|
|
Sovereign credit risk drivers in a spatial perspective.
Záhlava, Josef ; Gapko, Petr (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje, co ovlivňuje kreditní riziko států, za zohlednění přenosů rizika. Pro měření kreditního rizika jsou použity CDS spready a úroky vládních dluhopisů jsou použity k odhadu provázanosti zkoumaných států. Hlavní přínos této práce spočívá v použití vysokofrekvenčních dat a robustních metod jako doplňku k prostorovému ekonometrickému modelu. Cílem práce je testo- vat přítomnost přenosů rizika a vyhodnotit, které ekonomické indikátory jsou rozhodující pro tržní ohodnocení kreditního rizika. Dalším cílem je vyhodnotit možnou přítomnost strukturální změny způsobené restrukturalizací řeckého státního dluhu. Výsledky analýzy potvrzují tuto strukturální změnu. K přenosu rizika dochází v období po krizi a jeho efekt se ztrácí při ekonomickém oživení. Význam eko- nomických indikátorů je vyšší v období po krizi oproti následujícímu období. Klasifikace JEL C22, C31, C33, G01, G32, G33 Klíčová slova prostorová ekonometrie, CDS spready, kreditní riziko státu, nákaza, realizovaná kovariance E-mail autora josef.zahlava@gmail.com E-mail vedoucího práce petr.gapko@seznam.cz
|
|
|
Sovereign credit risk drivers in a spatial perspective.
Záhlava, Josef ; Gapko, Petr (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje, co ovlivňuje kreditní riziko států, za zohlednění přenosů rizika. Pro měření kreditního rizika jsou použity CDS spready a úroky vládních dluhopisů jsou použity k odhadu provázanosti zkoumaných států. Hlavní přínos této práce spočívá v použití vysokofrekvenčních dat a robustních metod jako doplňku k prostorovému ekonometrickému modelu. Cílem práce je testo- vat přítomnost přenosů rizika a vyhodnotit, které ekonomické indikátory jsou rozhodující pro tržní ohodnocení kreditního rizika. Dalším cílem je vyhodnotit možnou přítomnost strukturální změny způsobené restrukturalizací řeckého státního dluhu. Výsledky analýzy potvrzují tuto strukturální změnu. K přenosu rizika dochází v období po krizi a jeho efekt se ztrácí při ekonomickém oživení. Význam eko- nomických indikátorů je vyšší v období po krizi oproti následujícímu období. Klasifikace JEL C22, C31, C33, G01, G32, G33 Klíčová slova prostorová ekonometrie, CDS spready, kreditní riziko státu, nákaza, realizovaná kovariance E-mail autora josef.zahlava@gmail.com E-mail vedoucího práce petr.gapko@seznam.cz
|
|
|
Vliv informačních technologií na nezaměstnanost: Prostorová analýza
Záhlava, Josef ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje vliv imformačních a komunikačních technologií (ICT) na nezaměstnanost v mezinárodním kontextu. Práce sumarizuje poznatky o vlivu ICT na ekonomiku v mikroekonomické a makroekonomické rovině a identifikuje důsledky pro nezaměstnanost. Práce se také zabývá mezinárodním aspektem ne- zaměstnanosti - analyzuje vliv mezinárodní ekonomické integrace na situaci na pracovním trhu. ICT působí pozitivně na ekonomický růst a produktivitu práce. To vede v důsledku ke snižování nezaměstnanosti. Dopady na nezaměstnanost se liší jak mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky, tak mezi skupinami pracovníků podle kvalifikace. Míra nezaměstnanosti je v důsledku mezinárodní ekonomické integrace mezinárodně autokorelována a v blízkých státech má podobný vývoj. Empirickým výzkumem na základě panelových dat jedenácti evropských států za roky 1996 až 2007 byla potvrzena mezinárodní autokorelace míry nezaměst- nanosti a pozitivní vliv ICT na snižování míry nezaměstnanosti. Vzhledem k nesplnění předpokladu normality ovšem nemusí být výsledky analýzy prove- dené metodou maximální věrohodnosti zcela směrodatné. Tento problém může být vyřešen využitím jiné metody (např. 2SLS) 1
|
host ::
RSS.