|
| |
|
| |
|
|
Sebeprezentace reality na sociální síti Instagram
Broďáková, Apolena ; Wladyniak, Ludmila Maria (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem sebeprezentace mladistvých na sociální síti Instagram. Cílem této práce je přiblížit, jak proces sebeprezentace probíhá a jak se liší od reálném životě. Práce vychází z dramaturgického přístupu Ervinga Goffmana, který je rozšířen o pohled Joshuy Meyrowitze, tedy o vliv elektronických médií, který je představen v teoretické části. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Výzkum byl prováděn pomocí polostrukturovaných photo elicitačních rozhovorů, ze kterých byla provedena analýza pomocí kombinace uzavřeného a otevřeného kódování. Na základě těchto rozhovorů byla provedena analýza, která dochází k závěru, že sebeprezentace na sociální síti Instagram se od té v reálném životě liší tím, že je více promyšlená a vykonstruovaná, jedinci sdílí své fotografie v závislosti na reakcích, které dostávají od ostatních. Je zde vynechána spontánnost každodenních interakcí a jedinec prezentuje sebe jako produkt, nikoli jako svoji
|
|
| |
|
|
Aspect of Social Integration of Unaccompanied Immigrant Female Minors in Italy: the Case of Nigerian Females
Dvořáčková, Lenka ; Wladyniak, Ludmila Maria (vedoucí práce) ; De Oliveira Filho, José Hildo (oponent)
Tématem bakalářské práce je (re)socializace a integrace nezletilých migrantek v Itálii. Cílem je zjistit, jak probíhají tyto procesy v zařízení pro nezletilé cizince. Práce je zaměřená na díky z Nigérie, protože právě tato národnost je nejvíce zastoupena v centrech pro dívky. Práce také stručně zmiňuje imigrační situaci v Itálii. Teoretická východiska, ze kterých text vychází je teorie sociální integrace, která byla rozvinuta Bosswickem a Hackmannem. Jejich teorie dělí sociální integraci na 4 kategorie: strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační. Sběr dat proběhl v jednom zařízení pro nezletilé cizince, kde bylo provedeno pozorování. Analýza terénního deníku se okazuje na výše zmíněné kategorie sociální integrace.
|
|
|
Hokej jako symbol národní identity aneb česká společnost 20 let od zlatého Nagana
Burdová, Karolína ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem budování národní identity skrze sport, konkrétně lední hokej. Zaměřuje se především na aspekty přispívající k reprodukci české národní identity, za takové jsou označovány především symboly, které svou všudypřítomností připomínají příslušnost jedince k danému národu, stejně tak ale i média, která se výrazně podílí na mytizaci sportovních událostí. Jednou z událostí, jež sehrála důležitou roli při tvorbě české národní identity, jsou Olympijské hry v Naganu v roce 1998. Úspěch českých hokejistů na tomto turnaji se již před dvaceti lety jistým způsobem zapsal do dějin, důkazem je několik odkazů, které po sobě tento triumf zanechal. Práce vznikla na základě výzkumu, jež kombinoval vícero metod. Zúčastnila jsem se participativního pozorování přenosů hokejových zápasů národního týmu, provedla analýzu dokumentů, které odkazují na to, jakou stopu ve společnosti vítězství hokejistů zanechalo, a také jsem uskutečnila polo-strukturované rozhovory s fanoušky ledního hokeje. Rozhovory napovídají, že vítězství hokejistů v Naganu za pomoci médií a banálního nacionalismu podlehlo mytizačnímu procesu, a tak sehrálo významnou roli při utváření české národní identity.
