Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  začátekpředchozí39 - 48další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jak se žilo před a po roce 1989 z pohledu lidí bez domova
Botková, Petra ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Práce má za cíl ukázat životy lidí, kteří stojí v pozadí zájmu soudobé historiografie. Jde o obraz, jak formují svůj životní příběh osoby, které jsou na okraji společnosti. Narátoři jsou lidé, kteří byli v roce 1989 starší 18 let a mají vlastní zkušenost s bezdomovectvím v polistopadové době. Bezdomovectví je v práci zkoumáno jako fenomén, který se začíná na veřejnosti objevovat spolu s transformací České republiky. Zároveň se práce dotýká historie bezdomovectví na území České republiky i před rokem 1989. Výzkum však bude založen primárně na metodě orální historie se současnými lidmi bez domova. Klíčová slova bezdomovectví, orální historie, 1989
Mezinárodní den žen v paměti jedné rodiny
Daňková, Klára ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce se bude zabývat pohledem na oslavu Mezinárodního dne žen - svátku, jehož dnešní vnímání silně ovlivnila jeho zřetelná ideologizace před rokem 1989. Práce bude reflektovat jeho vnímání očima žen tří generací jedné rodiny. Stěžejní část práce se zaměří na analýzu kolektivní paměti a rodinného vzpomínání na konkrétní událost v jedné rodině vzhledem ke generačním rozdílům.
První skateboardingová generace v Československu
Fabešová, Iveta ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachytit pohled první generace skateboardistů na vznik a vývoj skateboardingu v Československu v 70. a 80. letech 20. století. Výzkum bude stát na 2 důležitých pilířích, tj. vysvětlení dobového kontextu v Československu s přesahem do historie skateboardingu v USA a kvalitativní metodě orální historie, kterou použiji v druhém pilíři výzkumu pro zachycení vzpomínek pamětníků. V rámci metody orální historie budou uskutečněné polostrukturované rozhovory s 6 narátory, tedy zástupci první skateboardingové generace. Pramenná základna výzkumu bude založená na pořízených rozhovorech, odborné literatuře, dobových článcích z novin a periodik a v neposlední řadě na historických materiálech, jako jsou fotografie nebo videa, pro komplexní studium daného tématu.
Ve stínu orlice, na prsou lva a pod dvojramenným křížem: Životní příběh Antona Malinovského (1922-2011)
Harmáček, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Předmětem a cílem této diplomové práce bude zachytit životní příběh (česko)slovenského vojáka Antona Malinovského (1922-2011). Největší důraz bude kladen na období jeho mládí a vojenské zkušenosti ze Slovenského národního povstání, ale reflektovány budou i ostatní fáze života biografovaného. Anton Malinovský se jako voják slovenské armády zúčastnil na Slovenském národním povstání, odkud putoval do zajetí a na nucené práce do Bratislavy. Po osvobození republiky dosluhoval základní prezenční vojenskou službu a po krátké přestávce se stal vojákem z povolání. Sloužil v různých útvarech na Slovensku nebo v Pěchotním učilišti v Milovicích a od roku 1953 až do svého penzionování působil ve Vojenském učilišti v Novém Mestě nad Váhom. Práce bude řazena chronologicky od narození až po smrt Antona Malinovského v roce 2011. Z metodologického hlediska bude práce využívat metod kvalitativního a historického výzkumu, z typologického hlediska pojetí biografie se bude jednat o vědecko-historicky pojatý životní příběh s prvky na pomezí umělecko-vědecké biografie. Práce rovněž využije konceptu sociologické imaginace. Základem pro výzkum a vypracování životního příběhu budou vzpomínky Antona Malinovského, zachycené syny na sklonku jeho života na nahrávací zařízení, orálněhistorické rozhovory s rodinnými příslušníky,...
Ústavní péče v Československu po roce 1948
Kochová, Julie ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je představit každodenní život dětí v ústavní péči v Československu po roce 1948. Práce staví na rozhovorech s bývalými dětmi a vychovateli a využívá metodu orální historie. Součástí práce jsou vedle rozhovorů také archivní materiály. Předkládaný text reflektuje běžný život v ústavech - narozeniny, vztahy mezi dětmi, prázdniny, specifika práce v ústavu, kontakt dětí s biologickými rodinami, vzdělání a další.
Metodika pro realizaci orálněhistorického výzkumu v prostředí výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť a „intelektuálních elit“
Vaněk, Miroslav ; Krátká, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana
Metodika přináší komplexní obraz realizace orálněhistorického projektu v prostředí „intelektuálních elit“, na příkladu specializovaných výzkumných, akademických či vysokoškolských ústavů a odborných/výzkumných pracovišť. Metodika se zaměřuje také na možné využití orálněhistorických výzkumů v uvedených oblastech pro poznání minulých i současných společenských jevů a zároveň upozorňuje na úskalí, která takový výzkum může přinést. Metodika postihuje celý výzkumný proces v dané oblasti, od okamžiku zadání až po finální výstupy.
Plný tet: TB94TACR002_metodika - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF
Pavel Juráček v kontextu 60. let
Dvořáčková, Magdalena ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je výzkum osobnosti scénáristy, dramaturga a režiséra Pavla Juráčka v kontextu šedesátých let. Výzkum je založen na metodách historické analýzy s využitím přístupů biografického výzkumu. Zásadním pramenem je Juráčkův Deník z let 1959 až 1974, dále pak Pozůstalost Pavla Juráčka, kterou spravuje Knihovna Václava Havla. Práce se zabývá Juráčkovým životem od vstupu na Filmovou fakultu Akademie múzických umění v roce 1957 po propuštění z Filmového Studia Barrandov v roce 1971. Sleduje jeho scenáristickou, publicistickou a filmovou tvorbu, jeho činnost v rámci Filmového studia Barrandov a Svazu československých filmových a televizních umělců. Pokusí se zhodnotit jeho místo v rámci československého filmu šedesátých let. Dále zkoumá vývoj Juráčkova vztahu ke komunistickému režimu v období liberalizace a zejména nastupující tzv. normalizace. Jejím výsledkem je komplexní obraz Juráčka v šedesátých letech obsahující jak jeho vnitřní perspektivy, tak jeho interakce s vnějším okolím.
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   začátekpředchozí39 - 48další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.