|
|
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
|
|
| |
|
|
Modelování změn krajinného pokryvu v opuštěné krajině s využitím série leteckých snímků
Brůna, Josef ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jačková, Kateřina (oponent)
4 Český abstrakt Práce se zabývá modelováním změny krajinného pokryvu způsobené opouštěním krajiny. Studijní plocha o rozměrech 2,5 km × 2 km se nachází ve vojenském újezdu Hradiště, v okolí bývalé obce Tocov. Vzhledem k nedostatku historických dat o vegetaci na krajinné úrovni byly jako zdroj dat použity historické letecké snímky. Ty byly ortorektifikovány, mozaikovány a automaticky objektově klasifikovány do kategorií dřeviny a bezlesí. Postupné zarůstání krajiny bylo modelováno pomocí zobecněných lineárních modelů se smíšenými efekty (lmer) s použitím proměnných odvozených z digitálního výškového modelu, údajů o původním land use a prostorových proměnných získaných pomocí algoritmů na bázi celulárních automatů. Za účelem ověření predikce modelů se skutečným stavem, interpretace a vizualizace výsledků byla vytvořena aplikace PEMZOK Prostorově Explicitní Model Zarůstání Opuštěné Krajiny, která je jedním z výsledků této práce. Byla zjištěna stále rostoucí rychlost zarůstání zbylých bezlesí. Největší zjištěný vliv na šíření dřeviny měla vzdálenost k nejbližší dřevině a hustoty dřevin v blízkém okolí (15 m × 15 m) a širším okolí (105 m × 105 m) ve výchozím roce. Modely s těmito proměnnými a původním land use byly nejúspěšnější skupinou modelů. Faktory odvozené z digitálního modelu terénu vedly k poněkud horší...
|
|
| |
|
|
Metody studia zoochorie volně žijícími herbivory
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pokorná, Adéla (oponent)
Epizoochorie i endozoochorie jsou dlouho známé disperzní mechanismy. Toto téma je poslední dobou studované čím dál častěji, ale naše znalosti jsou stále nedokonalé. Vlastnosti takto šířených rostlin nejsou zatím dostatečně dobře prozkoumány a chybí i znalosti o vzájemné interakci rostliny a živočicha při přenosu. Také vliv samotného transportu, hlavně u endozoochorie, není příliš znám. Endozoochorie se nejčastěji studuje klíčením životaschopných semen obsažených v trusu. Zajímavou podkapitolu zde tvoří krmící pokusy, kterými zjišťujeme míru přežití semen v trávicím traktu. Nejoblíbenějšími metodami studia epizooochorie jsou ochočená zvířata a používání různých způsobů atrap. Další hojně používanou metodu tvoří rozličné laboratorní pokusy, například třepací stroj. Klíčová slova: endozoochorie, epizoochorie, vlastnosti rostlin, analýza semenné banky
|
|
|
Fytocenologický průzkum mokřadu v Řevnicích a návrh jeho revitalizačních opatření
Szücsová, Veronika ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá hlavními ekologickými faktory ovlivňujícími nivní vegetaci na lokalitě v intravilánu obce Řevnice nazývané V Tůních. Jedná se o zbytek starého říčního ramene řeky Berounky jehož osu tvoří levotočivá tůň k níž přiléhá měkký vrbo-topolový luh a luční společenstva. Lokalita je velmi ovlivněna lidskou činností a tůň se začíná pomalu samovolně zazemňovat, součástí práce je návrh opatření na její ochranu. Byl uskutečněn fytocenologický průzkum, na jehož základě jsem vytvořila přehled rostlinných společenstev a mapu, kde se jednotlivá společenstva vyskytují. Sledovala jsem pH, vodivost, výšku hladiny, vlhkost a organickou hmotu v půdě všechny tyto faktory, podle ordinačního diagramu CCA, ovlivňují složení vegetace, přesto žádný z nich nebyl statisticky významný. Sledování historického vývoje rostlinného pokryvu na základě porovnání orotofotomap ze současnosti a z let l1950, 1976, 1985, 1994 a 2008 ukázalo, že v 50. letech byl mokřad zcela bez vegetačního krytu. Dnešní podobu získal díky zachovalým zbytkům vegetace z nichž se rozrostl a díky semenům a vegetativním orgánům, které odolaly silné urbanizaci území v 50. letech a tím podpořily vývoj společenstev. V navrhovaném managementu doporučuji odstranit či omezit výskyt invazních a expanzivních druhů rostlin, obnovit hydrologický režim území umělým...
