|
|
Děti v tíživé rodinné situaci a jejich zkušenost s arteterapií
Gruberová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze zkušeností dětí, které se nacházejí v tíživé rodinné situaci, s technikou skupinové arteterapie. Prvním cílem práce je popsat právě druh zkušenosti, jakou dítě získává prostřednictvím skupinové arteterapie v zařízení Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD) Klokánek, zda převážně pozitivní či negativní. Druhým cílem práce je zjistit, jak děti arteterapii vnímají a co nového jim přináší. Dalším cílem této práce je detailní analýza toho, co děti získávají z jednotlivých proměnných i konstantních prvků arteterapie a jak toho mohou využít v budoucím životě. Pro zpracování dané problematiky byl zvolen kvalitativní výzkum. Použity byly tyto metody: zúčastněné pozorování, nestandardizovaný rozhovor, obsahová analýza zápisků z pozorování a osobních dokumentů dětí (výtvarné artefakty). Cílový soubor tvořilo 12 dětí ze zařízení Klokánek. V úvodní části práce je vymezena historie výzkumu. Práce zde představuje zařízení FOD Klokánek - služby, které zařízení nabízí, postavení v ČR a zakotvení v rodinném zákoně, výhody oproti ústavní výchově, režim dne, prázdniny a provozní informace, nejčastější důvody k umístění dětí a také způsoby financování projektu FOD Klokánek. Dále práce popisuje metody sběru dat a způsob jejich zpracování. V práci je provedena analýza jednotlivých...
|
|
|
Kresba jako kritérium školní zralosti
Mládková, Šárka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Práce se věnuje tématu kresby postavy, coby jednoho z dílčích úkolů Jiráskova orientačního testu školní zralosti. Na základě výzkumu, který byl prováděn v mateřské škole s dětmi těsně před nástupem do první třídy základní školy, se snažím o rozšíření Jiráskova pohledu na kresbu školně zralých dětí. Dětem byl v rámci výzkumu zadáván úkol - nakreslit pána, o kterém jsem následně s každým dítětem vedla rozhovor, zaměřený zejména na pojem pán. Kresby i rozhovory jsem následně analyzovala. Takto koncipovaný výzkum mi pomohl upřesnit a rozšířit pohled na hodnocení kreseb předškolních dětí, zejména co se týká hodnocení syntetického způsobu kreslení a zohlednění všech prvků kresby, tedy nejen samotné postavy. Zároveň se tento výzkum zabýval vztahem mezi kresbou a řečí, jednak celkově, jednak také v rámci společného jmenovatele - pojmu pán. Porovnávala jsem výsledky hodnocení obou médií a zjistila jsem, že mezi nimi existuje určitá korelace. Odhalila jsem, že verbální vyjádření dítěte může velmi dobře korespondovat s jeho vyjádřením kresebným, ale také může fungovat jako určitý doplňující faktor, zejména pokud dítě nedokáže v kresbě vyjádřit svou opravdovou úroveň. Potvrdilo se tedy, že kresba sama o sobě by neměla být považována za dostačující nástroj pro zjišťování školní zralosti a vždy by měla být...
|
|
| |
host ::
RSS.