|
|
|
Soužití většinové společnosti a muslimů v Teplicích
Buková, Eliška ; Klásková, Markéta (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Bakalářská práce s názvem Soužití většinové společnosti a muslimů v Teplicích se zabývá problematikou soužití obyvatel teplické čtvrti Šanov a muslimů. V Teplicích žije nejpočetnější komunita muslimů v severních Čechách a každoročně sem přijede v letních měsících vysoký počet muslimů do lázní. Muslimové jezdí především do lázní v Šanově a v této čtvrti také několik měsíců bydlí. Koncentrují se hlavně v Šanovském parku. Narůstající počet muslimů se setkal s negativním přijetím obyvatel Teplic a stížnostmi na nepořádek a hluk, který muslimové dělají v parku. První část bakalářské práce rozpracovává teoretické koncepty jako integrace přistěhovalců a muslimů v České republice, nová xenofobie, postoje většinové společnosti vůči muslimům, koncept "my" a "oni", kontaktní hypotéza a popisuje život muslimů v Teplicích. Druhá část práce se věnuje metodologii výzkumu a výběru informantů a především analýze rozhovorů. Pomocí polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů zkoumá tato práce postoje většinové společnosti žijících v Šanově vůči muslimům, problémy a klady tohoto soužití s důrazem na osobní zkušenosti informantů. Výsledky této práce dochází k tomu, že většinová společnost v Šanově vnímá muslimy převážně negativně a nastiňují, jaký druh kontaktu má pozitivní vliv na soužití většinové společnosti a...
|
|
|
Spiritual Journeys, Everyday lives. Paths of Western Practitioners of Buddhism in the Consumer Society
Vimr, Martin ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato Bakalářská práce zkoumá každodenní životy západních buddhistů v konzumní společnosti pomocí kvalitativních, (auto)etnografických metod. Zásadní otázky se týkají způsobů, jakými buddhistické hodnoty a praxe interagují s konzumerismem a materialismem, s jakými problémy se Buddhisté setkávají v běžném životě a jak syntetizují nebo vyvažují rozdílné pohledy a hodnoty buddhismu a západní společnosti. Buddhisté často obtížně přijímají některé kulturní aspekty buddhismu. Přestože se necítí společností stigmatizováni, mohou negativně vnímat svoji jinakost způsobenou rozdílnými hodnotami. Také mohou pociťovat samotu nebo izolaci, pokud se pravidelně nestýkají s jinými buddhisty a buddhistickými učiteli. Na druhou stranu se díky pravidelné meditační praxi, které věnují značnou část volného času, buddhisté cítí spokojenější v běžném životě než před konverzí a také meditaci připisují zvýšenou schopnost empatie, která vede k lepším mezilidským vztahům. Buddhisté často mění svůj životní styl a kariéru, aby více odpovídaly Buddhistickým hodnotám. Celkově západní buddhisté hodnotí praktikování Buddhismu v konzumní společnosti jako náročné, ale převažují pro ně positiva.
|
|
|
Je punk mrtev?
Lučan, Ondřej ; Oravcová, Anna (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou punkové subkultury v českém prostředí od konce 70. let do současnosti. Zaměřuje se především na změnu životních hodnot a kontextu se zlomovým bodem, za který je označován pád komunismu. Je zde analyzován vývoj subkultury, která se rodí ve pojených státech amerických 70. letech, odkud se rozšířila do celého světa. Je typická odporem ke konzumní společnosti, válkám, nacismu, korporacím a hlavně nesvobodě. Mezi roky a 1977 se punk dostává i do tehdejšího Československa, kde v kontextu vlády komunistické strany dostává nový rozměr. Práce popisuje rozpor mezi příslušníky komunity a veřejností, kterou jsou tito lidé označování za závadovou a nebezpečnou mládež. Subkultura se potýká s represemi a omezeními až do pádu socialismu začnou vznikat nové odnože, souvislosti se společenským vývojem roste nová tvář subkultury, která se již zabývá konkrétnějšími problémy, jako jsou práva zvířat, či plýtvání. V analýzu použit kvalitativní výzkum ve formě zúčastněného pozorování a rozhovorů se zástupci současné i původní vlny. Rozhovory napovídají, že objektem zájmu je stále pojem "svoboda" a k proměně dochází spíše v konkrétních terých se této hodn příslušníci subkultury dožadují. Spolu s tím stoupá rozmanitost odnoží a angažovanosti členů Přínosem práce je pohled na členy komunity jakožto na...
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
host ::
RSS.