|
|
|
Heterogenita povrchu na výsypkách a její vliv na distribuci vegetace
Pochmanová, Pavla ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Jednou z hlavních průmyslových činností v podkrušnohorské pánvi je těžba hnědého uhlí. Vznikající lomy a výsypky během těžby jsou hlavním prvkem nepříznivých změn v krajině. Jsou příčinou proměn všech podsystémů krajiny-reliéfu, půdního a horninového prostředí, vodohospodářské situace, atmosféry atd. Následné zahlazování důsledků těžby není jednoduchou činností z pohledu technologického ani časového. Touto činností se zabývá rekultivace. Jejím cílem je obnovit produkční funkce, vytvořit krajinu vyváženou, esteticky, přírodně a hygienicky hodnotnou. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem těžby a popisem jednotlivých způsobů rekultivace s ohledem na heterogenitu rekultivovaných oblastí. V závěru práce představuji svůj vlastní experiment prováděný na sukcesní ploše Radovesice XVII.B. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, výsypky, těžební činnost, heterogenita
|
|
|
Historické a současné antropogenní gradienty v krajině
Staněk, Ondřej ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klinerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním a klasifikací hlavních antropogenních vlivů působících na různé ekosystémy. U jejich jednotlivých typů jako živinové vstupy, terénní úpravy, disturbance, odstranění biomasy či fragmentace je provedeno zhodnocení intenzity a směru, kterým je krajina přetvářena. Do úvahy jsou vzaty také faktory krajiny, které mohou tvořit rozdílnou odolnost ekosystému např. různou strukturou a pH půdy či specifickým mikroklimatem. Zdá se, že intenzita antropogenního působení se značně liší v závislosti na podstatě konkrétního vlivu a že lze jen stěží vytvořit nějaké lineární zhodnocení těchto vlivů. Z tohoto pohledu je v práci také diskutován německý koncept hemerobie jakožto stupnice lidského ovlivnění. Historické a současné antropogenní gradienty v krajině - Abstrakt (CZ) Ondřej Staněk, 2010
|
|
| |
|
|
Vlastnosti biotopů zodpovědné za atraktivitu vojenských cvičišť pro ptáky: případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Hernová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Vojenské újezdy oplývají značným přírodní bohatstvím, které se zachovalo především díky omezení hospodářské činnosti a také díky specifickému způsobu využívání prostoru pro vojenský výcvik. Z dosavadních výzkumů je znám také pozitivní vliv na druhovou rozmanitost ptáků, a to platí především pro ohrožené druhy. Není však doposud dostatečně prozkoumáno, jaké vlastnosti biotopů tuto atraktivitu ptáků generují, přičemž hlavní roli by mohla hrát heterogenita prostředí. Cílem mé práce proto bylo: (I) zjistit rozdíl v heterogenitě prostředí mezi vojenským újezdem (VÚ) a okolní krajinou, a to jak v lesním, tak i nelesním prostředí, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopů stojí za jejich atraktivitou pro ptáky v otevřené krajině a (III) jaké v lesním prostředí. Terénní mapování biotopů probíhalo ve stále aktivním VÚ Hradiště a na kontrolních plochách v okolí Bochova a Ostrova. Celkem bylo prozkoumáno 80 plošek, na kterých bylo zaznamenáno zastoupení jednotlivých biotopů (celkem 39) a dále také počet fragmentů dřevité vegetace. Ornitologická data byla převzata z práce Ondřeje Buška, která pocházela z identických plošek a obsahovala informace o celkovém počtu druhů a počtu ohrožených druhů ptáků. Otevřená krajina VÚ má ve srovnání s okolní kulturní krajinou signifikantně jemnější zrno krajiny tvořené...
|
host ::
RSS.