou jazzovou scénu v 70. a 80. letech 20. století
Pudlák, Jan ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Eben, David (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá českým jazzovým multiinstrumentalistou, skladatelem a pedagogem Karlem Velebným. Cílem práce je popsat jeho vliv na československou jazzovou scénu a také postihnout, v čem spočívá jeho odkaz následujícím generacím jazzových hudebníků. V práci se vedle analýzy diskurzu o Karlu velebném v české literatuře věnuji analýze textů Karla Velebného, v nichž sleduji jeho estetické hodnoty, na jejichž základě jsem vypracoval hypotézu o Velebného představě ideálního jazzového stylu a s ní související koncepci žádoucí a nežádoucí modernosti v jazzu. Tuto představu podrobuji analýze a předkládám ji jako onen odkaz Karla Velebného následujícím generacím, přičemž tento odkaz vykresluji jako hlavní stopu vlivu Karla Velebného na československou jazzovou scénu.
|
|
| |
|
|
Hudební etnografie kreativniho kolektivu SDBS
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Tato práce je hudebně etnografickým výzkumem činnosti nezávislé pražské komunity sdbs, která se zabývá pořádáním koncertů a hudebních festivalů. Kreativní kolektiv sdbs (jak zní celý název uskupení) se na "alternativní" kulturní scéně objevuje od roku 2010. Za tu dobu uspořádal mnoho koncertů a hudebních festivalů, především se však zaměřuje na tvorbu dvou festivalů: Ruins of Intolerance a Psy-High. Kolektiv sdbs je intelektuální skupina, která svou aktivitu silně konceptualizuje a teoretizuje, což se nejvíce projevuje na dvou zmíněných festivalech, jejichž analýze se proto ve své práci věnuji. Při svém bádání kladu důraz především na činnost kolektivu sdbs na poli hudební produkce. Skrze její výzkum se snažím porozumět konkrétním hudebním prvkům, které identifikuji jako typické pro tuto hudební oblast. Mou snahou je skrze pozorování a dlouhodobé insiderské zkušenosti popsat konkrétní hudební aktivity a na základě rozhovorů s aktéry porozumět a interpretovat myšlenkové koncepty stojící v pozadí popisované aktivity. Svůj výzkum rámuji hudebně-antropologickým modelem Allana P. Merriama, ve kterém sleduji tři analytické složky činnosti komunity: konceptualizaci, chování a hudební zvuk. V celé činnosti kolektivu se objevují silné motivy "vymezení se vůči dominantní kultuře" a "hledání svobody",...
|
|
|
Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení
Kašparová, Žofie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení autor práce: Žofie Kašparová 2014 Abstrakt V této práci etnografickou metodou zkoumám pražskou gypsy jazzovou kapelu Sylvanio Orchestra (název je kvůli zachování anonymity změněn). Ve výzkumu vycházím převážně ze svých pozorování při performancích, z rozhovorů se členy kapely i ze své osobní zkušenosti hudebnice a často jediné ženy v mužském kolektivu. Práce je tedy do jisté míry autoetnografií. Svůj výzkum jsem soustředila na pražskou neromskou kapelu Sylvanio Orchestra, která hraje gypsy jazz. Popisuji, jak vypadají jejich performance, převážně jam sessiony (tedy participativní performance) a jaké mechanismy v nich fungují. Jednou ze základních charakteristik žánru je virtuozita a s ní úzce souvisí soutěživost. Skupina se zvenku jeví poněkud nepřístupnou, což je způsobeno převážně intelektuálními hudebními kódy, které jsou pro outsidera neprůhledné a které souvisí s virtuozitou pro gypsy jazz typickou. Domnívám se, že virtuozita, soutěživost a další znaky gypsy jazzové performance mohou být vnímány jako maskulinní projevy. V závěru práce se pokouším vysvětlit, proč je gypsy jazz dominantně mužskou záležitostí....
|
|
|
Women Pianists at the Prague Conservatory during the First Czechoslovak Republic
Koščíková, Kristína ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Práca sleduje pôsobenie klaviristiek na Pražské konzervatoři v období Prvej republiky. Významným prameňom k pochopeniu mediálneho vnímania týchto žien bol Výstrižkový katalóg, uložený v archíve Pražské konzervatoře. Nachádzajú sa v ňom výstrižky článkov z prevažne pražských periodík, v ktorých sa vyskytla zmienka o dianí na Pražské konzervatoři alebo o koncertoch ich študentov. V práci sa nachádza podrobná analýza týchto textov, ktoré hodnotia výkony alebo sa inak zmieňujú o klaviristkách Pražské konzervatoře z rokov 1932 a 1936-1938. Z dôvodu významu historického kontextu nazerania na ženy klaviristky, ponúka práca podrobný prehľad klavírneho vzdelávania žien v priebehu 19. a začiatkom 20. storočia v českom prostredí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mapping the Individual Musical Experience in Post-Apartheid South Africa: A Bio-Ethnography of Township Dweller Lesiba Samuel Kadiaka
Zdrálek, Vít ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Lucia, Christine Elizabeth (oponent) ; Horáková, Hana (oponent)
Disertační práce je biografickou etnografií běžného hudebníka a obyvatele townshipu Mamelodi v Jižní Africe Lesiby Samuel Kadiaky (*1962). Je založena na dlouhodobém a opakovaném terénním výzkumu přesahujícím celkem jeden rok, který se odehrál v pěti obdobích mezi lety 2006 a 2011. Práce prakticky prozkoumává možnosti etnografického studia průměrného (spíše než "výjimečného") hudebníka a jeho důsledky a dopady na širší etnomuzikologický a specificky jihoafrický hudební výzkum. Představuje tak konkrétní příspěvek do širší debaty o vztahu jednotlivce a sociálních a kulturních struktur. Zároveň je přelomová také díky svému vhledu na dosud málo studované hudební praxe Siónské křesťanské církve, jejímž je pan Kadiaka členem. Konkrétní výzkum sestával především z etnografických pozorování různých typů hudebních aktivit, jichž se pan Kadiaka účastnil, jednak jako sólový hudebník ("písničkář") a jednak jako člen zmíněné církve, a hloubkových etnografických interview prováděných v průběhu šesti let. Práce se skládá z rozsáhlé biografické části, jež v několika kapitolách pracuje s narativy o jeho dětství na venkově v Ga-Mphahlele a o jeho pozdějším životě v townshipu Mamelodi. Jsou zde využity také ikonografické dobové prameny soukromé povahy. Druhá část popisuje ve třech rozsáhlých kapitolách jeho hudební...
|
host ::
RSS.