Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 133 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
Martin Salcman 1896-1979
Brabec, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Historie a vyvoj umeni prvni poloviny 20. stoleti nam muze na prvni pohled piipominat spletity labyrint stylu a umeleckych vyrazu, 0 nez se spolecne pokousela umelecka sdruzeni, spolky l j ednotli vci. Hlavni smery vyvoje umeni urcily nejruznejsi, dnes notoricky zname - ISMY. Dokazaly strhnout, motivovat a navigovat cele generace umelcu a vytvarniku l jejich obdivovatelu. Navzdory zdani izolovane samostatnosti byly navzajem propojene slozitou siti bocnich cest a zkratek, po nichz kracely zastupy pilne pracuj icich j edincu, kazdodenne hledajicich svuj vlastni umelecky vyraz. Tito jednotlivci se tak stavali piirozenymi mosty mezi "vysokym umenim" a svym svetem hledani a neunavneho experimentu. Martin Salcman byl jednim z nich. Pochazel z chudych pomeru, otce ztratil v 10 letech a matku ve 14. Nicmene j este j ako student gymnazia prokazal zaj em 0 umeni l nepopiratelny vytvarny talent. Na jeho umelecky potencial ukazal nevelky "Autoportret v modre briqadyrce", piekvapive provedeny v oleji, a bez ohledu na nedostatek profesionalniho pouceni autora vynikajici silnym smyslem pro vystizeni fyziognomickych charakteristik portretovaneho. Ovsem umelecke zacatky Martina Salcmana rozhodne nebyly j ednoduche. Pied vstupem na Akademii vytvarnych umeni stravil nekolik roku tezkou praci v kaolinovych dolech. Do prostiedi...
Osobnosti a vývoj českého komiksu do roku 1949
Diesingová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Zahraniční komiksy otiskované v českých periodikách jsou jen dalším dokladem skutečnosti, že tato forma vyjadřování nebyla u nás do. roku 1945, chápána jako samozřejmá. O tom svědčí potřeba přetvářet již hotový zakoupený komiks do formy obrázkového seriálu, tzn. opatřovat němý comic strip verši, popřípadě vymazávat u komiksu text v bublinách. Jak už bylo řečeno, největší oblibě se těšily postavičky z dílny Walta Disneye, a to na základě filmových grotesek. Zbytek jednostránkových zahraničních komiksu, které byly v českých časopisech otiskovány, spadá do druhořadé kategorie světové produkce. Daleko častěji byly přejímány novinové comic stripy, jejichž oblibu u čtenářu si vydavatelé ověřili. Na tomto poli se také odehrávaly české "pokusy" o komiks.
Česká autorsky tkaná tapiserie 60. let 20. století
Rudovská, Magdalena ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Kybalová, Jana (oponent)
Počátek 60. let znamenal v dějinách oboru tapiserie v českém prostředí i evropském měřítku otevření nové kapitoly vývoje spojené s energickým nástupem autorského přístupu k realizaci, dispozici podmiňující následný razantní vpád autorsky tkané tapiserie na scénu výtvarného umění. Předpoklady obou těchto aspektů byly položeny vývojem předchozího desetiletí, v němž se v opozici vůči konvencím a technologické rutině tvorby gobelínových dílen a s tvůrčí potřebou nejzazší autenticity výtvarné výpovědi začala utvářet forma autorsky tkané tapiserie jako nové polohy tkaného vyjádření nekomparativního s dílenskou produkcí v intenzitě autorova sdělení, charakteru výtvarného pojetí i inspiračních východisek. I přes vyjadřovací regeneraci dílenské tvorby přehodnocením materiálových a technologických kvalit, rozpoutaná konfrontace obou tvůrčích přístupů vyplynula v nevyhnutelný rozkol mezi dílenským přepisem malířsky koncipovaného kartonu podřízeného funkcí, vyjadřovací i významovou strukturou investorskému požadavku a autorskou, v určité rovině vždy experimentální tvorbou, odpoutanou od svazujících předpisů tradice, řídící se pouze imaginací tvůrce a možnostmi textilní hmoty jako nenahraditelného vyjadřovacího prostředku. I tato kontroverze mezi dílenským a autorským způsobem realizace tapiserií, polemika mezi jejich...
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
Jan Kotík 1916-2002 - monografie
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Abstrakt Monografická studie "Jan Kotík 1916-2002" představuje v kontextu českého a evropského výtvarného umění šíři výtvarné a teoretické tvorby výtvarníka, teoretika, publicisty, pedagoga, který nesporně patří ke klíčovým osobnostem českého uměleckého dění 2. poloviny 20. století. Uměleckohistorické zhodnocení díla bylo založeno na soupisu výtvarného i teoretického díla a na zpracování rozsáhlé dokumentace uložené v Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd ČR a v řadě soukromých archivů v Čechách a Berlíně. Při uměleckohistorickém hodnocení tvorby byla použita metoda organického propojení poznatků biografického a uměleckohistorického rázu s citacemi z autorových teoretických projevů, v kontextu obecnějších kulturních a historických okolností doby. Studie je členěna do kapitol reflektujících chronologii uměleckého vývoje Jana Kotíka: "Ateliér otce Pravoslava a období studia", "Se Skupinou 42", "Možnosti umění užitého", "Obraz-věc", "Berlínský pobyt" a "Návraty".
