|
|
Zhodnocení aktuální zásobenosti půd v ČR sírou a prognóza vývoje
Vojtěch, Jaroslav ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Sedlář, Ondřej (oponent)
Obsahem této práce jsou souhrnné informace o významu síry jako důležitého makrobiogeního prvku ve výživě rostlin, dále pak o koloběhu síry v půdě, vývoji obsahu síry v posledních letech a možnosti přísunu síry k pěstovaným plodinám.
Síra je důležitým makroelementem ve výživě rostlin, je součástí důležitých aminokyselin, vitamínů a bílkovin. Obsah síry v rostlinách předurčuje kvantitu a kvalitu sklízených zemědělských produktů.
Síra se v našich zeměpisných šířkách dostávala do půdy zejména pomocí atmosférického spadu. Z důvodů odsíření elektráren došlo v posledních desetiletích k významnému poklesu vstupu síry do půdy, a to z přibližné hodnoty 120 kg čisté síry na hektar v roce 1990, až na hodnotu 6 až 8 kg síry na hektar v roce 2013. Vzhledem k malému přísunu síry do půdy, pěstování plodin odčerpávajících značné množství síry a poměrně rychlému vyplavování síry z ornice do hlubších vrstev půdy, kde se stává síra pro rostliny nedostupnou, se velmi často setkáváme s nedostatkem síry ve výživě pěstovaných plodin, a to jak plodin velmi náročných na síru, jako jsou olejniny, tak i plodin u kterých se nedostatek síry až dosud neprojevoval, například obilniny.
V půdě je obsažena síra ve formě anorganické a organické. Anorganická síra je v zemědělských půdách zastoupena méně než organická, ale je hlavním přístupným zdrojem síry pro rostliny a je vysoce dynamickou složkou půdy. V půdách je přítomna zpravidla ve formě síranů. Příjem síranů a jejich koncentrace v půdním roztoku ovlivňuje pH, množství oxidů Fe a Al a chování půdních koloidů. Obsah anorganické síry jsme schopni ovlivnit přísunem minerálních hnojiv, ale nezvýšíme tím celkovou dlouhodobou zásobu síry v půdě. Dlouhodobou a hlavní zásobou síry v půdě představuje síra organická, vázaná v sirných aminokyselinách, sulfolipidech, sulfonových kyselinách a sulfátovaných polysacharidech. Tuto složku celkového obsahu síry můžeme ovlivnit organickým hnojením a to jak hnojem, tak zeleným hnojením, posklizňovými zbytky a čistírenskými kaly.
|
|
|
Distribuce přesné optické frekvence a času po fotonických sítích v České Republice
Číp, Ondřej ; Čížek, Martin ; Pravdová, Lenka ; Hucl, Václav ; Řeřucha, Šimon ; Hrabina, Jan ; Lešundák, Adam ; Mikel, Břetislav ; Lazar, Josef ; Vojtěch, J. ; Smotlacha, V.
Realizace jednotky času 1 sekunda i jednotky délky 1 metr je v současnosti založena na vysoce stabilních oscilátorech, pracujících buď v radiofrekvenční oblasti (řádově MHz až GHz) nebo v oblasti optických kmitočtů (stovky THz). Společným znakem těchto zdrojů je jejich mimořádná relativní stabilita generované frekvence.U stabilních zdrojů frekvence probíhá ověření jejich vysoké stability vzájemným porovnáním generovaných signálů pomocí celé řady technik, kdy nejběžnější jsou záznějová a fázová měření. V případě zdrojů s nižší stabilitou probíhá měření na tzv. metrologickém porovnávání v některé ze specializovaných laboratoří. Tehdy je vzdálenost mezi porovnávanými systémy maximálně jen několik metrů a problematika přenosu signálů mezi testovanými zdroji se neřeší, neboť má při těchto dispozičních délkách zanedbatelný vliv. Zcela jiná situace je u optických hodin, které lze pro jejich komplikovanost převážet jen omezeně. Z těchto důvodů již několik let probíhá intenzivní výzkum v oblasti přenosu stabilních frekvencí pomocí optických vláken. Fotonický přenos dovoluje přenést zároveň nosnou optickou frekvenci, která je v současnosti generována právě pomocí super koherentních laserů. Další výhodou je skutečnost, že díky rozvoji komunikačních technologií pro Internet jsou nyní dobře propojena velká města i metropolitní sítě optickými vlákny, na kterých se provozuje tzv. hustý multiplex optických frekvencí (DWDM) umožňující přenášet paralelně mnoho optických signálů přes jednou vlákno v jeden okamžik.