Salome v umění symbolismu, dakadence a její ztvárnění v české výtvarné kultuře na počátku 20. století
Johanidesová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tématem této bakalářské práce je ztvárnění biblické postavy židovské princezny Salome ve výtvarném umění. Autorka práce se zaměřuje především na přelom 19.a 20. století, kdy se téma Salome stalo stěžejním motivem symbolismu a dekadence, a to jak v oblasti literatury, tak také v malířství, sochařství a v grafické tvorbě. Salome, jedna z postav, jež tvoří neopominutelnou součást vyprávění jedné z nejznámějších křesťanských legend majících své místo v Novém zákoně, je námětem s bohatou ikonografickou tradicí rozvíjející se systematicky již od raného středověku. Po krátkém úvodu, který seznamuje se všemi postavami legendy a uvádí možné další zdroje pro poznání postavy Herodiadiny dcery, například Flaviův spis Ţidovské starožitnosti, je zde stručně nastíněna ikonografie Salome tak, jak se vyvíjela od prvních nám známých zobrazení legendy o Janu Křtitelovi až do 19. století. Tento ikonografický vývoj je pak ilustrován na známých nebo umělecky významných dílech, od mozaiek z kostela sv. Marka v Benátkách, přes Albrechta Dürera až po Pietera Paula Rubense a řadu dalších. Pro vhlédnutí do problematiky dobového milieu 2. poloviny 19. století a především jeho konce, který znamená revidování řady dosavadních hodnot jak na poli výtvarného umění, tak i v ostatních lidských sférách - v oblasti vědy, politiky apod., slouží...
Krajina v díle Josefa Váchala
Voháňková, Romana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce si klade za cíl vysledovat zdroje a vývoj námětu krajiny v tvorbě Josefa Váchala. V první části se soustředí na výtvarné školení u Aloise Kalvody a jeho pozdější vlivy. Následně se zabývá obdobím mezi lety 1906 až 1934, v němž analyzuje námět krajiny v rámci obsahové i formální roviny. Klíčovou je kapitola věnovaná Váchalově autorské knize Šumava umírající a romantická, v níž byl námět krajiny doveden ke svému vrcholu. Bylo to především díky dokonalému zvládnutí techniky dřevorytu a zcela neobvyklému vidění krajiny jako takové, v níž spíše než o pohled do malebného kraje šlo o zobrazení základních principů přírody a její duchovní podstaty. Váchalova tvorba měla značný ohlas i v současném českém umění, čemuž je věnována poslední část práce.
Raná tvorba Františka Koblihy
Hekrdlová, Alice ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se zabývá ranou tvorbou Františka Koblihy v první čtvrtině 20. století, přičemž hlavní pozornost je věnována dílům vznikajícím mezi lety 1909 a 1916. Těžiště práce spočívá v detailním rozebrání Koblihových volných dřevorytových cyklů, hledání jejich uměleckých východisek a paralel a ve zformulování základní charakteristiky autorových raných prací po stránce formální i obsahové. V této souvislosti je pojednána otázka "literárnosti v umění", tedy vztahu výtvarného díla a jeho literární předlohy na příkladu Koblihových grafických listů. Ve zvláštní kapitole jsou zmapovány jeho knižní úpravy a působení v okruhu Moderní revue, přičemž je zhodnoceno Koblihovo místo v rámci umění českého i evropského symbolismu.
Galerie Vincence Kramáře
Micka, Alois ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
4 ABSTRAKT Předmětem této diplomové práce je zdokumentování a prezentace programové náplně nové výstavní síně Svazu československých výtvarných umělců v Praze 6 v Dejvicích v letech 1964- 1972, která nesla název českého teoretika umění Vincence Kramáře. Základní rozdělení diplomové práce se koncentruje do třech nosných okruhů. První okruh se věnuje zakladatelským osobnostem galerie a osobnosti patrona galerie Vincenci Kramářovi. Druhý stěžejní okruh se zabývá výstavní činností galerie od roku 1964 do roku 1972. Poslední je věnován řešení otázky, jaké místo a postavení zaujímala Galerie Vincence Kramáře mezi ostatními pražskými galeriemi ve sledovaném období. Úvod práce komentuje kulturně-společenskou a politickou situaci počátku 60. let ve výtvarném umění, který byl ještě stále poznamenán oficiální tendencí socialistického realismu předchozího desetiletí a do tohoto období zasazuje proces založení a budování nové výstavní síně. První kapitola se krátce věnuje patronu galerie Vincenci Kramářovi a zakladatelským osobnostem nové galerie zejména Františku Doležalovi, komisaři a předsedovi výstavní komise a typografovi Františku Rocmanovi, dále tajemníkům a spoluzakladatelům galerie Antonínu Kuldovi, Aleně Novotné-Gutfreundové, Luďku Tichému a historikům umění úzce spolupracujícím s galerií Václavu Formánkovi a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 133 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.