|
|
|
Optical infrastructure for time and frequency transfer
Smotlacha, V. ; Vojtěch, J. ; Kuna, Alexander
The paper describes optical infrastructure for time and frequency transfer in the Czech republic. The infrastructure is heterogeneous and utilises resources of the Czech academic optical network. It allows to interconnect Cesium standards in distant sites with the national time and frequency laboratory and to distribute accurate time and stable frequency. We also present results and compare them with other methods of time transfer
|
|
|
Využití teorie extrémních hodnot při řízení operačních rizik
Vojtěch, Jan ; Kahounová, Jana (vedoucí práce) ; Řezanková, Hana (oponent) ; Orsáková, Martina (oponent)
Práce se zabývá analýzou a kvantifikací ztrát z tzv. operačních rizik, kterým jsou v důsledku svých činností vystaveny tuzemské i zahraniční bankovní domy. Hlavním cílem je konstrukce vhodného statistického modelu pro výpočet tzv. kapitálového požadavku, který zohledňuje specifika ztrát vznikajících z operačních rizik. Stěžejní úlohu tak představuje hledání vhodného rozdělení, které dostatečně výstižně popisuje pravděpodobnostní chování ztrát, především existenci tzv. těžkých chvostů. Jsou využity závěry tzv. Pickandsova-Balkemova-de Haanova teorému teorie extrémních hodnot. Podle tohoto teorému rozdělení náhodné veličiny přesahující určitý, dostatečně vysoký práh, konverguje v distribuci k zobecněnému Paretovu rozdělení. Toho je následně využito při odhadu kvantilových charakteristik simulovaného rozdělení výše celkové ztráty. Toto simulované rozdělení je kombinací pravděpodobnostního rozdělení náhodné veličiny, která představuje výši individuální ztráty, a pravděpodobnostního rozdělení náhodné veličiny, kterou je počet výskytů těchto ztrát. Pomocí navrženého modelu tak nalezneme finální kvantil představující kapitálový požadavek. Jedná se o velikost peněžních prostředků, které banka musí držet, aby pokryla maximální ztrátu, která nebude překročena s předem danou pravděpodobností. V případě operačních rizik je tato pravděpodobnost z regulatorních důvodů velmi vysoká. Přestože kombinace pravděpodobnostního rozdělení výše individuální ztráty a rozdělení počtu výskytů těchto ztrát bývají užívány relativně často, jejich konečná aplikace bývá problematická. V případě rozdělení výše individuální ztráty jde např. o nějakou kombinaci dvou nebo tří logaritmicko-normálních rozdělení s různými parametry. Takovéto modely však nemívají hlubší teoretickou oporu a především metody spojení distribučních funkcí těchto rozdělení nebývají korektní. V této práci navrhneme řešení, ve kterém se takové problémy nevyskytují. Navíc jsou odvozeny speciální, maximálně věrohodné odhady logaritmicko-normálního rozdělení, pro které platí F_LN(u)=p, kde u a p je předem dané. Výsledky dosažené v práci mohou být využity v praxi bankovních domů pro ohodnocení a řízení ztrát z operačních rizik. Mohou však být také použity při zpracování různých druhů výběrových dat, která vykazují těžké chvosty, pro jejichž popis nejsou standardní rozdělení vhodná. Nedílnou součástí disertační práce je také přiložené CD, které obsahuje zdrojové kódy jednotlivých funkcí a procedur vytvořených ve statistickém programovacím jazyce softwaru S-PLUS. V samostatné příloze disertační práce je rovněž kompletní popis účelu a syntaxe většiny vytvořených funkcí, z nichž nemalá část může být využita při řešení samostatných úloh.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.